Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie reaguje na situaci, kdy na jedné straně existuje konsensus, že obnovitelné zdroje nám pro nejbližší roky jako jediná technologie mohou pomoci s dekarbonizací elektroenergetiky, na druhé straně se je ale nedaří povolovat dostatečně rychle. I když jejich vlivy na životní prostředí jsou v porovnání s většinou ostatních energetických zařízení spíše menší, uvádí advokát Pavel Doucha ve svém komentáři.
Přiznejme si ale, že pokud by návrh zároveň nebyl transpozicí evropské legislativy (směrnice označované jako RED III), tak by asi nevznikl. Takže děkujeme, EU!
Nyní je ale příležitost předložený návrh zákona poprvé veřejně kriticky zhodnotit. Na co bychom chtěli tedy upozornit?
Vyhlašování vhodných oblastí bude zcela na vůli státu, krajů a obcí. V zákoně není žádné vodítko či kritérium, že vhodné oblasti musí být v nějakém minimálním rozsahu stanoveny. Navrhuje se pouze procesní postup jejich vyhlašování. Když tedy obce, kraje a stát nebudou chtít, žádné nevyhlásí.
Vyhlašování vhodných oblastí bude dost složitý proces. Proběhne souběžnou změnou územně plánovací dokumentace a vydání tzv. územního opatření. To bude znamenat mnoho komplikací na cestě k jejich schválení. Například - celostátní vhodné oblasti budou muset být zakotveny v územním rozvojovém plánu České republiky. Jde o jakýsi celostátní územní plán. Už jsme ho měli mít schválen několik let, ale na stole není ještě ani návrh. Když budou všichni „makat“ mohou být celostátní vhodné oblasti třeba až někdy v roce 2028. Stačí to?
Předpokládá se, že pro každou vhodnou oblast bude existovat soubor podmínek, které musí investor do OZE splnit. V individuálních případech mu může orgán ochrany životního prostředí udělit výjimku z těchto podmínek. Obáváme se praxe, že podmínky pro realizaci OZE budou tak přísně nastavené, že bude nutné žádat o výjimky téměř vždy. A k žádnému urychlení tak nedojde.
Z výše uvedeného je vidět, že jsme z návrhu procesu vyhlašování vhodných oblastí poněkud rozpačití. O to důležitější je, jaká zjednodušující opatření budou přijata pro realizaci OZE mimo vhodné oblasti. I v tomto zůstává návrh zákona dosti za očekáváními. Zdálo by se třeba logické, že když má investor větrné elektrárny (VTE) kladné stanovisko k hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), nemusel by automaticky žádat o změnu územního plánu, když VTE je stejně považována za veřejnou energetickou infrastrukturu. Chyba lávky, nic takového v návrhu nenajdete.
Ale nezoufejme, jde o první výkop návrhu zákona. Než bude schválen, bude snad ještě dost příležitostí výše uvedené a jiné připomínky uplatnit. Budeme jeho cestu legislativním procesem pozorně sledovat.*
Pavel Doucha,
Doucha Šikola advokáti s.r.o.