Vláda zváží návrat institutu vyvlastnění do horního zákona. Dále v něm chce například vymezit pojem superkritické a kritické nerosty nebo převést kompetence k vydávání závazných stanovisek k umisťování staveb v chráněných ložiskových územích z orgánů kraje na obvodní báňské úřady. Chce tak doplnit surovinovou politiku státu z letošního března.
Vláda se návrhem dalšího postupu při prosazování zájmů státu při ochraně a využívání ložisek nerostných surovin bude zabývat na pondělním jednání. Doplněk surovinové politiky státu je ještě posuzován kvůli vlivu na životní prostředí. "Proto není v návrhu usnesení vlády zahrnut legislativní úkol," uvádí se v předkládací zprávě.
Podle pracovní skupiny složené ze zástupců ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí a Českého báňského úřadu je několik základních předpokladů, které musí být naplněny, aby stát mohl využívání nerostných surovin regulovat racionálně. "Stát musí nerostné suroviny vlastnit, musí mít informace o jejich zásobách, musí je umět ochránit pro budoucí využití v rámci územního plánování. Dále musí mít možnost je využívat, musí mít z využívání svých nerostných surovin profit a negativní projevy jejich využívání musí být ekologicky a společensky akceptovatelné," uvádí pracovní skupina ve zprávě.
Vlastnit pozemek v místě budoucí těžby se podle skupiny stalo základem strategie odpůrců těžby z různých důvodů, jako jsou například ochrana životního prostředí nebo vlastního majetku. Tyto důvody skupina označila za pochopitelné. "Ovšem dalšími důvody jsou spekulativní zisk z prodeje pozemku těžaři nebo bránění těžbě z důvodu konkurenčního boje. Jedním z kroků ke zlepšení postavení státu jako majitele ložiska by mohl být návrat vyvlastnění do horního zákona," píše se ve zprávě. "Návrat vyvlastnění musí být zároveň omezen pouze na případy vyvolané potřebami státu nebo regionu," dodává pracovní skupina.
Doplnění surovinové politiky státu schválila vláda letos v březnu. Stát podle ní připraví do konce příštího roku program geologického průzkumu s názvem Bez nerostů nevyrostu zaměřený na nerostné suroviny využívané v nových moderních high-tech odvětvích.
Materiál dále počítá s ustanovením takzvaných superkritických surovin, jejichž možnou těžbu zváží vždy nejdříve stát. Půjde o zlato, lithium, uran, rubidium a cesium.
Dokument kromě toho zachovává i skupinu takzvaných kritických nerostů, které jsou mimo jiné důležité pro průmysl. Patří mezi ně antimon, beryllium, fluorit, germanium, chróm, indium, kobalt, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit, wolfram, tantal, zirkonium a titan.
(ČTK)*
