Časopis Odpady: Když pozitivní motivace nefunguje

Informační kampaně, rozdávání barevných popelnic nebo sleva za třídění. Radnice vymýšlejí nové a nové způsoby, jak občany přimět, aby do černých popelnic vyhazovali co nejméně. Osvědčené systémy někde zafungují, jinde mají však jen minimální odezvu. Proto se některá města uchylují k radikálnějším řešením, jako je kontrola černých popelnic, zda obsahují recyklovatelný odpad, a případně jejich nevyvezení. Právní pohled na takový postup je sice rozporuplný, nicméně své výsledky přináší například s Jihlavě a nově také v Chocni nebo menších obcích.

Nakládání s obsahem černých popelnic činí v obecním rozpočtu nemalé výdaje. Například choceňská radnice nechala loni v dubnu externí firmou zanalyzovat odpad z oblasti se zástavbou rodinných domů. Nepříjemným překvapením pro město bylo, že obyvatelé třídí velmi málo. „Jako občané Chocně máme v popelnicích přibližně 80 % odpadu, který by tam vůbec končit neměl, a platíme za něj zcela zbytečně 975 korun bez DPH za tunu, což v roce 2018 představovalo 5,2 milionu korun,“ uvedl choceňský starosta Jan Ropek (Živá Choceň). Recyklovatelné složky jako papír, sklo, plasty a nápojové kartony pak v Chocni činily v roce 2018 na celkové produkci odpadů podle vedení města jen 10,5 %.

Ekonomika odpadového hospodaření města je podle Ropka rok od roku nepříznivější. Výdajová část, která se v roce 2016 pohybovala na úrovni 11 milionů korun, se v roce 2018 vyšplhala na 16 milionů korun, což je podle starosty takřka desetina městského rozpočtu. Příjmová část se však už čtvrtým rokem pohybuje stále kolem 5 milionů. „Uvedené náklady na svoz, dopravu a likvidaci SKO zahrnují odpad převzatý od občanů města na sběrném dvoře, ze sportovišť, z úklidu kolem popelnic, a z kontejnerů na SKO a separovaný odpad. Náklady pouze za svoz SKO od rodinných a bytových domů činily v loňském roce 3,23 mil. Kč,“ dodává Milada Potštejnská z Oddělení životního prostředí města Chocně.

A právě finance jsou jedním z hlavních důvodů, které vedou radnice k tak přísným krokům. Zavedení motivačních systémů, kdy obyvatelé platí poplatky v závislosti na tom, kolik směsného odpadů vyhodí, totiž vyžaduje počáteční investici, například na čipy, čtečky nebo váhy. Ani choceňská radnice do budoucna nevylučuje, že kontrolu popelnic vymění za motivační systém slev. Nejdřív se chce ale přesvědčit, že bude mít hmatatelný ekonomický přínos.

Přísnější režim spustili v Chocni  v září, a podle vedení města je už teď vidět nárůst objemu separovaného odpadu. Měsíčně lidé vytřídí zhruba o 4 tuny papíru a 4 tuny plastu víc než v první polovině roku. Na konkrétní čísla o snížení komunálního odpadu však radnice stále čeká. Město mimo jiné také snížilo frekvenci svozu směsného odpadu, zajistilo kontejnery na kov a rozdalo obyvatelům nádoby na separovaný odpad, který navíc vyváží častěji než dřív.

Takzvaní odpadoví detektivové, kteří kontrolují obsah černých popelnic, fungují už delší dobu také v Jihlavě. Jak potvrdila Zuzana Krausová ze Správy odpadového hospodářství statuárního města Jihlavy, systém se osvědčil, a aktuálně na něm město nechce nic měnit. Tamní radnice zároveň nabízí lidem možnost slevy na poplatku v rámci Programu zodpovědného nakládání s odpady. Občanům, kteří na sběrné dvory odevzdají určené druhy odpadu nebo si sníží frekvenci svozu odpadu, přizná město úlevu na poplatku na následující rok. „Do Programu se od jeho spuštění k 1.1. 2019 zapojilo 21 214 osob, z toho 4479 domácností využívá možnost odevzdávat odpady na sběrných dvorech a 4278 domů je zapojeno do Programu prostřednictvím snížené frekvence svozu směsného komunálního odpadu,“ uvádí radnice na svých stránkách.

Obsah popelnic kontrolují nárazově i v menších obcích, kde se jedná spíše o namátkové prohlídky, na které úředníci navíc upozorňují obyvatele s předstihem. Takovým případem jsou například Slatiňany na Chrudimsku, kde je vedení obce domluvené na občasných kontrolách se svozovou firmou. Petra Víšková z Hospodářsko správního odboru Slatiňan vysvětlila, že nejde o striktně dodržovaný systém, ale spíš o výstrahu pro chronické netřídiče, kteří do černé popelnice vyhazují i takové věci jako třeba nábytek nebo odpad ze zahrad.

Co s nevyvezenou nádobou?

