Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990. V těsném hlasování o pozměňovacích návrzích k takzvanému klimatickému zákonu se přiklonili k variantě, která jde v emisních limitech dále než zářijový plán Evropské komise. Výsledky úterního hlasování zveřejnil EP. Unijní exekutiva navrhla cíl nejméně 55 procent. I s ním ale mají vlády některých členských zemí včetně Česka problém, proto se očekávají složitá vyjednávání mezi státy a parlamentem.
Šedesátiprocentní variantu podpořilo 352 poslanců včetně většiny členů početně silných skupin socialistů, liberálů a zelených. Proti bylo 326 zákonodárců, mezi nimi až na trio pirátských poslanců všichni Češi v EP. Kritici návrhu vyčítali, že podle nich příliš velké klimatické ambice mohou ohrozit fungování části průmyslu v době, kdy na něj tvrdě dopadají koronavirová omezení.
Část zákonodárců chtěla v dalších hlasováních zachovat cíl komise, další prosazovali dokonce až 70procentní metu. Jejich návrhy však potřebnou podporu nezískaly.
"Podle mě je to před podzimními vyjednáváními velmi silný signál toho, že parlament vnímá prvních deset let jako klíčových pro dosažení závazku z pařížské klimatické dohody," komentovala výsledek hlasování socialistická zpravodajka úspěšného návrhu Jytte Gutelandová. Signatáři zmíněného paktu chtějí omezit růst průměrné globální teploty pod úroveň 1,5 stupně od doby před průmyslovou revolucí.
Ke splnění tohoto cíle má EU pomoci klimatická norma, jejíž součástí jsou i limity k roku 2030. Nařízení má stanovit podmínky pro to, aby unie byla v polovině století klimaticky neutrální. Tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby takové emise vyvážila například výsadbou stromů. O celém textu budou poslanci hlasovat dnes odpoledne. Kvůli karanténním omezením však většina zákonodárců hlasuje na dálku a parlament proto zveřejní výsledky až ve čtvrtek ráno.
Pokud text poslanci potvrdí, začne o něm EP vyjednávat se členskými státy. Zvláště některé země severní a západní Evropy již daly najevo, že podporují hodnoty navržené komisí. Vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska však považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku.*
(ČTK)
