Počátkem tohoto roku vstoupil v platnost nový vodní zákon č. 254/2001 Sb. a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, včetně prováděcích vyhlášek. Co nového tyto zákony přinášejí pro řešení problematiky "odkanalizování" menších obcí?
| Z hlediska zneškodňování odpadních vod v malých obcích nejsou ve vodním zákoně zásadní změny. Pokud však při vypouštění odpadních vod (OV) z individuální bytové výstavby do vod podzemních neodpovídá kvalita OV stanoveným požadavkům (všechny septiky a špatně fungující domovní čistírny), má obec právo požadovat poplatek 3500 Kč za nemovitost a rok.
Z hlediska územního plánování obcí je však podstatnější zákon o vodovodech a kanalizacích včetně prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství. Jde zejména o ustanovení týkající se zpracování "Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací". Ten má být základem pro povolování vodních děl příslušnými vodoprávními úřady, a může se tak stát jak objektivním podkladem pro rozvoj investic v oblasti čištění odpadních vod, tak velkou brzdou rozvoje, pokud nebude postaven na reálných finančních možnostech obcí a krajů. Je tedy především na představitelích jednotlivých obcí, jak si dokáží prosadit reálná technická řešení. Obce by měly trvat na tom, aby Plán rozvoje vodovodů a kanalizací byl v souladu s § 17 odst. 6 prováděcí vyhlášky zákona, kde se uvádí: "Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahující téže úrovně ochrany životního prostředí." Toto znění zákona by mělo umožnit prosadit do plánů rozvoje vodovodů a kanalizací i do praxe různá alternativní technická řešení, která jsou cenově dostupná, a tím i realizovatelná. Například u obcí se zástavbou samostatnými rodinnými domky se investiční náklady na odkanalizování jednoho domku tradičním způsobem pohybují v cenách kolem 200 000 Kč. Domovní ČOV pro jeden domek však stojí jen zhruba 50 000 Kč. Rozdíl těchto cen poskytuje dostatek prostoru pro doplnění technických řešení s domovními čistírnami, aby bylo dosaženo "téže úrovně ochrany životního prostředí" za podstatně menších nákladů. Lokální čistírny Pod pojmem lokální ČOV rozumíme čistírny velikosti od 100 do 500 připojených EO (ekvivalentních obyvatel). Čistírny jsou obvykle napojeny na splaškovou kanalizaci z míst soustředěné produkce odpadních vod. Jsou to případy, kdy se zvažují technické a ekonomické varianty, zda vybudovat samostatnou ČOV, nebo přečerpávat splašky na větší čistírnu. Zde je třeba si uvědomit, že přestaly platit dřívější školní poučky, že na malé čistírně není možné vyčistit odpadní vodu tak kvalitně jako na velké a že u malých ČOV se podstatně zvyšují náklady na obsluhu. Dnes již jsou na trhu plně automatizované systémy s dálkovým přenosem dat bez nároků na kvalifikaci obsluhy. Jedná se především o systémy s přerušovanou činností, označované obvykle mezinárodní zkratkou SBR, které vynikají značnou flexibilitou a umožňují maximální využití dnes již levných řídících systémů. Všechny stroje a procesy jsou řízeny mikropočítačem, který automaticky řídí provoz čistírny v závislosti na množství odpadních vod. Nejvýznamnějším představitelem tohoto typu čistíren je systém MONOBLOK-T. Systém je vybaven modemem pro dálkový přenos dat do dispečinku místního provozovatele nebo do centrály dodavatele a provozovatele pro celé území ČR. Odtud se také provádí denní kontrola chodu ČOV a zároveň jsou zde přijímány okamžité zprávy, pokud dojde k poruše na technologii. V praxi to znamená, že místní obsluha provádí pouze vizuální kontrolu ČOV přibližně 1x za týden. Domovní čistírny a žumpy Akumulace odpadních vod v žumpách a jejich následné vyvážení na ČOV je nejjednodušším řešením jak z hlediska technického, tak legislativního. V běžných českých podmínkách je to však v současné době