Pokud si říkáte, jak ten čas v životě lidském rychle pádí, u techniky a technologií to, zvlášť v současné uspěchané době, platí dvojnásob. Na vymoženostech, které byly ještě včera nové, moderní a převratné, dnes ulpívá nános prachu. O zítřku ani nemluvě. Rčení, že pokrok nezastavíš, se naplno odráží také v elektromobilitě, která dělá vrásky nejedné recyklační společnosti. O tom, jak se o li-ion baterii starat, podle čeho ji vybírat, aby vydržela co nejdéle, a o řadě dalších věcí jsme diskutovali s Petrem Semelkou, který má ve společnosti EUROGREEN CZ na starosti užitková vozidla na elektrický pohon Goupil (francouzsky liška) s touto ryšavou šelmou ve znaku.
Největší posun vpřed udělaly díky lithiovým technologiím zdroje energie. Znamená to, že „pravěkým“ olověným akumulátorům definitivně odzvonilo?
Konstrukce u elektromobilů je jako u vozidel se spalovacími motory stále v podstatě stejná. Rozdíl je v bateriích. Olověných se ani dnes nezbavujeme a stále mají svůj význam. Lze u nich snadno a přesně spočítat velikost, kapacitu a přizpůsobit tomu délku práce, která obyčejně nepřesahuje osm hodin. Je potřeba na věc pohlížet komplexně a brát v úvahu také ekonomiku provozu. Olověné baterie jsou sice velmi těžké, ale na druhou stranu o dost lacinější než lithiové. Tam, kde není potřeba dosahovat vysokých rychlostí, ale důraz se klade na dobrou stabilitu stroje, mají své opodstatnění. Třeba u nakladačů se stává jejich vyšší hmotnost výhodou. Zastávají funkci závaží. Za předpokladu správného provozu, údržby a s přihlédnutím k příznivé ceně bych olověné baterie nezavrhoval. Určitě se uplatní i v budoucnosti.
Zaprvé zmíním AGM články. Ty jsou uzavřené a slouží například pro pohon golfových vozítek. Ty hodně dobré vydrží až 200 nabití. Výhoda je, že se do nich nemusí dolévat elektrolyt. Na druhou stranu se při přebití nafouknou a mohou explodovat. Trakční dolévací olověné baterie již snesou, hlavně v závislosti na výrobci, 700 až 1500 nabíjecích cyklů. Číňané přišli aktuálně s nanotechnologií mřížky pro trakční baterie, které jsou schopné dosáhnout až 5000 nabíjecích cyklů. Tento fakt jen podtrhuje logiku dalšího využívání olověných akumulátorů.
Těchto zdrojů energie je zhruba sedm druhů. Jejich základem je velmi malé množství lithia, odlišná je druhá složka. V úvahu se potom bere cena, výkon a použitelnost. Osobní automobily využívají výkonnější, lehčí, ale dražší baterie. U pracovních elektromobilů s předpokládaným denním nájezdem okolo 50 až 80 kilometrů váží olověné baterie 500, lithiové v kombinaci se železem 90 kilogramů, tedy více než pětkrát méně. Jejich velkou výhodou je, že jsou lehké, uzavřené a bezúdržbové. Nemají paměťový efekt, nemohou se přebít, lze je nabíjet pouze částečně. Také počet nabíjecích cyklů, tedy životnost, je o hodně větší.
Lithiové baterie, konkrétně články, jsou poměrně jednoduché. Nutné je správně naprogramovat BMS kartu, jakýsi mozek. Nastavení této řídicí jednotky je patentově chráněné. Hlídá, aby se baterie nepodbila pod 20 % a nepřebila nad 80 %. V opačném případě může dojít k explozi. To také souvisí se zárukou, kterou menší výrobci nebo skládači techniky nejsou schopni poskytnout. Není problém elektromobil vyrobit, ale je potřeba mít dostatek financí na sériovou produkci, získat homologaci, být schopen poskytovat garance a náhradní díly včetně kvalifikovaného servisu lithiových baterií.
