Vláda má podle Senátu přehodnotit loňské nařízení o kompenzačních bonusech za emisní povolenky. Podpora byla loni vyplacena neúčelně, nehospodárně a neefektivně a nedosáhly na ni menší firmy. Senát to konstatoval na návrh své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků.
V případě firem z holdingu Agrofert by byla případná podpora vyplacena "zjevně protiprávně" s ohledem na zákon o střetu zájmů, uvedl předseda komise Lukáš Wagenknecht (za Piráty).
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) byl horní komorou vyzván, "aby neposkytoval podporu firmám ze svěřenského fondu ovládaného předsedou vlády Andrejem Babišem". Premiér opakovaně odmítá tvrzení, že je kvůli svěřenskému fondu ve střetu zájmů, přestože to konstatovala i Evropská komise v předběžné auditní zprávě. Podle ní je Babiš ve střetu zájmů, protože má stále vliv na Agrofert, byť jej vložil do svěřenských fondů.
Vládní nařízení připravili Havlíček spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). "Maximální výše kompenzací, které budou propláceny za rok 2020, je odhadována na tři až 3,7 miliardy korun, respektive podle odhadu na základě dat spotřeby elektřiny 2,4 miliardy Kč," citoval z důvodové zprávy k vládnímu nařízení server Neovlivní.cz. Podle něj na bonusy dosáhne asi jen 100 firem, jejichž byznys spadá do 20 výslovně vyjmenovaných kategorií. Agrofert splňuje vládní kritéria například díky výrobě hnojiv, chemických látek, polypropylenu a jiných plastů a dalších produktů.
Senátoři z komise upozornili na to, že cena elektřiny na trzích se v posledních letech neměnila, a tudíž nevznikla potřeba kompenzací za rok 2020. "Podpora za rok 2020 je vzhledem k poskytnutí ex-post a vzhledem k ceně elektřiny v tomto roce neúčelná, nehospodárná a neefektivní," uvedla komise.*
-čtk-