nejhorší řešení pro životní prostředí. Odpadní vody ze žump není povoleno vyvážet na zemědělské pozemky a při odvozu na ČOV je obvyklá cena za jeden fekální vůz (10 m3) kolem 1000 Kč. Z těchto důvodů jen malá část obsahu žump skončí na ČOV. Klasické septiky s účinností čištění asi 25 % a následným zasakováním do podzemních vod se již nepovolují. Za určitých podmínek jsou domovní čistírny odpadních vod často jediným vhodným řešením pro čištění odpadních vod z individuální výstavby rodinných domků. Prvním problémem je zvolit vhodný typ čistírny. Platí zásada, že levné výrobky nebudou dobré a drahé výrobky nemusí být ještě kvalitní. Nejlépe je vidět čistírnu v provozu a podrobně se seznámit s nároky na obsluhu. Nezanedbatelným problémem u domovních ČOV je však současný náročný legislativní proces vodoprávního řízení, které musí stavebník podstoupit, pokud si chce čistírnu nainstalovat a předčištěnou vodu poté vypouštět do vod povrchových, případně nechat zasakovat do vod podzemních. Zůstává faktem, že to mnoho majitelů nemovitostí odradí a raději zvolí po legislativní stránce schůdnější řešení - instalaci klasické jímky na vyvážení. ČOV s retenční nádrží Poměrně efektivním řešením se jeví instalace malé domovní ČOV doplněné o akumulační nádrže na předčištěnou vodu. Vzhledem k současné technické úrovni některých vyráběných čistíren dosahuje předčištěná voda již takové kvality, že je možné ji použít na zálivku. Pokud se čistírna navíc doplní dalším stupněm čištění - pískovým filtrem, je kvalita předčištěné vody již na takové úrovni, že je možné ji použít jako vodu užitkovou, např. na zpětné splachování WC, mytí automobilu apod. To pak přináší stavebníkovi nemalé úspory ve spotřebě pitné vody při relativně ne příliš vysokých investičních nákladech na ČOV s retenční nádrží. Jako retenční nádrž může také sloužit po vyčištění stávající septik nebo žumpa. Systém TOP-PRESS Lokální domovní čistírny u jednotlivých domů lze úspěšně propojit do systému, zahrnujícího celou obec. Optimálním způsobem například kombinuje výhody tlakové kanalizace a lokálních domovních ČOV systém TOP-PRESS, který navíc plně vyhovuje současným vodoprávním zákonům. Jádrem řešení je instalace malé ČOV se zásobníkem předčištěné vody u každé nemovitosti. V zásobníku předčištěné vody je umístěno čerpadlo s dostatečnou dopravní výškou, jež dopravuje předčištěnou vodu do sběrného potrubí vyústěného do recipientu. Vzhledem k profilům použitého sběrného potrubí (40 až 50 mm) jsou minimalizovány náklady na potrubí. Na vyústění do recipientu je také zřízeno jediné odběrné místo s vodoměrem pro kontrolu kvality vypouštěné předčištěné vody. Výhodou tohoto řešení je odstranění nutnosti budovat centrální ČOV s nákladným kanalizačním systémem. Veškeré energetické a provozní náklady, které jinak zajišťuje obec, jsou v tomto případě hrazeny producenty odpadní vody. Každý tak zaplatí pouze náklady na tu odpadní vodu, kterou sám vyprodukuje. Obec pak zajišťuje pouze kontrolu vody na výtoku do recipientu. Podstatné je, že všechny domovní ČOV jsou pod trvalou kontrolou, vyčištěnou vodu je možné v nemovitosti zpětně využívat, nedochází k nebezpečnému soustředění odpadních vod v jednom místě, občané jsou ochotni se na tomto technickém řešení finančně podílet a pro většinu obcí je toto řešení finančně dostupné bez dotací a dlouhodobého zadlužení. Pro optimální zabezpečení provozu tohoto systému je možné domovní ČOV vybavit systémem kontroly provozu každé čistírny, kdy se veškeré provozní údaje automaticky prostřednictvím telefonní přípojky majitele (nebo mobilním telefonem) přenášejí do dispečinku provozovatele. Tím je zajištěn pro majitele čistírny maximální komfort za podstatně nižší stočné než u tradičních systémů. Jan Topol, Čistírny odpadních vod Církvice |