Menší, lehké a kompaktní elektromobily Goupil jsou nejvhodnější pro obce a města od 3000 obyvatel výš. Ideálním majitelem je malé město s pravidelnými pevně stanovenými trasami s častými zastávkami. Naopak malé obce s nepravidelnými nájezdy tuto techniku plně nevyužijí. Největší devízou elektromobilů je absence převodovky a spojky. Neřešíte teplé a studené starty. Práci je možné si přesně rozpočítat a podle délky denních tras zvolit optimální velikost baterie. Především z důvodu přesného využití kapacity máme ke každému modelu tři velikosti lithiových baterií. Denní nájezd se pohybuje mezi 40 až 60 kilometry. Nebojíme se zimy, kdy fungují elektromobily velmi dobře, ale na druhou stranu od nich nečekejte zázraky.
Značnou výhodou těchto vozidel je variabilita, která umožňuje celoroční nasazení. Lze využít pevnou nebo sklápěcí plošinu, valník, korbu, box nebo odnímatelnou klecovou nástavbu. Díky nízké hmotnosti nemají tyto vozy problém při pohybu na chodnících. Časně ráno neruší obyvatele hlukem. Z vhodných činností mohu jmenovat třeba svoz odpadů, listí, zálivku zeleně, některé činnosti při zimní údržbě nebo menší rozvážkové služby, například prádla, stavebnin, potravin a dalšího sortimentu. Elektromobily naopak nedoporučuji pro pohon energeticky náročných nástaveb.
Značný potenciál vidíme například ve svozu tříděného odpadu ve městech formou ostrovních systémů, ať už v tažené podobě nebo jako výměnná nástavba. Sestava zaplní pouze jedno parkovací místo. Výhodou je, že lze měnit objemy úložišť na jednotlivé frakce odpadu. Ve výbavě může být i lokátor a senzor naplněnosti. Odpad můžete svážet na překladiště třeba každý den. Promyšlenou logistikou ušetříte energii i lidské síly. Dobrým pracovním příslušenstvím je dvouplášťový sypač a aplikátor solanky na elektrický pohon, zařízení na likvidaci plevelů s pomocí páry nebo nástavby pro vysokotlaké čištění a dezinfekci městského mobiliáře.
U nejprodávanějšího modelu pro komunální služby G 4 kalkulujeme s pořizovací cenou 850 000 korun. Technika podobných užitných vlastností se spalovacím motorem stojí zhruba stejně tolik. Celkový výsledek rozpočítáváme na odpisové období pěti let. Při kalkulovaném denním nájezdu 50 kilometrů je roční spotřeba elektrické energie ve finančním vyjádření 3500 korun. Pohonné hmoty již stojí při průměrné uvažované spotřebě 18 litrů nafty na 100 kilometrů zhruba 70 000 korun. U elektromobilů nejsou potřeba náročné servisní úkony, proto roční náklady představují zhruba 5000 korun. U techniky se spalovacím motorem je to ročně 35 000 korun. K tomu je nutné přičíst na čištění filtrů pevných částic dalších zhruba 90 000 korun za rok. Navíc musíte měnit olejové náplně, filtry a podobně. Počítáme-li nejnižší reálné náklady z praxe včetně daní a povinného ručení, za pět let provozu činí u vozidel se spalovacími motory na jeden kilometr 8,3 koruny, u elektromobilů 83 haléřů, tedy desetkrát méně. Celkový rozdíl za pět let provozu je zhruba půl milionu korun ve prospěch elektromobilů. Budeme-li počítat s výměnou lithiové baterie, která stojí asi 200 000 korun, což obyčejně po pěti letech ještě nehrozí, jsme stále v plusu.
Problém vnesly do oboru národní a evropské dotace, kdy si elektrické užitkové vozy pořídili někteří uživatelé, pro něž nemá tato technika význam. Několik zájemců jsem raději odmítl s tím, že pro jejich podmínky tyto vozy nejsou z toho či onoho důvodu vhodné. Dotace se nyní slučují do jednoho centrálního modernizačního fondu pro čisté technologie. Hlavním zdrojem financí budou emisní povolenky od provozovatelů flotil vozidel. Pořídíte-li si elektromobil, budete do fondu přispívat samozřejmě méně.*
Jan Kroupa
Rozhovor z časopisu Odpady, č.02/2021
