Doporučení Uhelné komise skončit v Česku s využíváním uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038 nebude vláda zřejmě schvalovat, ale pouze ho vezme na vědomí. Vyplývá to z návrhu usnesení pro pondělní jednání vlády. Řada ministrů v posledních týdnech uváděla, že požadují konec uhlí v Česku dříve. Z podkladů pro jednání kabinetu dále vyplývá, že vláda doporučí, aby byly v rámci komise podrobněji rozpracovány a vyhodnoceny podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí v energetice ČR. Navrhovaný termín je konec letošního roku, tedy až po volbách do Poslanecké sněmovny.
Komise doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038 loni v prosinci. Ministry však termín odklonu od uhlí rozděluje. Pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, pro bližší datum se vyslovil i jeden z předsedů komise a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). V připomínkovém řízení k materiálu dřívější termín podpořilo také například ministerstvo financí. Vicepremiér, ministr průmyslu a druhý z předsedů komise Karel Havlíček (za ANO) naopak dříve řekl, že kabinet by neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.
"Je to vyvážený kompromis, vláda nijak nemění závěry Uhelné komise, respektuje její doporučení a usnesení, kde je uvedeno, že rok 2038 je realistický - ale je nutné udělat další kroky: výstavba nových zdrojů, periodické vyhodnocování, socioekonomické dopady. S ohledem na rostoucí ceny emisních povolenek ale bude určitě Uhelná komise připravovat i varianty rychlejšího útlumu a vždy v pravidelných periodách se bude vše znovu vyhodnocovat," napsal dnes Havlíček.
Následně doplnil, že navrhovaný postup potvrzuje závěr Uhelné komise. "Ta pracuje dále, není to uzavřený proces. Pracujeme s rokem 2038, ale musíme mít připraveny varianty i dřívějšího útlumu," dodal později. Komise před prosincovým doporučením pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Havlíček tehdy uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Připomněl, že například zástupci průmyslu požadovali původně termín konce uhlí ještě vzdálenější, například v roce 2045.
V navrhovaném usnesení pro pondělní jednání vlády dále stojí, že bude uloženo předsedům Uhelné komise, aby zpracovali podrobný harmonogram útlumu pro jednotlivé typy zdrojů s ohledem na jejich emisní intenzitu, návrh potřebných regulatorně legislativních nástrojů pro prosazování cílů vlády v této oblasti a detailní zhodnocení a řešení ekonomických a sociálních dopadů v útlumem postižených regionech. Termín je opět konec letošního roku.
Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace v dnešní tiskové zprávě upozornily, že sedm ze 14 členů a členek vlády oponovalo návrhu termínu útlumu uhlí v ČR v roce 2038 už v meziresortním připomínkovém řízení a podpořilo rychlejší scénář odklonu od uhlí v roce 2033, který Uhelná komise také propočítala. "Kromě ministerstva životního prostředí šlo také o resorty zahraničí, vnitra, kultury, školství, práce a sociálních věcí, ale také financí. Za rok 2038 se výslovně postavilo kromě ministerstva průmyslu a obchodu jen ministerstvo obrany," uvedli ekologové. Materiál s doporučením Uhelné komise byl na začátku února z jednání vlády stažený.
"Svět se hodně změnil od února, kdy ministr Havlíček nesl návrh na konec uhlí v roce 2038 na vládu poprvé. Cena emisní povolenky drtí uhelný průmysl. ČEZ se do roku 2030 zbaví téměř veškeré své uhelné kapacity. A i to Německo, kterým se Havlíček tolikrát zaklínal, skončí s uhlím dříve než v roce 2038. Konec uhlí proběhne v následujících deseti letech, ať už se to Havlíčkovi líbí, nebo ne," řekl dnes mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, dosáhla v posledních měsících rekordních hodnot.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná. ČEZ ve své nové strategii ve čtvrtek oznámil, že bude pokračovat v útlumu uhlí a do roku 2030 ho přestane spalovat v teplárnách. Změny chystají i další energetické firmy.*
-čtk-
