Množství pevného odpadu, které produkuje lidstvo, neustále roste. Podle informací Světové banky v roce 2016 lidstvo vyprodukovalo 2,01 miliardy tun pevného odpadu. Na každého obyvatele planety připadalo v průměru 0,74 kilogramu denně. Urbanizace navíc tento trend zjevně posiluje či akceleruje.
Existují socioekonomické skupiny a regiony, v nichž denní produkce pevného odpadu převyšuje 4,5 kilogramu na osobu a den. Jde samozřejmě o ekonomicky vyspělé státy, které se ty méně rozvinuté snaží i v tomto ohledu co nejrychleji dohnat. V první uvedené kategorii zemí do roku 2050 vzroste denní produkce odpadu na obyvatele o 19 procent. V rozvíjejících se státech ale půjde o 40procentní navýšení.
Regiony na nižších příjmových úrovních mají mnohem vyšší potenciál k rychlému nárůstu množství odpadu. Každé navýšení příjmů jednotlivců se do něj promítne. U bohatších regionů jsou podle informací Světové banky přírůstky, resp. reakce na navýšení příjmů výrazně nižší. V následujících třiceti letech vzroste množství odpadu v nízkopříjmových ekonomikách trojnásobně.
Extrémně konzervativní odhad Světové banky navíc naznačuje, že minimálně třetina z globálně vyprodukovaného pevného odpadu je zpracovávána environmentálně problematickým způsobem. Nejčastěji jde o uložení na neregulované skládky nebo o prosté a neřízené spálení. V roce 2050 lidstvo podle odhadu vygeneruje 3,4 miliardy tun odpadků, vloni šlo o 2,3 miliardy.
Neadekvátní, případně žádné, odpadové hospodářství má na společnost významné dopady. Svými přímými i nepřímými důsledky negativně ovlivňuje stav životního prostředí a zdraví lidské populace. Analytici Světové banky zaznamenali i přímou souvislost mezi stavem odpadového hospodářství a kriminalitou či pouličním násilím. Náklady na účinnou správu odpadů v některých městech spotřebují 20 až 50 procent jejich rozpočtů. Chytré technologie mohou v mnoha oblastech městům pomoci při zefektivňování systému odpadového hospodářství.
Odpady se stávají velkým tématem a jejich chytré řešení si získává zaslouženou pozornost. Obrat globálního trhu řešení pro chytrou správu odpadů loni dosáhl hodnoty 1,77 miliardy dolarů. Do pěti let by podle informací společnosti Mordor Intelligence měl vzrůst na 6,52 mld. USD. Každoročně relevantní výdaje vzrostou v průměru téměř o 26 procent.
Chytré řízení odpadů patří vedle inteligentní dopravy, energetiky nebo bezpečnosti ke klíčovým principům chytrých měst. Implementovat jej lze, ale i bez vazby na další systémy. Odpadové hospodářství obvykle zastřešuje tři hlavní činnosti. Jsou jimi sběr, likvidace a recyklace. Technologie pro chytré odpadové hospodářství se prozatím zaměřují převážně na první krok, čili na sběr a související optimalizaci dopravy.
Právě v této oblasti lze dosáhnout nejvyšších efektů nákladových i užitkových. Svoz probíhá v okamžiku reálného zaplnění odpadních nádob a vede po optimalizované trase. Obyvatelé měst tudíž vždy mají kam odpad ukládat. Jde samozřejmě o velké zjednodušení celé problematiky.
Podle analytiků společnosti Mordor Intelligence se technologie chytrého odpadového hospodářství stále nacházejí v rané vývojové etapě, v níž se ještě utváří dodavatelský ekosystém. Vedle provozní a nákladové optimalizace městům také pomáhají s plněním oborových regulací, které se k zacházení s odpadem vztahují. Vedle domácností dopadají také na podniky, které mohou implementací chytrých technologií v této oblasti dosáhnout synergie hned v několika oblastech, ekonomickou a regulatorní stránku věci nevyjímaje.
Chytré odpadové hospodářství se stává ideálním místem pro uplatnění technologií internetu věcí. Nejrůznější čidla mohou sledovat nejen zaplněnost kontejnerů, ale také jejich obsah, fyzické přemístění nebo narušení, případně monitorovat přístup domácností. Ze sbíraných dat mohou centrální systémy flexibilně sestavovat trasy sběru nebo predikovat blížící se naplnění nádob.
Koncept internetu věcí znamená pro odpadové hospodářství revoluci. Ta se podle zmíněných analytiků odehrává zejména v oblasti optimalizace nákladů a těží z ní primárně firmy, které poskytují příslušné služby. Dodavatelé řešení pro chytré odpadové hospodářství se obvykle soustředí na monitoring, optimalizaci svozových tras a na analytiku. Senzory internetu věcí pro každou z těchto oblastí dodávají vstupní data, s nimiž systémy dále pracují. Obvykle využívají vizualizační platformy, které jim v reálném čase dávají přehled o situaci a umožňují přijímat tzv. informovaná rozhodnutí.
Pro všechna města se stalo tématem i snižování uhlíkové stopy. Monitorování zaplněnosti nádob na pevný dopad s pomocí senzorů nebo kamer jim k plnění příslušných cílů pomáhá. Senzory nebo kamery odesílají data do centrálních systémů, které přizpůsobí svozové trasy skutečné situaci.
Environmentální dopady, konkrétně snížení emisí uhlíku, zatím nebyly publikovány. V ekonomické rovině už ovšem k hodnocení prvních výsledků došlo. Úspora nákladů na sběr komunálního odpadu se po zavedení chytrých technologií pohybuje kolem 30 procent.
Chytré technologie pro odpadové hospodářství mohou v blízké budoucnosti těžit z rychlého snižování cen senzorů. Jde samozřejmě o důsledek jejich masové výroby. Podle statistik investiční banky Merrill Lynch poklesla průměrná cena senzoru z 0,7 dolaru v roce 2012 na loňských 0,38 dolaru.*
Ing. LUKÁŠ KŘÍŽ, MSc.,
IT expert
Článek z časopisu Odpady, č.06/2021
