Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě v Česku nefunguje. Režim zákona nebyl dosud aplikován, a to ani v případě zářijové havárie na Bečvě, byť to zřejmě bylo možné. Uvádí to stanovisko, které schválila Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR (AV). Zástupci komise zdůraznili, že hlouběji nehodnotí dosavadní vyšetřování, ale poukazují na nedostatky řešení škod na životním prostředí v Česku. V případu Bečvy podle nich měla jednat, v rámci zmíněného zákona, Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Zástupci inspekce uvedli, že se tou možností zabývali, nebyla však možná.
"Právní úprava ekologické újmy v ČR není funkční. Režim zákona o ekologické újmě ani přes desetiletou existenci nebyl nikdy aplikován, a to dokonce ani v případu otravy řeky Bečvy, který se přitom jeví jako přímo exemplární případ ekologické újmy," stojí ve stanovisku. Dokument vypracovali Hana Müllerová, která působí v Ústavu státu a práva AV, a Josef Seják z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Autoři stanoviska připomněli, že zákon byl přijat jako transpozice evropské směrnice a jeho cílem je zajistit v oblasti životního prostředí prosazení principu, že škody platí ten, kdo je způsobil.
Zákon podle nich ukládá příslušnému orgánu, kterým má v případě Bečvy být právě ČIŽP, aby poté, co se dozví o události nasvědčující, že by mohlo dojít k ekologické újmě, zahájil řízení o uložení nápravných opatření. "Toto řízení může být zahájeno rovněž na základě podnětu právnické osoby typu ekologického spolku. Není nám známo, že by některý ekologický spolek takový podnět podal. Proto tak měla učinit Česká inspekce životního prostředí z vlastní iniciativy – neučinila," uvádí stanovisko komise. Jeho autoři také podotkli, že k názoru, že nevyužít tento zákon byla chyba, se přiklání i Česká společnost pro právo životního prostředí.
Dokument poté uvádí, že zákon o ekologické újmě pracuje především s variantou, kdy je viník znám, to však neznamená, že v případech, kdy znám není, by se zákon neměl aplikovat. "Naopak, § 7 odst. 6 hovoří o tom, že není-li provozovatel znám, zajistí provedení nezbytných nápravných opatření sám příslušný orgán (tj. opět Česká inspekce životního prostředí), a to bez zbytečného odkladu. K ničemu takovému podle veřejně dostupných informací nedošlo," konstatuje komise.
"V případě kalamity na řece Bečvě jsme se možností aplikace zákona o ekologické újmě intenzivně zabývali. Došli jsme k právnímu závěru, že ho v tomto případě aplikovat nebylo možné," uvedl v reakci mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka. "Jde tu sice o zajímavou teoretickou úvahu a rádi bychom na dnešní stanovisko akademiků reagovali, bohužel ho ale nemáme k dispozici. Proto se k němu vyjádřit nemůžeme. Slušností by zřejmě bylo napřed ho nás s ním seznámit než se ptát přes média," dodal.
Akademici také dodali, že zatímco v Česku nebyly právní nástroje pro řešení ekologické újmy využity, jinde byla situace odlišná. "Celkově bylo v členských zemích EU mezi lety 2007 a 2013 potvrzeno 1245 případů ekologické újmy, z toho nejvíce v Polsku a v Maďarsku. Lze usuzovat, že v zemích, kde je řízení o ekologické újmě častěji iniciováno, bude jistě jeho efekt účinnější nejen pro samo napravování škod, ale též pro prevenci," míní komise.
Stanovisko také uvádí, že zákon o předcházení ekologické újmě má užší dosah než zákon o životním prostředí. "Vztahuje se totiž pouze na újmu způsobenou na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích, na vodě nebo půdě, a to jenom na újmu způsobenou až na výjimky pouze v příloze vyjmenovanými provozními činnostmi," konstatují akademici. Stále však podle nich chybí zakotvení předpisu, který by stanovil výpočet ekologické újmy a další související záležitosti i pro širší okruh případů.
"Nefunkčnost zákona o ekologické újmě spolu s absencí nástrojů pro finanční kompenzace škod na životním prostředí spoluvytváří v ČR právní prostředí, které neumožňuje účinné napravování a nahrazování ztrát na životním prostředí," konstatuje komise.
Jedovaté látky do Bečvy unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Policie dosud nikoho neobvinila, vyšetřovatelé se nadále seznamují se znaleckým posudkem soudního znalce Jiřího Klicpery, který obdrželi první květnový týden. O dalším vývoji v kauze hodlá policie informovat veřejnost do konce měsíce. Policie už dříve uvedla, že otravu Bečvy prověřuje jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. Pachateli za něj hrozí až šestiměsíční trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti.
Server iDNES.cz před časem napsal, že posudek podezřívá z otravy řeky kyanidy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, její ředitel Oldřich Havelka to následně odmítl. Firma spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly, nyní v něm podniká asi 55 firem. Energoaqua zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy.*
-čtk-
