Na sběr a recyklaci kovů půjde víc peněz

Na větší podpoře sběru kovů z domácností se dohodly ministerstvo životního prostředí (MŽP) a kolektivní systém EKO-KOM. K rozvoji sběrné sítě má pomoci příplatek za každý kontejner na vytříděné kovy v obci. Recyklační linky pak za každou tunu vytříděných kovových obalů dostanou 420 korun místo dosavadních 30 korun. Změny platí od počátku července, informovalo o tom MŽP.

"Od 1. července letošního roku bude autorizovaná obalová společnost EKO-KOM za každou nádobu, do které je možno třídit kovové obaly, a to bez ohledu na to zda samostatně nebo ve více komoditním sběru, vyplácet obci čtvrtletně 30 Kč za nádobu. Ročně tedy získá obec navíc až 120 korun za každý veřejně přístupný kontejner umožňující třídění kovových obalů z domácnosti," uvedl ředitel EKO-KOM Zbyněk Kozel.

Podle MŽP k vyššímu sběru kovového odpadu přispívají právě kombinované sběry, kdy lidé vyhazují kovové obaly do speciálně označených kontejnerů běžně určených pro jiný odpad - nejčastěji plasty. "Analogicky bude podporován tříděný sběr kovů i jinými způsoby, například pytlovým sběrem z domácností, nebo do nádob rozmístěných u rodinných domů, které nejsou určené veřejnosti," doplnil Kozel.

Platba 420 korun za tunu veškerých vytříděných kovových obalů pak má podle Kozla motivovat třídicí linky jak k odběru vytříděných kovů, tak vytříděných plastů či jiného materiálu spolu se složkou kovů. Příspěvek podle Kozla vykompenzuje zvýšené náklady na oddělení kovové složky z odpadů. MŽP upozornilo, že pro zavedení společného sběru kovu s jiným materiálem je nezbytnou podmínkou dohoda se svozovou firmou a dotřiďovací linkou.

Resort uvedl, že vyšší podpora by měla vést k tomu, aby do roku 2022 bylo třídění kovových obalů pro většinu občanů stejně pohodlné, jako je nyní třídění plastů, skla a papíru, kdy jsou kontejnery v průměrné vzdálenosti zhruba 100 metrů od domova. Změny také navazují na nové recyklační cíle vyplývající z evropské směrnice o oběhovém hospodářství.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že nyní je v Česku téměř devět tisíc nádob pro samostatný sběr kovových odpadů a přes 15 tisíc nádob pro sběr kombinovaný. Rozšíření počtu nádob na kovy nejčastěji brání omezený prostor v ulicích měst a obcí. Některé obcí tak využívají pro sběr kovů pouze sběrný dvůr, mobilní sběr či výkupnu. Část kovů je také získávaná ze škváry po energetickém využití směsného komunálního odpadu.*

Obce v Česku povinně zajišťují třídění kovových odpadů od roku 2015.

(red)

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down