Miroslav Kubásek je možná jedním z nejznámějších a bezpochyby jedním z nejužitečnějších ekologů u nás. Pedagog, informatik a jihomoravský krajský zastupitel stojí mimo jiné za dobrovolnickou akcí Ukliďme Česko, portálem EnviWeb.cz nebo za bezplatnými aplikacemi pro životní prostředí ZmapujTo a Kam s nim? Mluvili jsme například o tom, jak taková aplikace vzniká, na jaké raritní údaje může vývojář narazit nebo jak se pandemie odrazila na organizaci letošního úklidového dne, který připadá na 27. března.
Původně jsme vlastně ani žádnou aplikaci sami vytvářet nechtěli. Sledovali jsme tenkrát trendy komunikačních platforem pro hlášení černých skládek v zahraničí a přemýšleli, jak dostat nějakou i k nám. Tehdy i na Slovensku vznikala aplikace pro mapování černých skládek, proto jsme oslovili její autory a jednali o tom, že bychom aplikaci pomohli rozšířit i díky našemu zpravodajskému portálu EnviWeb.cz u nás. Požadovali jsme však, aby kromě odesílání hlášení systém navíc umožňoval obcím a městům s podněty dále pracovat, což nám i bylo přislíbeno. Začali jsme tak aplikaci u nás propagovat, zapojovat obce a s pomocí aktivní veřejnosti plnit mapu černými skládkami. Po několika měsících nám bohužel slovenští kolegové sdělili, že správa podnětů pro municipality není jejich priorita a že chtějí pouze expandovat do zahraničí s aplikací tak jak je. Takže abychom dostáli našim slibům, že představíme bezplatnou aplikaci pro komunikaci občanů a radnic ohledně černých skládek, jsem skutečně přes vánoční svátky v roce 2011 sedl k počítači a naprogramoval první verzi ZmapujTo.cz. Ale nevím, jestli je vhodné to někde vykládat (směje se).
Je pravda, že jedna věc je takový systém vymyslet, navrhnout a zrealizovat, ale druhá věc je ho provozovat. Nejen že bylo časově náročné hlášení ručně kontrolovat tak, aby v sytému zůstávaly jen relevantní hlášení, ale i při komunikaci s obcemi jsme hlavně zpočátku naráželi na problémy, nepochopení, ale i odpor. Úředníkům jsme totiž přidělávali práci. Kromě telefonu, pošty a e-mailu jim podněty chodily ještě z našeho systému. Podněty jsou navíc i transparentně zveřejňované a ne všude tento přístup na radnicích kvitovali. Setkávali jsme se i s reakcemi, že u nich v katastru obce přece černé skládky nemají, takže žádný takový systém nepotřebují. Zpětně takové starosty vlastně i politicky chápu. Každý zaslaný podnět totiž říká, že není něco v pořádku. Někdo k tomu přistupuje tak, že to nechce slyšet, ale jsou i tací, kteří to berou jako výzvu a jsou vděčni za každou možnost komunikovat se svými občany.
Jednak postupem času radnice samy chtěly začít využívat tzv. chytré technologie, jednak i fakt, že po telefonu nebo e-mailem lidé často nepopíšou úplně přesně lokalitu nebo rozsah hlášeného problému. Navíc jsme aplikaci rozšířili tak, aby nesloužila jen k nahlašování černých skládek a nepořádku, ale také třeba rozbitých laviček a dalších problémů, které se v obci mohou vyskytnout. S hlášením kromě souřadnic místa získáte i fotografie či popis problému a podnět je i navíc zařazen do některé z kategorií, takže lze jednotlivé typy podnětů směrovat na různé lidi. Hlášení jsou navíc propojena s katastrem nemovitostí, takže lze ihned dohledat vlastníka pozemku, což je v případě černých skládek celkem zásadní věc. Příslušný úředník tak má pohromadě všechny informace k tomu, aby se mohl podnětem ihned zabývat. V roce 2017 navíc došlo ke sloučení systému ZmapujTo s aplikací Mobilní rozhlas. Stala se tak z toho komplexní chytrá komunikační platforma, kde se podnětům a komunikaci s obcemi již na plný úvazek věnují vyškolení lidé.
