Senát se postavil proti tomu, aby byla uzákoněna povinnost vybírat vítěze veřejné zakázky přednostně společensky odpovědným způsobem. Podle senátorů je možné tento faktor zohlednit už nyní, neměl by ale být upřednostněn před dalšími hledisky. Horní komora o tom rozhodla v souboru novel devíti zákonů, které souvisí s novými zákony o odpadech a výrobcích s ukončenou životností. Účinnost předlohy navíc navrhla o rok odložit na rok 2022.
Proti uzákonění povinnosti, kterou senátoři označili za přílepek, se podle senátorů postavilo jak Ministerstvo pro místní rozvoj, tak Svaz měst a obcí. Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry by uzákonění, ke kterému se ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) postavil neutrálně, znamenalo zastavení všech zakázek. Senátní výhrady nyní bude muset znovu posoudit Sněmovna.
Uzákonění povinnosti do novel prosadil sněmovní hospodářský výbor na popud poslance ANO Martina Kolovratníka. Zadavatel by měl být podle něj povinen dodržovat zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Do hodnocení nabídek má zahrnout i ekologickou šetrnost a dát přednost recyklovaným výrobkům.
Nejvýznamnější změnou v předloze je podle ministra pro životní prostředí Richarda Brabce (ANO) nová úprava poplatku za komunální odpad, která bude stanovena pouze v zákoně o místních poplatcích.
Obec si bude moci zvolit ze dvou typů poplatků. Buď zavede paušální poplatek na svého obyvatele nebo vlastníka nemovitosti, nebo poplatek podle množství vyprodukovaného odpadu. Zákon má v obou případech umožnit obcím stanovit minimální základ poplatku 60 korun.
(ČTK)
