V roce 2004 byl proveden podrobný sociologický průzkum obyvatel Tábora a jeho příměstských částí ve vztahu k sběru, třídění a obecně likvidaci odpadů. Celkem bylo osloveno 220 respondentů, což představuje zhruba dvě procenta domácností ve městě.
Bylo zkoumáno, zda má na chování obyvatel vliv typ zástavby a způsob bydlení. Město bylo rozděleno zhruba na čtyři stejně velké části, které se výrazně liší charakterem zástavby (tab. 1).
Charakter dokreslují některé další socio-demografické údaje: poměr mužů a žen byl 1:1 a pro jednotlivé zóny se statisticky významně nelišil. Z hlediska vzdělání se výrazně lišila pouze zóna D, kde bylo 7 % vysokoškoláků proti 16 % průměru za Tábor. Nejvíce podnikatelů je ve skupině C, nejvíce zaměstnanců ve skupině D, nejvíce důchodců žije ve středu města (A). Ze struktury bytového fondu v jednotlivých částech města plyne, že největší průměrný počet místností je v okrajových a příměstských částech města (C), což je díky vysokému podílu rodinných domků. Zde také žije největší průměrný počet členů domácnosti (3,6 obyvatel na jednu domácnost). Průměrný počet místností je v zóně C srovnatelný s novějším panelákovým sídlištěm (0,78 místnosti na jednoho obyvatele).
Rozdílné postoje obyvatel
Popelnice přímo u domu mají samozřejmě nejčastěji obyvatelé okrajových a příměstských částí města. Společně mají popelnice nejčastěji obyvatelé středu města. Používání kontejnerů je úměrné podílu bytů v domech s více než čtyřmi byty. Výjimku tvoří střed města, kde je nutno používat více popelnic, neboť jsou problémy s umístěním společných kontejnerů na netříděný odpad.
Z hlediska umístění kontejnerů na tříděný odpad je spokojenost s jejich umístěním ve všech částech města srovnatelná (kolem 58 %), když v tomto podílu jsou ti, kteří mají kontejnery blízko a nebo ti, kteří je blízko nemají, ale umístění jim přesto vyhovuje. Největší polarizace z hlediska využívání těchto kontejnerů na separaci odpadu je u okrajových a příměstských částí města, kde na jedné straně třídí odpad pravidelně 56 % domácností, zatímco 20 % netřídí odpad vůbec. Společnost pro výzkum veřejného mínění Markent provedla před časem průzkum postojů obyvatel, podle něhož tři pětiny obyvatel třídí domovní odpad, což je překvapivě hodně s ohledem na to, že masivnější třídění odpadu se u nás prosazuje asi dvanáct let a změna určitých životních návyků vyžaduje často celou generaci. Nejčastěji třídí odpad obyvatelé středně velkých měst a lidé bydlících v rodinném domku. Důležité je také umístění separačních kontejnerů: pokud jsou kontejnery umístěny do vzdálenosti 100 m, lidé třídí častěji.
Dá se říci, že Tábor se neliší od ostatních měst a pravidelně nebo často třídí odpad tři pětiny domácností. Nejvyšší procento "třídičů" a nejnižší procento "ne-třídičů" nacházíme ve starších sídlištích a řadové zástavbě rodinných domků (B). Zajímavé je, že právě zde žije nejvíce podnikatelů. Vztah ke vzdělání není možno prokázat.
Ve všech částech města obyvatelé nejčastěji třídí plasty, především PET lahve. Následuje papír s výjimkou okrajových částí města, kde je papír zřejmě častěji likvidován pálením. Na třetím místě je pak třídění skla. Lidé by požadovali nejčastěji rozšířit třídění o kovový odpad, a to především na nových sídlištích, kde těžko hledají prostor pro jeho uplatnění nebo odložení.
Využití kontejnerů
V Táboře jsou v provozu dva separační dvory na odkládání všech druhů odpadů (odpady ze zeleně, hadry, televize, ledničky, nábytek, akumulátory...). Přestože jsou oba umístěny nejblíže sídlištím, nejčastěji je využívají obyvatelé okrajových a příměstských částí města. Struktura zájmu o odkládání jednotlivých druhů odpadu je zhruba všude stejná. Obyvatelé příměstských a okrajových částí také nejčastěji využívají kontejnery na velkoobjemový odpad, které jsou pravidelně ve stanovené dny rozmisťovány do jednotlivých částí města.
Ze zjištěných údajů vyplývá, že obyvatelé příměstských a okrajových částí, kteří převážně žijí v rodinných domcích a nebo v činžovních domech s menším počtem bytů, vyprodukují nejvíce odpadů a využívají nejčastěji všech forem likvidace tohoto odpadu. Tento názor je podpořen i výsledky korelační analýzy provedené pro devět částí města (definovaných pro potřeby předchozí analýzy).
Vztah mezi využitím kontejnerů na velkoobjemový odpad a intenzitou využívání kontejnerů na tříděný odpad je vyjádřen koeficientem korelace, který je 0,88, tedy poměrně vysoký. Předmětem průzkumu byl i názor, zda by se měl počet přistavovaných velkoobjemových kontejnerů zvýšit, neboť v souvislosti s rozšiřováním kontejnerů na tříděný odpad a s otevřením druhého separačního dvora je počet těchto kontejnerů z finančních důvodů omezován. Názor obyvatel je v rozporu se zákonem o odpadech, kde je kladen velký důraz na třídění jednotlivých komodit. Nejčastěji pociťují nedostatek velkoobjemových kontejnerů ti, kteří je nejčastěji využívají již dnes.
Podle studie společnosti Markent se o problematiku odpadu zajímá asi polovina obyvatel. Náš průzkumu ukazuje, že pravidelně nebo občas se o tuto problematiku zajímají tři čtvrtiny respondentů. Na rozdíl od uvedeného průzkumu jsme neprokázali, že by zájem o tuto problematiku byl v korelaci s ochotou lidí třídit odpad. Lidé z centra města se nejčastěji zajímají o tuto problematiku, ale nepatří k nejaktivnějším při třídění odpadu.
Vliv typu zástavby
Charakter zástavby ovlivňuje životní styl obyvatel, a tím i množství vyprodukovaného odpadu. Nejvíce odpadu zřejmě vyprodukují lidé, kteří žijí v rodinných domcích s charakterem vesnické zástavby a pak obyvatelé řadových domků na okraji městské zástavby. Potěšitelné je, že se změnilo jejich myšlení a snaží se využít všech forem likvidace odpadu, které jim město nabízí a nevytváří černé skládky, jak tomu bylo v minulosti.
Tab.1
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
vedoucí odboru životního prostředí,
Městský úřad, Tábor
