Energie 21: Převládne výroba bioplynu z odpadních zdrojů

Jak vedení České bioplynové asociace hodnotí aktuální situaci a další vývoj v oblasti bioplynových stanic? Zeptali jsme se místopředsedy představenstva Jana Matějky.

V názvu asociace je „technologická platforma pro oblast výroby a využití bioplynu“. Můžete to upřesnit?

Technologie výroby bioplynu a následně i biometanu jsou v principu stejné pro všechny producenty. Cílem asociace je pracovat s technologickými novinkami a pomáhat ve vytváření podmínek pro jejich uplatnění. Proto pokrýváme tematiku všech producentů bioplynu, ať už se primárně zabývají zemědělstvím, průmyslovou výrobou nebo nakládáním s odpady. Na naší webové mapě najdete i výrobny energie ze skládkového plynu nebo čistírny odpadních vod.

Vycházíme z předpokladu, že pro Evropu i naše území se do budoucna profilují dva typy výroby a užití bioplynu. Jedním bude biometan vyráběný z odpadních a druhotných surovin, vtlačovaný do sítě zemního plynu a užitý primárně v dopravě. Druhou podobou jsou technologie anaerobní digesce integrované do průmyslových procesů či do lokálních energetických sítí, kdy ideálně místní odpady produkují bioplyn, jehož energetické výstupy se opět plně spotřebují v místě jejich vzniku.

Jakou perspektivu má bioplyn pro kogenerační výrobu elektřiny a tepla?

Přírodní zákony nezměníme. Účinnost výroby energií v kogeneračních jednotkách se neposune více než o jeden dva procentní body při využití nejmodernějších technologií. Efektivita spočívá zásadně v celkovém využití energie biomasy. Za deset let zde postupně přestanou existovat instalace, které nevyužívají vznikající teplo a maří tak někdy náročně pěstovanou biomasu. Možností jsou nové substráty či jejich předzpracování.

Objem bioplynu využívaného pro primární výrobu energií poklesne podle mě pod 30 % dnešních čísel. Tyto bioplynové stanice (BPS) budou mít smysl jen jako součást průmyslových provozů, jako lokální energetické zdroje zásobující s maximálním využitím teplem, případně i elektřinou přilehlou obec či podnik, resp. obecně jako základní prvky komunitní energetiky. Specifická může být také regulační funkce BPS v rámci elektrizační soustavy.

Takže se prosadí trendy jako biometan, akumulace a moderní biopaliva?

Biometan z odpadních a druhotných surovin do deseti let převládne jako hlavní výstup bioplynových stanic. Je základní obnovitelnou alternativou vůči zemnímu plynu. Zároveň sdružuje funkci akumulace (v rámci distribuční soustavy plynu) i biopaliva.

Pokud se však budeme bavit o dalších moderních biopalivech, jako jsou etanol, metanol, alternativy nafty, nemusí být bioplynová stanice jedinou vhodnou technologií, zajímavé jsou v tomto případě například chystané aplikace plazmové gasifikace.

My se v této souvislosti účastníme i několika tuzemských a evropských výzkumných projektů. Například evropský projekt REGATRACE má za cíl zmapovat a zlepšit podmínky pro výrobu biometanu a obchodování s ním. A překvapuje nás, že Česko zatím nemá aktivní zájem na vytvoření národních mechanismů pro přeshraniční obchod s biometanem.

Mají oboru bioplynu stále co nabídnout i výzkumné a školské instituce?

Mezi naše členy již od počátku patří Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, prof. Zábranská, prof. Dohányos, respektive celý tým Ústavu technologie vody a prostředí, před pár lety se přidala Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Institut environmentálních technologií, prostřednictvím našeho předsedy, Ing. Miroslava Kajana, spolupracujeme také s třeboňskými výzkumnými centry. A je zde řada dalších partnerství.

Výzkum, vývoj a akademické prostředí jsou přirozenou součástí, ba základem technologické platformy. Vzájemně se inspirujeme při vzniku projektů, výzkumné instituce a vysoké školy prezentují své výsledky na našich seminářích, konferencích či webu.

Kde vidíte provozní problémy bioplynových stanic a možnosti zlepšení?

Provozní problémy se u jednotlivých provozovatelů velmi liší. Existují perfektně fungující stanice, které řeší prakticky jen běžnou údržbu. Jiní zápasí se surovinami, jejich nedostatkem či neadekvátním složením, což se pak projevuje v poruchách vlastního zařízení či nízké úrovni biologických procesů. Někdy je problémem špatně zvolená technologie, jindy lidský faktor či ekonomické potíže.

Zejména na poslední uvedený problém se zaměřuje aktuální snaha koncentrovat vlastnictví a řízení více bioplynových stanic pod jednu vlastnickou střechu ekonomicky silného subjektu. Dostatek financí umožní nákup dostatečného množství vhodné biomasy, centrální řízení lokálně sdružených BPS po odborné stránce přinese zvýšení efektivity fermentačních procesů i snížení nákladů na údržbu, jednotný nákup a prodej zase ekonomické úspory. Je to zajímavá aktivita, jejíž hodnota může růst s přechodem na výrobu biometanu.

Spolupracuje asociace i s dalšími organizacemi a sdruženími?

Prakticky každý týden přichází požadavek na informační podporu či konzultaci. Od veřejné správy, provozovatelů, dodavatelů technologií a produktů pro BPS, ale často i od studentů vysokých a středních škol pro jejich ročníkové, bakalářské, diplomové či doktorské práce. Informovanost se snažíme podpořit též aktualizací webu a rozesíláním newsletterů. Máme svou marketingovou nabídku. Přestože se nehlásíme intenzivně o spolupráci s ostatními subjekty v oboru či příbuznými svazy a asociacemi, neodmítáme ji a rádi se budeme podílet na společných akcích, pokud tam pro nás bude místo.

Jiří Trnavský

(Zdroj: Energie 21)


  • Česká bioplynová asociace (CzBA), založená v roce 2007, již sdružuje více než sto členů, včetně předních vědecko-výzkumných institucí, dodavatelů a výrobců technologií, provozovatelů bioplynových stanic a dalších expertů nejen z České republiky. Asociace je odborné veřejnosti známa také jako spoluorganizátor již tradiční a významné mezinárodní odborné konference o bioplynu v Třeboni.

*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down