Ve většině testovaných obalů rychlého občerstvení i recyklovaných taškách byly nalezeny problematické perfluorované látky (PFAS). Obsahovalo je 32 z 42 vzorků, včetně těch z kompostovatelných materiálů, nakoupených v šesti evropských státech. Testy zaznamenaly PFAS také ve všech analyzovaných vzorcích z Česka, uvedli zástupci organizace Arnika, kteří na studii spolupracovali. Látky PFAS se v obalech využívají kvůli schopnosti odpuzovat olej.
Skupina PFAS zahrnuje více než 4500 látek. Na seznamu zakázaných látek je jich v současnosti několik. Podle Arniky jsou však problematické i další zástupci této skupiny. Expertka na toxické látky Karolína Brabcová uvedla, že se PFAS kumulují v přírodě a čistírny odpadních vod je mnohdy nezachytí. Zdůraznila také, že PFAS negativně působí na imunitní a hormonální systém lidí. Kromě obalů jsou PFAS používány například v kosmetice, voděodolných textiliích či hasicích pěnách.
Podle Arniky se nyní v Evropě debatuje o zákazu těchto látek, kromě oblastí, kde je nelze prokazatelně nahradit šetrnější alternativou - to se týká třeba hygienických oděvů pro lékaře. PFAS už zakázalo Dánsko, které je jednou ze zemí, kde se současná studie uskutečnila.
Organizace se ve studii zaměřily na řetězce občerstvení McDonald’s, KFC, Dunkin’ Donuts, Subway, Domino’s, Nordsee, Pret A Manger, Papa John’s, Greggs a Bageterie Boulevard. Podle Arniky bylo otestováno 42 různých výrobků, PFAS obsahovalo 32 z nich. Jedinou výjimkou byly právě produkty z Dánska.
Další zástupkyně Arniky, Jitka Straková, uvedla, že PFAS testy odhalily i ve všech šesti vzorcích zakoupených v Česku. Konkrétně šlo o papírové obaly na hamburger, hranolky a bagetu, ale i nákupní tašky a ubrousky z recyklovaného papíru. Podle Strakové byly poslední tři výrobky zřejmě kontaminovány PFAS z původních produktů. Ekoložka podotkla, že to opět ukazuje na to, jak špatně jsou tyto látky odbouratelné.
Podle Strakové je pak paradox, že největší koncentrace PFAS obsahovalo kompostovatelné nádobí z cukrové třtiny, které se v poslední době využívá místo jednorázových plastů. Rizikové látky tak podle ní tak putují přímo do přírody.
Straková také upozornila, že současné analytické metody stále nedovedou dostatečně určit jednotlivé zástupce PFAS. V této studii podle ní v 96 procentech případů nebylo možné zjistit, z jakých jednotlivých látek PFAS zaznamenaný fluor pochází. Straková i Brabcová tak míní, že je třeba tyto látky, mimo nezbytná odvětví, zakázat jako celou skupinu. Šetrnou alternativou pro potravinové obaly jsou podle ekoložek například karton nebo ošetření obalu voskem. Brabcová také uvedla, že McDonald’s se letos v lednu zavázal, že přestane toxické obaly používat do roku 2025 ve všech svých restauracích.
"V lednu letošního roku jsme udělali další významný krok vedoucí právě k této důležité změně. Celkově tak navazujeme na již dřívější změny v našem obalovém portfoliu, včetně odstranění významné skupiny PFAS, BPA / BPS a ftalátů. Dánský model, který používání PFAS od roku 2019 zcela zakazuje, je pro nás do určité míry vzorem a inspirací. Všechny v současnosti používané obalové materiály společnosti McDonald’s jsou v souladu s FDA, EU a všemi místními regulačními orgány. Ve spolupráci s našimi dodavateli navíc neustále sledujeme, testujeme a inovujeme všechny obalové materiály, abychom tak zajistili jejich bezpečnost pro zákazníky a zároveň byli šetrní k životnímu prostředí,“ uvedla v reakci na zprávu Arniky ředitelka komunikace a PR McDonald’s ČR a SK, Jitka Pajurková.
Vzorky byly koupeny mezi květnem až prosincem 2020 v Česku, Dánsku, Francii, Nizozemsku, Německu a Velké Británii. Na studii spolupracovalo sedm organizací.*
-čtk, red-
