Systémy sběru vytříděných odpadů přímo od domu chystá v reakci na novou odpadovou legislativu řada měst. Slibují si snížení množství směsného odpadu a udržení výše poplatků pro obyvatele.
Podle zákona o odpadech, který začal platit od letošního prvního ledna, je třeba v průběhu následujících let výrazně omezovat skládkování, takže po roce 2030 bude povoleno skládkovat pouze 10 % neupraveného směsného odpadu. Poplatky za skládkování mezitím rychle porostou. Pro města a obce s vysokým podílem směsného komunálního odpadu (SKO) to bude znamenat vyšší náklady na nakládání s odpady, které mohou vést k nepopulárním krokům, jako je zvyšování poplatků za odpady pro občany.
Jak omezit růst směsného odpadu, případně snížit jeho množství? Nabízí se lepší třídění využitelných složek, díky němuž se zmenší objem směsného odpadu a naopak zvětší objem složek KO, za jejichž třídění je město finančně odměňováno. Protože současný systém kontejnerových hnízd v ulicích už naráží na své mantinely, zejména prostorové, a nelze ho obvykle dále rozšiřovat, je snaha dostat nádoby na třídění občanům co nejblíže – až do domu.
„Od systému door-to-door (DTD) si slibujeme hlavně to, že dojde k úbytku směsného komunálního odpadu, který končí na skládce. Vzhledem k tomu, že v Jičíně a okolí končí na skládce veškerý komunální odpad, je pro nás omezení skutečně zásadní,“ říká místostarosta Jičína Jan Jiřička (Volba pro město) s tím, že se chtějí ze současných 200 kilogramů odpadu v černých popelnicích dostat jen na 120 kilogramů na obyvatele a rok.
„Tento systém je opatřením proti významnému navyšování poplatku za svoz odpadu ve střednědobém horizontu,“ potvrzuje místostarosta Nymburka Bořek Černý (Nymburk s klidem). „Především očekáváme, že hmotnost svezeného SKO nebude stoupat,“ dodává Jan Mareš (Žijeme pro Hradiště), místostarosta Mnichova Hradiště.
Některá města si tento systém vyzkoušela nanečisto v menším pilotním projektu, a nyní chystají jeho rozšíření na více domácností. V Nymburku rozjeli projekt sběru tříděného odpadu od domu v březnu 2020, kdy třídilo 150 domácností, nyní by se měl systém rozšířit o dalších 900 domácností. „Zkušenosti jsou dobré. U domu třídí lidé odpad zodpovědně. Svoz komunálního odpadu je tady méně četný, takže třídění je určitě na místě,“ říká místostarosta Bořek Černý. „Od druhé vlny si slibujeme to, co nám ukázaly první zkušenosti z projektu – lidé třídí pohodlně přímo u domu a jsou zodpovědní a pečliví,“ dodal.
V Jičíně začali v červenci 2019 v omezeném rozsahu s tříděním plastů a papíru do zvláštních popelnic. „Objektivně se dá říci, že první vlna byla úspěšná. Přestože prvotní reakce byly různé, na systém si lidé zvykli,“ říká Jan Jiřička.
V Mnichově Hradišti systém DTD odpadu zavedli v polovině loňského roku. „Díky členství v dobrovolném svazku EKOD jsme získali víc než 4000 nádob na plast, papír nebo bioodpad. Za půl roku se podařilo rozdat občanům víc než 2500 těchto nádob a od června 2020 již svážíme,“ vysvětluje Jan Mareš. „Máme už dokonce první čísla a věříme, že spolu se zaváděnou nižší frekvencí svozu SKO od rodinných domů tato čísla ještě vylepšíme.“ S rozšířením systému předpokládají, že množství SKO se v letošním roce v porovnání s rokem 2018 sníží o téměř 500 tun.
V Turnově zatím rozjezd chystají. Chtějí nakoupit více než 5500 nádob na papír, plasty a bioodpad k rozdání do rodinných domů. Roční produkce směsného odpadu by měla klesnout o 70 kilogramů na 160 kilo za každého obyvatele. „Nový systém by měl v Turnově začít fungovat nejdříve před koncem roku 2021. Přesný termín v tuto chvíli nevíme, protože je závislý na výběrovém řízení dodavatele nádob, termínu dodání apod.,“ vysvětluje místostarostka Jana Svobodová (ANO). „Nový systém nepočítá s žádným finančním zvýhodněním. Věříme, že většina občanů netřídí jen díky slevám na poplatku,“ dodává.
Jan Mareš z Mnichova Hradiště uvažuje: „Nyní jsme na začátku a dosahujeme roční měrné produkce kolem 205 kg/občana. Se zavedením systému DTD a snížením frekvence svozu SKO spolu s omezením velikostí nádoby podle počtu trvale hlášených osob na adrese čekáme, že by tento parametr mohl klesnout pod 170 kg/občan a rok. Půlroční čísla z loňska už ukazují že tento potenciál zde je.“
Spolu s rozmístěním nádob na třídění přímo v domech jdou také změny v harmonogramu svozů a vybavení sběrných hnízd. V oblastech s DTD systémem bude zaveden svoz SKO pouze jednou za dva týdny (nyní jednou týdně), což by mělo být dostačující vzhledem ke snížení jeho množství. Ostatní komodity budou sváženy podle harmonogramu, který dostane každý účastník systému, bioodpady však měly být z hygienických důvodu sváženy i nadále jednou týdně. Na veřejných stáních kontejnerů nebudou kontejnery na papír a plast, pouze na sklo, textil, případně oleje a elektro. Tím se hnízda významně zmenší a zjednoduší se jejich obsluha.
