Dlouho očekávané zákony Poslanecká sněmovna - a ve chvíli, kdy vyjde tento článek zřejmě také Senát - schválily dva dlouho očekávané vládní návrhy zákonů týkající se energetiky. Jedním z jejich proklamovaných cílů měla být podpora moderním technologiím využívajícím obnovitelných zdrojů energie....
Dlouho očekávané zákony
Poslanecká sněmovna - a ve chvíli, kdy vyjde tento článek zřejmě také Senát - schválily dva dlouho očekávané vládní návrhy zákonů týkající se energetiky. Jedním z jejich proklamovaných cílů měla být podpora moderním technologiím využívajícím obnovitelných zdrojů energie. Zákony však taková očekávání nenaplňují.
Základním předpokladem uplatnění nových zdrojů je otevření trhu. První ze schválených norem - energetický zákon - však umožní konečnému zákazníkovi vybrat si z různých zdrojů až v roce 2006. Díky vládou prosazovanému způsobu privatizace se ale ani potom obča3né diktátu monopolu nezbaví. Obnovitelným zdrojům energie tak zůstává na pokřiveném trhu minimální prostor.
PŘEDNOSTNÍ PŘIPOJENÍ
Energetický zákon uvádí jejich přesný výčet - vodní energie do výkonu výrobny elektřiny 10 MWe, sluneční energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa a bioplyn. Výrobcům elektřiny z těchto zdrojů dává právo přednostního připojení k přenosové soustavě. Samotné přednostní právo k dopravě a výkupu "zelené" energie ale samozřejmě ještě žádnou podporu neznamená.
Její výkupní cena prozatím značně převyšuje cenu energie z ostatních zdrojů. Klíčovým opatřením tedy musí být stanovení minimálních výkupních cen. V různých zemích se tento problém řeší různým způsobem. Nejčastěji bývají v příslušném zákoně stanoveny pevné částky, za něž se vykupuje elektřina z jednotlivého typu obnovitelného zdroje.
Vládní návrh ovšem na podobné opatření nepamatoval. Poslední nadějí pro obnovitelné zdroje tak zůstává schválené zmocnění pro ministerstvo průmyslu a obchodu k vypracování vyhlášky o způsobu přednostního výkupu "zelené" elektřiny.
Při projednávání tohoto pozměňovacího návrhu v hospodářském výboru sněmovny však zástupci ministerstva přílišnou ochotu řešit tento klíčový problém neprojevovali.
PŮVODNÍ NÁVRH
Zákon o hospodaření s energií přinesl některá pozitivní opatření - kromě energetických auditů a pravidel zateplování budov především povinné značení elektrických spotřebičů štítky udávajícími míru spotřeby. Kombinovaná výroba tepla a elektřiny sice získala stejné právo přednostního připojení jako elektřina z obnovitelných zdrojů, celkově ale tato efektivní moderní technologie nedopadla dobře.
Vládní návrh zákona o hospodaření s energií totiž výrobcům tepla se zdrojem o výkonu vyšším než 5 MWt původně ukládal povinnost při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb zajistit i výrobu elektřiny. Analogické ustanovení se týkalo výrobců elektřiny. Tuto kogenerační povinnost však poslanci zrušili.
Podle vládou schválené koncepce Státního programu podpory úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie má být ročně na tento účel vynaloženo nejméně 2,5 mld. Kč. Státní rozpočet však obnovitelným zdrojům poskytuje pouhý zlomek této částky, podpora se navíc každý rok snižuje.
Velké naděje proto vyvolával vládou navržený odvod z ceny elektřiny - tzv. zelený haléř. Nakonec však i ten byl zamítnut.
Státní energetická politika a Státní politika životního prostředí stanovují dosáhnout do roku 2010 podílu 4 až 6 % obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů. Ve srovnání s cílem Evropské unie (12 %) je příliš malý a mimo jiné znamená rezignaci na snahu zmírnit zpoždění našeho technologického rozvoje. Poslaneckou sněmovnou schválený energetický zákon a zákon o hospodaření s energií nás ke splnění ani takto minimálního cíle příliš nepřibližují.
LIBOR AMBROZEK,
poslanec PSP ČR
FOTO ARCHÍV
