Hydroelektrárny, jejichž celková světová instalovaná kapacita dosáhla v loňském roce 1292 GW, vyrobily rekordních 4200 TWh proudu, což je největší příspěvek ze skupiny obnovitelných zdrojů. Informuje o tom agentura Hejl Servis.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) má vodní energetika také třetí největší potenciál růstu mezi všemi obnovitelnými zdroji, hned po solární a větrné energii. Podle prognóz IEA se do roku 2024 instalovaná kapacita vodních elektráren zvedne o 158 GW, což představuje desetinu celkového předpokládaného růstu všech obnovitelných zdrojů na světě.
Největšího pokroku ve vodní energetice dosáhla v loňském roce Brazílie, uvádí zpráva. Budování elektrárny provázely velké protesty domorodců i problémy s ochranou přírody. Stavba za 11,2 miliardy USD začala v březnu roku 2011 a turbíny v Belo Monte budou zásobovat elektřinou až 60 milionů lidí. Během letošního roku by se měla rozjet na plný výkon 11,2 MW, a stát se tak druhou největší vodní elektrárnou v Brazílii a čtvrtou největší na světě. Hranici 100 GW nyní překonávají jen Čína, Brazílie a USA. Následují Kanada, Japonsko, Indie a Rusko. První evropskou zemí je Norsko s kapacitou 32 GW.
Čína, která je světovým lídrem ve využívání všech obnovitelných zdrojů energie, loni zvýšila jejich kapacitu meziročně o 8 % na celkových 764 GW. Největší podíl z nich ale stále mají vodní elektrárny (355 GW), následované větrníky (198 GW), solárními zdroji (190 GW) a elektrárnami spalujícími biomasu (21 GW). Na konci roku 2018 byla kapacita čínských hydroelektráren 352 GW.
Podle OSN existuje celosvětově zhruba 14 000 podobných potenciálních projektů na výstavbu malých vodních elektráren.*
(red)
