Británie, která je největrnější zemí Evropy, zažila v letech 2015–2018 masivní pokles výstavby větrných parků. Zrušeno bylo 95 % plánovaných projektů. Německo, bývalý světový lídr větrné energetiky, zprovoznilo v roce 2019 pouze 2 MW výkonu větrných elektráren, třikrát méně než v roce 2017. V obou zemích byly hlavním důvodem poklesu větrné energetiky v posledních letech protesty veřejnosti a z nich plynoucí stavební restrikce. Vlády v Londýně i Berlíně nyní některé z nich ruší.
Britský kabinet začátkem března 2020 uvolnil omezení zavedená před pěti lety za premiéra Davida Camerona. Tým Borise Johnsona si od toho slibuje do roku 2030 zvýšení výkonu britských větrných elektráren o 40 GW kapacity a tvrdí, že jinak je ambiciózní cíl Británie, dosáhnout v roce 2050 bezemisní energetiky, nereálný. V roce 2019 přitom Spojené království poprvé v historii vyrobilo více (48,5 %) elektřiny v nízko emisních obnovitelných a jaderných elektrárnách, než elektřiny z fosilních paliv (43 %). Zbytek (8,5 %) vyprodukovaly z hlediska skleníkových plynů neutrální elektrárny spalující biomasu. Podíl větrné, solární a vodní energie v Británii za posledních 30 let vzrostl více než desetkrát z 2,3 % v roce 1990 na 26, 5 % v roce 2019.
Německé spolkové ministerstvo hospodářství už v říjnu loňského roku spustilo další program podporující větrnou energetiku. Jeho hlavní součástí je urychlení schvalovacích procedur a omezení odkladných účinků žalob proti větrným projektům. Efekt se dostavil nad očekávání rychle – za první tři měsíce roku 2020 Německo dostalo do provozu 107 nových větrných elektráren o výkonu 348 MW, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019, kdy šlo o 41 elektráren s výkonem 134 MW. V roce 2018 to ovšem bylo 1100 MW a v roce 2017 dokonce 1190 MW. Německo chce do roku 2030 dosáhnout podílu obnovitelných energií na spotřebě ve výši 65 %.
Mimoevropské velmoci v uplynulých třech letech naopak zaznamenaly impozantní růst větrné energetiky. Současná světová jednička Čína v roce 2019 přidala 27,5 GW výkonu a USA 9,1 GW. Celosvětově byl rok 2019 druhým nejsilnějším rokem s růstem 10,1 %, což představovalo zvýšení výkonu globální větrné energetiky o 59,7 GW. Na konci roku 2019 byla kapacita větrných elektráren na celém světě 650,8 GW. Větrné turbíny jsou tak v současnosti schopné pokrýt více než 6 % světové poptávky po elektřině. Mezinárodní energetická agentura (IEA) však tvrdí, že větrná energie má potenciál podílet se na uspokojování celosvětové poptávky po elektřině mnohem více. Podle IEA mají větrné parky výrazně vyšší kapacitní faktory, než má solární energie. Do roku 2040 IEA odhaduje globální investice do větrné energetiky v hodnotě 1 bilionu USD.*
(Hejl Servis)
