Na severovýchodě Ekvádoru v oblasti přezdívané některými Amazonský Černobyl pořádají komentované prohlídky pralesa poškozeného těžbou ropy. Pod názvem Toxic Tour je organizuje unie UDAPT, která sdružuje a zastupuje obyvatele poškozených oblastí v soudních sporech s těžařskými společnostmi, zejména s americkou společností Chevron.
Nejhůře postižené oblasti těžbou ropu v ekvádorské části Amazonie jsou v provinciích Sucumbíos a Orellana. Zájemci o ekologickou vyjížďku mohou s průvodcem vidět poškozenou přírodu i takzvané mecheros, jakési komíny, v nichž se spaluje plyn unikající při těžbě.
Hlavním cílem těchto prohlídek není vydělat peníze, ale zejména upozornit na ničení Amazonie odpady z několik desetiletí trvající těžby. Za asi šestihodinový výlet není stanovena pevná cena, organizátoři žádají jen příspěvek na pronájem auta a benzín. První Toxic Tour se uskutečnila v roce 2003, nyní se pořádají v průměru tři za týden.
Už přes dvacet let také UDAPT vede právní bitvu s těžařskými společnostmi. U místních soudů ji před několika lety vyhrál a stát nařídil těžařům, včetně firmy Chevron-Texaco, zaplatit asi 9,5 milionu dolarů (asi 209 milionů Kč) na sanaci asi 480 000 hektarů poškozené oblasti. Arbitrážní tribunál v Haagu ale verdikt v roce 2018 zrušil s tím, že ekvádorský stát porušil smlouvu o bilaterálních investicích s USA. Podle deníku El País tento právní spor ještě neskončil.
Ekvádorská vláda i samy těžební společnosti se snaží vyjednat dohody s místními obcemi, jimž ekologické škody kompenzují přímo, někdy ale za povolení obnovení těžby. Například obec Dureno postavila školu či veřejné osvětlení a každá rodina dostala nový dům díky dohodě s ekvádorskou státní firmou Petroamazonas z roku 2014, která umožnila znovuotevření už zavřeného ropného vrtu.
Desetiletí těžby ropy v ekvádorské Amazonii podle listu El País přispělo i ke snížení počtu obyvatel domorodých etnik, pro něž je příroda zdrojem obživy. Znečištěna byla i místní řeka Aguarico. Někteří místní vzpomínají, že v dobách, kdy byla těžba největší, měli na těle po koupání černé ropné skvrny.
S příchodem těžařských společností v minulém století do Amazonie začala mizet i místní indiánská kultura, nová generace začala měnit zvyky, oblečení i stravovací návyky a i tam dorazila digitalizace, s níž mizí tisíciletá tradice a hrozí vymření dalšího domorodého jazyka, napsal deník El País.*
-čtk-
