Důsledky plánovaného rozšíření polského dolu Turów na obce na německé i české straně hranice by mohly být horší, než se dosud čekalo. Vyplývá to z nového vědeckého posudku, který dne jeho autor německý hydrolog Ralf Krupp představil v Žitavě (Zittau). Části saského městu hrozí pokles terénu až o metr, informoval server listu Sächsische Zeitung.
Na německé straně je dolu nejblíže historické město Žitava. Právě tam představil svou studii uznávaný německý hydrolog Ralf Krupp. Podle listu Sächsische Zeitung si ji u něj objednala česká skupina Frank Bold Society a německá pobočka organizace Greenpeace.
Žitavu a její okolí podle studie těžba v dole Turów zvlášť zasáhne. Kromě poklesu hladiny podzemních vod, který pocítí desítky tisíc lidí, bude podle ní problémem především pokles úrovně terénu. Ve východní části Žitavy, která leží přímo u polské hranice, by pokles mohl činit až metr. V historickém centru saského města pak mezi 36 a 72 centimetry. Podle studie tak není možné vyloučit, že na budovách vzniknou vážné škody.
Studie německého hydrologa kritizuje také plány polské společnosti PGE na budoucí zatopení dolu. Zatímco podle PGE to bude trvat 35 až 37 let, Krupp odhaduje, že zatopení dolu potrvá téměř 150 let. V nejhorším případě by podle hydrologa mohlo dojít i k průlomu Lužické Nisy do oblasti těžby. Už předtím se kyselé důlní vody projeví podle studie na kvalitě vody v toku, který pramení v Česku a až k ústí do Baltu tvoří německo-polskou hranici.
Žitavský starosta Thomas Zenker dnes uvedl, že nechal Kruppovu studii prověřit nezávislými odborníky, kteří proti ní nevznesli žádné námitky. "Mám proto o budoucnost Žitavy velké obavy," řekl. Vyzval, aby se Německo připojilo k českému podnětu u Evropské komise.
Zástupce německé pobočky organizace Greenpeace stanici Radio Dresden dnes řekl, že se chystá žaloba na Turów k Soudnímu dvoru EU. "Rozšíření dolu je přilitím oleje do ohně klimatické krize," uvedl Carsten Schmid.
Turów leží v jihozápadním cípu Polska v těsné blízkosti českých a německých hranic. Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, chce v povrchovém dole těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.
Obyvatelé obcí z příhraničí se dlouhodobě obávají ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české i německé území odmítá. Česko na konci září podalo k Evropské komisi kvůli rozšiřování dolu podnět. Ministerstva životního prostředí a zahraničí jsou přesvědčená, že Polsko v souvislosti s plánovaným rozšířením dolu nesplnilo povinnosti vyplývající mimo jiné ze Smlouvy o EU.*
(ČTK)
Foto: Wikimedia commons
