Průmyslová výroba v Evropské unii i v eurozóně se sice v červenci proti předchozímu měsíci zvýšila o 4,1 procenta, ale stále zůstává výrazně pod úrovní z loňského července. Její růst prudce zpomalil i proti červnu, kdy v EU dosáhl 9,6 % a v eurozóně 9,5 %. Vyplývá to z dat Eurostatu. Mírné zotavení v porovnání s předchozími měsíci způsobilo rozvolnění hygienických opatření proti šíření koronaviru, která se výrazně podepsala na průmyslové výrobě.
Ve srovnání s loňským červencem vykázala průmyslová výroba v EU pokles o 7,3 procenta, v eurozóně se meziročně snížila o 7,7 procenta. Meziroční propad se ale zmírnil ve srovnání s červnem, kdy činil v EU 11,3 procenta a v eurozóně 12 procent. Eurostat upozornil, že řada členských zemí EU v červenci přikročila k určitému uvolnění opatření proti šíření koronaviru, proto došlo k mírnému zlepšení.
V eurozóně v červenci 2020 ve srovnání s červnem 2020 vzrostla výroba o 5,3 %. Například zboží dlouhodobé spotřeby si polepšilo o 4,7 %, zboží krátkodobé spotřeby o 3,9 % a energie o 1,1 %.
V samotné EU pak byl nárůst o něco menší. Výroba celkově poskočila o 5,6 %, zboží dlouhodobé spotřeby o 4,8 %, zboží krátkodobé spotřeby o 2,8% a energie si naopak ve srovnání s eurozónou polepšila o 1,3%.
Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Portugalsku, a to o 11,9 %, ve Španělsku o 9,4 % a v Irsku o 8,3%. Nejvýraznější meziroční pokles produkce v červenci vykázalo Dánsko, a to o 13,6 %. Za ním následovalo Německo s poklesem o 11,6 %. V České republice se průmyslová výroba meziročně snížila o pět procent, zatímco meziměsíčně o 5,7 % vzrostla.
Tak, jako se propadla výroba, a tím pádem i produkce odpadů během takzvané velké recese před několika lety, může mít podobný dopad i stávající omezení v důsledku koronakrize. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) je například patrný značný pokles produkce podnikových odpadů mezi lety 2009 a 2014, kdy se Česká ekonomika sbírala z nejhorších dopadů tehdejší krize. S dopadem současné krize počítá také Ministerstvo životního prostředí. „Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že v oblasti produkce průmyslových odpadů dojde k jejímu poklesu, s ohledem na koronavirovou epidemii a propad výroby v řadě sektorů průmyslu. Nicméně data o produkci odpadů za rok 2020 budou k dispozici až v roce 2021,“ uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu.
Podle Českého statistického úřadu vzniklo v Česku v roce 2018 činností ekonomických subjektů, tedy podniků, které jsou hlavními původci odpadů v Česku, celkem 24,2 milionu tun odpadu. Podniky vyprodukovaly 1 399 tisíc tun nebezpečných odpadů, což je téměř veškerá produkce nebezpečných odpadů v daném roce. Vyšší produkce odpadů zaznamenal úřad u stavebních firem. Oproti roku 2017 narostla o 29,1 %. Vlivem stavebních zakázek v oblasti rekonstrukce železničních tratí bylo vykázáno větší množství odpadní zeminy, která ovlivnila mimo jiné i vyšší produkci odpadů v sektoru dopravy. To se však kvůli poklesu ve stavebnictví může v letošním roce změnit.
Produkce odpadů se také mezi lety 2017 a 2018 zvýšila u firem, které se zabývají sanacemi, shromažďováním a zpracováním odpadů, konkrétně ze 3,6 milionů tun v roce 2017 na 4,3 milionů tun v roce 2018. To znamená nárůst o 19,4 %.
O 21,7 % poklesla mezi lety 2017 a 2018 produkce odpadů u podniků, které se zabývají energetikou, tedy výrobou a rozvodem elektřiny, tepla nebo plynu. Snížená produkce odpadů v tomto sektoru byla ovlivněna postupným vyřazováním některých druhů odpadů z režimu odpadů, jako například popílků.
Podnikový odpad vyprodukovaný v roce 2018 napříč všemi odvětvími byl podobně jako v předchozích letech z hlavní části (65 %) tvořen odpady stavebními a demoličními. Ve zmíněném roce činila produkce odpadů skupiny 17 Katalogu odpadů celkem 15,8 milionu tun, přičemž převažovala zemina, kamení, železo, ocel a beton. Statistické šetření opět potvrdilo, že naprostá většina podnikových odpadů (75 %) vzniká při činnosti 367 původců odpadů. Jedná se o podniky s objemem produkce odpadů nad 10 000 tun za rok. Ačkoli tyto podniky svou produkcí pokryly 3/4 celkového objemu podnikových odpadů, z celkového počtu subjektů produkujících tento odpad představovaly pouze 2,8 %.*
(red)
Článek z časopisu Odpady, č. 10/2020