Vizi aplikace, která by obsahovala všechna místa, kde se člověk může zbavit odpadu, jsme nosili v hlavě několik let. Nejen že by takováto aplikace byla užitečná pro dobrovolníky, kteří s námi uklízejí při akci Ukliďme Česko, ale věřili jsme, že i široká veřejnost by ocenila mít všechna tato místa pohromadě v jednoduše použitelné aplikaci. Příležitostně jsme naši vizi i na řadě míst představovali a hledali pro ni podporu, ale bohužel jsme ze všech stran slyšeli, že takový systém vytvořit nejde. Kromě naprogramování vlastní aplikace k tomu totiž hlavně potřebujete celou řadu dat od různých subjektů. Některé subjekty nechtějí svá data ze strategických důvodů poskytovat vůbec, jiné se je zdráhají poskytnout prostě proto, že data mají neúplná, neaktuální či ve formátech, které nejsou vhodné pro automatizované zpracování.
Tím posledním impulzem, díky kterému jsme aplikaci nakonec vytvořili sami, bez jakékoliv cizí podpory byl okamžik, když se nám shodou okolností podařilo získat doménu www.kamsnim.cz. Právě název stejnojmenného fejetonu od Jana Nerudy jsme měli neodmyslitelně spojený s naší aplikac, a tak nám již kromě řady „drobných“ překážek nestálo nic v cestě aplikaci vytvořit. Programování trvalo asi tři čtvrtě roku a myslím si, že se nám podařilo navrhnout a zrealizovat dostatečně univerzální systém, který zvládne nejen zpracovávat velmi heterogenní zdroje dat, ale dokáže také veliké množství dat rychlým a pro uživatele praktickým způsobem zobrazovat na mapě.
Většinou jsou to data od úřadů, kolektivních systémů, ministerstev, firem, organizací či různých projektů. Máme však i vlastní aktivity, jako jsou třeba místa odběru kartonových krabic. Souvisí to s nárůstem on-line nákupů, kdy se lidem doma hromadí krabice, tašky a výplně, které v tom lepším případě končí v kontejnerech na papír. Na druhou stranu zde existuje poptávka obchodů a dalších organizací, které rády znovu využijí tyto obaly, například pro rozesílku zboží a ušetří tak za nákup nových obalů. Proto jsme začali sami mapovat obchody, které tyto obaly poptávají, už jich v aplikaci najdete více než sto. Hlavní myšlenkou aplikace však zůstává to, že s její pomocí lehce člověk ve svém okolí najde nejbližší místo pro odevzdání konkrétního již nechtěného výrobku nebo odpadu tak, aby došlo minimálně k jeho recyklaci, v ideálním případě i k jeho znovuvyužití.
Například, když chce nějaká společnost dostat od zákazníků zpět obal, ve kterém prodává svůj výrobek, či výrobek samotný a má zajištěnou síť odběrných míst. Mohou to být třeba výrobci filtrů do konvic, nebo prodejci kávy, kteří chtějí získat zpět hliníkové kapsle a zákazníci jim je mohou nosit zpět do prodejen. Není to vůbec problém. Když má firma podobný systém, který dává smysl, rádi jejich data zaneseme do naší aplikace. Může se jednat ale i o komunitní aktivity, jako jsou například projekty REkrabička, Otoč kelímek, či Otoč tašku, které se snaží zredukovat množství jednorázových obalů. Provozovny, které jsou zapojeny do těchto projektů, v naší aplikaci již najdete také.
Snažím se prosazovat model, že data by měl spravovat subjekt, který k nim má nejblíže, data zveřejnit v otevřeném formátu a průběžně je i aktualizovat. I když máme rok 2021, je tento přístup u drtivé většiny organizací spíše z říše sci-fi. Proto se snažím osobně komunikovat s organizacemi, které daná místa spravují, zjišťovat, v jakém stavu data mají, a společně nastavit předávání dat tak, aby to pro ně bylo co nejméně bolestné. Data je navíc potřeba i průběžně aktualizovat, proto například kolektivním systémům za to, že nám poskytují data, předáváme zpětnou vazbu od našich uživatelů.
