Za nejzávažnější globální problémy považuje česká veřejnost hromadění odpadu a nedostatek a znečišťování zdrojů pitné vody. Jako palčivé lidé označili i znečišťování oceánů či úbytek deštných pralesů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle CVVM se názor na závažnost globálních ekologických problémů u Čechů už léta příliš nezměnil.
Hromadění odpadů je závažným problémem pro 92 procent dotázaných, stejně jako v roce 2018. Z toho 65 procent ho vidí dokonce jako velmi závažný.
Znečišťování pitné vody vidí jako závažný problém též 92 procent respondentů, její nedostatek o dva procentní body méně.
Znečišťování oceánů "trápí" 87 procent lidí, stejné množství dotázaných se takto vyjádřilo ohledně znečišťování ovzduší. Úbytek deštných pralesů jako závažný označilo 86 procent dotázaných, pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů vidí jako palčivou záležitost 85 procent respondentů.
Ohledně úbytku druhů a znečišťování zemědělské půdy se obdobně vyjádřilo 84 procent lidí, 80 procent tak pak vidí i riziko vyčerpání zdrojů surovin.
Globální oteplování je závažné dle názoru 78 procent dotázaných, přelidnění podle 75 procent lidí. Na pomyslných "nejnižších příčkách" v průzkumu je pěstování geneticky upravených potravin, jichž se obává celkem 64 procent respondentů a provoz jaderných elektráren. Ty jako závažný globální problém vnímá 49 procent lidí.
"Detailnější analýza z pohledu sociodemografických charakteristik neukázala na výraznější rozdíly v hodnocení závažnosti sledovaných globálních problémů z hlediska pohlaví ani věku, pouze respondenti ve věku 30 až 44 let o něco častěji za 'velmi závažný' problém označovali hromadění odpadů, lidé starší 60 let pak provoz jaderných elektráren," uvedlo CVVM.
Podle CVVM se také v dlouhodobém srovnání, od roku 2002, nemění názory české veřejnosti na tyto oblasti a zůstávají "relativně stabilní".
V posledních letech nicméně přibylo lidí, kteří jako závažný problém vnímají pěstování geneticky upravených potravin. Zatímco v roce 2008 to bylo 46 procent oslovených, v roce 2018 už 60 procent a nyní ještě o čtyři procentní body více.
Autoři prováděli průzkum od 20. června do 2. července mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
(ČTK)*