Pokud se občané v rodinných domech nepřipojí do systému, budou muset své vytříděné odpady odnášet do sběrného dvora a svozy SKO budou mít rovněž jednou za 14 dní.
„Předpokládáme, že se někteří občané do tohoto systému nezapojí a budou dále třídit do kontejnerů na veřejných sběrných místech,“ komentuje Jan Mareš z Mnichova Hradiště. „Veškeré odpady z těchto kontejnerů budou také zaevidovány do tříděného odpadu města. Současně tato místa budou sloužit pro ukládání přebytků tříděných odpadů při nedostatečné kapacitě zapůjčených nádob.“
Jiný harmonogram svozů, mnohem větší počet svážených nádob a zároveň faktické prodloužení svozových tras může být finančně náročnější. „Náklady na svoz pravděpodobně budou vyšší než dosud,“ říká Jan Jiřička z Jičína. „O kolik se náklady zvýší, je obtížné předpovědět. Náklady však nevznikají jen u svozů, ale i v třídírně, a záleží také na aktuálních cenách výkupu surovin a cenách za likvidaci odpadu a jeho množství.“
Jana Svobodová z Turnova je optimističtější: „Podle propočtů vychází systém výhodněji, znamená to ovšem zavedení snížené frekvence svozu směsného komunálního odpadu jednou za 14 dní.“ Ani v Nymburce zvýšení nákladů neočekávají: „Nemáme obavy. Svozy komunálního odpadu jsou tu méně četné. Odpad je vytříděný, a i když se i tento vytříděný odpad musí svážet, tento fakt kompenzuje snížení nákladů na drahé ukládání netříděného odpadu,“ konstatuje Bořek Černý. Se zavedením DTD v Nymburce opustili pytlový systém, který se ukázal neefektivní. V pytlích často končil směsný odpad nebo lidi ve snaze odložit více pytlů s tříděným odpadem „sáhli“ do kontejnerů s již vytříděným odpadem. Takové třídění pak podle místostarosty postrádá smysl.
Ve všech městech, která DTD zavádějí, se zatím vždy jedná o systém určený pro rodinné domy, kde se předpokládá dostatek prostoru pro umístění nádob i odpovědnější přístup ke třídění. Co však v bytových domech a na sídlištích?
„Pro sídliště bychom rádi zřídili více hnízd pro separovaný odpad, aby třídění bylo pro všechny co možná nejpřístupnější,“ plánuje místostarostka Turnova a dodává, že pro sídliště chtějí nakoupit zejména nádoby na sběr bioodpadu, nápojových kartonů nebo kovů.
Důležitá je motivace občanů ke třídění. „V Nymburku motivujeme rozšiřováním počtu sběrných míst i samotných nádob, rovněž rozšiřujeme druhy tříděného odpadu (kovy, oleje atd.),“ uvádí Bořek Černý. „Za důležitou považujeme osvětu, tedy aby se lidé dozvěděli, co přináší odpadový zákon a jakou finanční zátěž si ve městě připravíme do budoucna, pokud se nenaučíme pečlivě třídit.“
V Jičíně o zavedení DTD pro bytové domy neuvažují: „Zaměříme se spíše na osvětu veřejnosti v souvislosti s předcházením vzniku odpadů a uvědomělosti občanů ohledně třídění. Především osvětou bude radnice působit na lidi žijící v panelácích, aby více třídili a plasty a papír odnášeli do kontejnerů k tomu určených. Pokračovat bude v rozdávání zvláštních tašek na třídění, které může mít každý v bytě,“ říká Jan Jiřička.
Pro úspěch systémů je rozhodující, zda se radnici pořadí oslovit občany v dané oblasti, aby se jich zapojilo co nejvíce. V Mnichově Hradišti byl podle Jana Mareše zájem průměrný: „Za půl roku se udalo zhruba 2500 nádob. S novým rokem a snížením frekvence svozu se vybudila další vlna zájmu a věřím, že na konci zimy budeme mít rozdáno víc než 3000 nádob,“ uvádí. „O motivaci uvažujeme, nicméně v odpadovém hospodářství to nebude nikdy spravedlivé. Připravujeme motivaci pro občany na bázi kolektivní odpovědnosti. Stanovíme si jako město nějaké cíle a když se je podaří správným tříděním a minimalizací produkce SKO dosáhnout, budou mít všichni občané nižší poplatek, než kdyby se tohoto cíle nedosáhlo. Tento systém představíme v polovině roku.“
Na městském webu Jičína je dotazník pro občany, kde se radnice dotazuje na spokojenost s novým systémem: „Průzkum spokojenosti jsme prováděli na přelomu června a července 2020, kdy systém fungoval již jeden rok. Ohlas veřejnosti byl veliký a reakce obecně pozitivní. Z výsledků ankety vyplynulo, že téměř 100 % respondentů je se systémem DTD spokojeno a myslí si, že vede k lepší ochotě třídit odpad. S četností svozů jednou za 14 dnů bylo potom spokojeno 80 % respondentů,“ říká Jan Jiřička.
Sběry DTD se v těchto čtyřech městech ve větším rozsahu teprve rozbíhají. Uvidíme, jaký budou mít úspěch a zda se skutečně podaří množství SKO ukládaného na skládky tímto způsobem snižovat. Pokud ano, může to být inspirací pro řadu dalších měst.
Jarmila Šťastná
Článek z časopisu Odpady, č. 3/2021
