Polská vláda přijala novou energetickou strategii pro období do roku 2040, která zahrnuje postupný přechod země od uhlí k čistším zdrojům energie. Strategie s označením PEP2040 prošla řadou úprav, protože vláda ji musela přizpůsobit klimatické politice Evropské unie a zároveň překonat výhrady silných odborů z polského uhelného průmyslu, napsala agentura Reuters.
Mezi cíle vládní energetické politiky patří rozvoj jaderné energetiky a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Vláda však zároveň uvedla, že Polsko se bude snažit své vlastní zdroje energie, tedy zejména uhlí, využívat, dokud to bude možné.
Vládní strategie předpokládá, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie se do roku 2030 zvýší na minimálně 23 procent z nynějších zhruba 13 procent. Počítá rovněž se spuštěním první polské jaderné elektrárny s kapacitou až 1,6 gigawattu, píše Reuters.
Polsko v současnosti vyrábí většinu své elektřiny z uhlí a je jedinou členskou zemí EU, která se nepřipojila k závazku dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Země argumentuje tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
"PEP2040 bude naším kompasem při přechodu k ekonomice s nulovými emisemi uhlíku," uvedl k nové energetické strategii polský ministr klimatu a životního prostředí Michal Kurtyka.
Největší polská energetická skupina, tedy státní společnost PGE, novou strategii přivítala. Ekologičtí aktivisté však tvrdí, že strategie je neadekvátní a že v zájmu odvrácení dalšího růstu teploty by EU a Polsko měly ukončit spalování uhlí do roku 2030.
"Zdá se, že ministr Kurtyka, ačkoli je zodpovědný za ministerstvo klimatu, zapomíná na sucha, povodně či hurikány, jež nás kvůli klimatickým změnám čím dál častěji postihují," uvedla Joanna Flisowska z ekologické organizace Greenpeace Polska.
Česká republika již delší dobu vede s Polskem spory kvůli plánovanému prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. V prosinci dala Česku v tomto sporu částečně za pravdu Evropská komise, která dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy.
(ČTK)*