V extrémních případech tak zůstane nepoctivým občanům před domem nevyvezená popelnice. Co s ní dál dělat, naznačuje například město Jihlava ve své vyhlášce č. 2/2019 čl. 7, odst. 2), která mimo jiné uvádí: „V případě nesplnění povinnosti dle odst. 1 (tedy že bude popelnice obsahovat recyklovatelný materiál – pozn.red.) nebude nádoba na směsný komunální odpad vyvezena, ale bude vyvezena až při dalším pravidelném svozu, bude-li povinnost stanovená dle odst. 1 splněna.“ Podobně to vidí i v Chocni, kde začlenění nového systému do vyhlášky teprve připravují. Podle vedení města může člověk, kterému svozová firma popelnici nevyveze, zkonzultovat na úřadě další postup a poradit se, co do popelnice nepatří. Jak vysvětlil starosta Jan Ropek, stačí většinou problematický odpad z nádoby vyjmout a zavézt ho do sběrného dvora nebo na sběrná místa. Každý měsíc podle něj zůstane ve městě nevyvezených několik nádob. To ale může být v rozporu s účelem zákona o odpadech, říká advokát Martin Řanda z kanceláře Řanda Havel Legal: „Myslím si, že je to nežádoucí, i z hygienického hlediska. Jakmile je odpad v popelnici, tak se dostává do vlastnictví obce. Takže by s ním občan ani nikdo jiný neměl nakládat, protože to může jenom obec. Je to nesmírně komplexní a mnohovrstevná problematika,“ vysvětluje advokát a dodává, že obsah černých popelnic považuje zákon za komunální odpad, ať už je uvnitř v podstatě cokoliv: „Nemyslím si, že by zákon umožnil takový výklad, že když se v černé popelnici ocitne něco, co tam nepatří, tak to není komunální odpad. To by vedlo k absurdním a právně neřešitelným situacím.“

Na hraně zákona

Radnice, které přísnější režim zavedly, ale rozpor s legislativou nevidí. „Nemyslím si, že je možné volat po diskuzi o hraně zákona a zároveň po něm šlapat tím, že máte plnou odpadní nádobu odpadu, který tam nepatří,“ uvedl starosta Chocně Jan Ropek s tím, že svozová firma má podle něj povinnost převzít pouze odpad, který splňuje charakter daného druhu dle katalogu odpadů. Advokát Martin Řanda ale upozorňuje, že na to zákon nedává úplně jednoznačnou odpověď: „Obec má kontrolní pravomoc a určitě může upozorňovat subjekty, kterým nádoby slouží, že tam něco není v pořádku. Může také udělovat sankce nebo upravit vyhláškou svoz komunálního odpadu, takže nějaký prostor pro kreativitu určitě existuje. Nicméně já osobně se domnívám, že nevyvezení popelnice je už za hranou zákona.“ Sankce, které může radnice nepoctivým občanům nebo živnostníkům udělit, totiž stanovuje zákon, a obec podle advokáta Řandy nemá pravomoci jejich seznam takto rozšiřovat: „Otázkou tedy je, jestli nevyvezení popelnice vnímat jako sankci anebo jestli jde jen o upravení systému svozu odpadu. Já bych to ale posuzoval jako sankci.“ Na druhou stranu však dodává, že i takto radikální kroky radnic jsou pochopitelné: „Pro obce je to problém, který stěžuje a prodražuje svoz odpadů. Radnice by měly víc pracovat s vládou, ministerstvem životního prostředí a zákonodárci. Myslím si, že tyto strany mezi sebou moc nekomunikují. Ministerstvo životního prostředí radnicím příliš nenaslouchá a nechce si uvědomovat, že řeší palčivý problém. A obce by rozhodně měly na legislativce a zákonodárce více tlačit, aby nalezli odpovídající řešení,“ myslí si advokát Martin Řanda.

Břímě na bedrech obcí

Podle starosty Chocně je problematika nakládání s odpady daleko více společenským problémem než problémem technickým: „Stávající systém značení a číslování odpadu v praktickém životě občana vyžaduje takřka nadlidské úsilí v tom, aby zjistil, do které že to nádoby onen odpad vlastně přijde. To má za následek, že celospolečenská debata sklouzává k detailům, zatímco smysl nám uniká. Tématem v ní jsou pak záležitosti jako, zda je papírová rulička od útěrek ještě papírem či nikoliv, nebo zda kelímek od jogurtu je málo či naopak příliš znečištěn,“ říká Ropek.

Podle Sdružení měst a obcí není takový postup žádnou novinkou. Radnice se k němu ale většinou uchylují namátkově, jak vysvětlila Alexandra Kocková za Sdružení měst a obcí: „Domníváme se, že obce a města si stále častěji uvědomují nákladnost odpadového hospodářství, a pokud selžou všechny jiné možnosti, jako například osvěta a podobně, uchýlí se k takové činnosti, jakou je kontinuální kontrola svozových nádob a v hraničním případě až nevyvezení popelnice“. Dodala také, že sami občané by měli vnímat, co patří do černé popelnice a co ne, „protože represe v podobě kontrol znamená pro města a obce také finanční prostředky,“ upřesňuje Alexandra Kocková postoj SMO.*

(sol)

článek z časopisu Odpady 1/2020