Pěkným příkladem bezproblémových dat jsou data lékáren, která v otevřeném formátu zveřejňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. My je v aplikaci máme z toho důvodu, že právě do lékáren by lidé měli odnášet staré a již nepotřebné léky. Stěžejní jsou však pro náš projekt data o sběrných místech ve městech a obcích. Na obecních webech tato data nenajdete buď vůbec, a nebo pokud ano, tak jsou ne vždy aktuální. Až na výjimky jsou tato data navíc v takových formátech, že se jen velmi těžko dají automatizovaně zpracovávat a nebo jsou přímo nezpracovatelné. Proto se snažíme také apelovat na radnice, aby svá aktuální data zveřejňovaly ideálně v otevřeném formátu. Naše aplikace je dobrým příkladem toho, že nejen odpady, ale i data, pokud se s nimi správně zachází, mohou mít svůj druhý život a sloužit občanům. To, že jsme se vydali správným směrem, potvrzuje i vítězství naší aplikace v soutěži „Společně otevíráme data“ Nadace OSF.
Třeba sběrné dvory. To je ale vůbec zajímavý aspekt, protože informace o nich jsou různě rozeseté třeba na serverech Mapy.cz a OpenStreetMap, v databázích Ministerstva životního prostředí, nebo i v datech kolektivních systémů, protože jsou sběrné dvory většinou i místem zpětného odběru. Když jsme dělali mapu sběrných dvorů, a dali dohromady všechna dostupná data, vycházely nám nesmysly. Každý ze zdrojů obsahoval trochu jiné informace. Takže jsme nakonec museli sami za pomoci brigádníků začít mapovat sběrné dvory jeden po druhém. A u menších měst či vesnic je to občas i detektivní práce. Na svých webech uvádí například, že sběrný dvůr se nachází za hřbitovem, nebo že má otevřeno pouze za příznivého počasí. To je pak výzva tyto informace zpracovat a zanést do mapy. A není nic neobvyklého, když obce tyto údaje zveřejní jen v PDF souborech, které jsou navíc schované kdesi v archivu dokumentů.
V případě ZmapujTo a aplikace Mobilní rozhlas si myslím, že je důležité, aby ji občan mohl využívat kdekoliv a nemusel řešit, kterou aplikaci si má v dané obci nainstalovat. Řada aplikací na nahlašování podnětů je pouze lokálních, ale například turista bude jen těžko hledat a instalovat si nějakou místní aplikaci. A přitom je i turista pro město důležitým zdrojem informací, protože se pohybuje často jinudy než většina místních obyvatel. U aplikace pro veřejnost je také důležité odstranění jazykové bariéry. Proto aplikaci Kam s ním? máme k dispozici v angličtině, slovenštině a pro pobavení jsme ji přeložili i do brněnského hantecu. Nejdůležitější je ale to, aby za aplikací stál spolehlivý a hlavně pro věc zapálený subjekt, který má nějakou vizi. Internet je zaplavený aplikacemi, které vznikly proto, že si někdo pouze potřeboval udělat čárku za její vznik, nebo potřeboval například v rámci nějakého projektu utratit peníze.
Samozřejmě. Ukliďme Česko dokonce právě na základě podnětů od občanů vzniklo. Lidé totiž zasílali hlášení o černých skládkách přes aplikaci ZmapujTo, ale ne vždy příslušná obec zareagovala a černou skládku odstranila, nebo spíše nereagovala vůbec. Takže občané začali psát nám, že nahlásili černou skládku, a ptali se, kdy ji přijedeme uklidit. Sice jsme jim vysvětlovali, že jsme jen dva kluci z Brna a ne odpadová četa, která jezdí po republice, ale moc to nefungovalo. Proto jsme se inspirovali celosvětovou iniciativou Let's Do It! World, která vznikla v Estonsku. Na základě jejich zkušeností jsme vymysleli a v roce 2014 uspořádali první ročník Ukliďme Česko. Zorganizování této akce nás stálo nejen spoustu času, ale i vlastních prostředků, proto jsme v ní ani nechtěli dále pokračovat. Díky souhře okolností jsme se ještě v témže roce s Ukliďme Česko stali celkovým vítězem soutěže E.ON Energy Globe Awards, takzvaný Ekologický Oskar. Tím jsme nejen získali pro akci prvního sponzora, větší popularitu, ale hlavně to pro nás bylo potvrzení toho, že akce má smysl a zároveň i závazek, že v ní budeme pokračovat.
Ano, někteří sponzoři nám pro rok 2021 odpadli, ale vypadá to, že Ukliďme Česko 2021 nebude ohroženo. Větším problémem pro nás je nepředvídatelnost epidemiologických opatření. Předpokládáme proto, že i na konci března bohužel nebude možné pořádat hromadné akce. Proto by měly vzniknout místo hromadných srazů na místech úklidů takzvané pytlomaty, ze kterých si dobrovolníci individuálně budou brát pytle a kde budou i uvedené instrukce, co se bude uklízet a kde soustředit sesbíraný odpad, vše v souladu s aktuálními epidemiologickými nařízeními. Někteří organizátoři to ale už teď řeší po svém. Třeba v jedné školce to vymysleli tak, že uklízet budou děti se svými rodiči, či příbuznými. Od školky tak budou vycházet uklízet jednotlivé rodiny. V tomto případě tak krize paradoxně pomůže k většímu počtu účastníků, než kdyby uklízet vyrazily jen děti s učiteli.
Já myslím, že množství odpadů mírně klesá. Záleží i na typech úklidů. Ukliďme Česko bylo ze začátku zaměřeno na černé skládky a spousta z nich tak skutečně zmizela. Postupem času se úklidy více transformovaly na sběr takzvaného litteringu, tedy na odpadky různě poházené v přírodě, městech, podél cest. Ale bohužel není nic neobvyklého, když se i na těchto „pochůzkových“ úklidech podaří sesbírat desítky pytlů odpadů. Další, postupně vznikající, ale i tradiční iniciativy mají většinou nějaké zaměření. Například akce Čistá Sázava se zaměřuje na úklid kolem řeky, nebo akce Čistá Vysočina, kterou organizuje přímo kraj, je zaměřená na údržbu a úklid silnic mezi obcemi. My se snažíme k úklidu motivovat širokou veřejnost a podporu cílíme na celou Českou republiku.
Měli jsme několik jednání s veřejně známými osobnostmi a byli bychom velmi rádi, kdyby se někdo z nich dokázal s naší akcí ztotožnit. Bohužel se nám to stále nedaří, maximálně drobným mediálním výstupem akci podpoří, a to je vše. Úspěšní herci, či sportovci jsou velmi zaneprázdnění lidé, takže jim to vlastně ani nejde vyčítat. Záleží i na štěstí či osobních kontaktech. Například v Estonsku se místních úklidů účastní jejich olympionici. Na dotaz, jak se jim to podařilo, nám sdělili, že příbuzná jednoho z jejich organizátorů působí v Estonském olympijském výboru. Navíc jejich akci osobně podporuje a do úklidů se i aktivně zapojuje estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová, takže jde i o osobní priority jednotlivých osobností.
Naším cílem je zapojit pět procent populace do úklidu. Vnímáme to spíše ale jako psychologickou hranici. Když už pět procent lidí něco aktivně dělá, tak věříme, že se přidá i zbytek. Bude to mít efekt sněhové koule, která již dokáže strhnout i zbytek populace a umožní tak nastartovat trvalou změnu v chování celé společnosti.
Časem bych rád, aby aplikace Kam s ním? dokázala informovat uživatele i o tom, co se stane s odpadem, když ho dá na konkrétní místo, do konkrétní nádoby. Třeba že se vytříděný odpad odveze do konkrétní firmy, která ho využije jako vstupní surovinu pro výrobu konkrétního výrobku. Je jasné, že to nepůjde úplně do detailů, ale rád bych, aby když už člověk třídí odpad, měl hrubou představu, co z toho vznikne. Lidi to pak dokáže mnohem více motivovat, když vidí konkrétní světlo na konci „odpadového“ tunelu.
Máme také hrubé obrysy edukačních funkcí, aby se lidé mohli přes aplikaci vzdělávat, ale zatím je to v plenkách. Další možností je využívání informací od uživatelů pro municipality či svozové firmy, aby podle nich mohly radnice například optimalizovat trasy svozů, nebo umístění kontejnerových stání. Zatím se města a obce opírají spíš o statistické výpočty a modelace a ne moc o konkrétní zpětnou vazbu od občanů. Plánujeme také, že by aplikace mohla fungovat i jako rádce už při nákupu a předcházelo se tak vzniku odpadu. Mohla by informovat uživatele, kam může odevzdat konkrétní výrobek, až doslouží, jestli se jedná o recyklovatelný, či opravitelný výrobek, jestli má či nemá recyklovatelný obal, jestli výrobek či obal obsahuje recyklát, nebo jestli existují ekologičtější alternativy. Jak vidíte, nápadů máme na několik životů.
Anna Soldatova
Rozhovor z časopisu Odpady, č. 03/2021*
