Snahy o efektivní redukci objemu polymerních odpadů vyústily ve vývoj a postupné využívání biodegradovatelných polymerů (bioplastů). Aby bylo možné výhody bioplastů ověřit ve srovnání s konvenčními plasty, je třeba vyhodnotit skutečnou míru rozložitelnosti materiálů.
Výzkum ověřoval stupeň rozkladu vybraných biopolymerů běžně dostupných v obchodní síti v provozních podmínkách intenzivního kompostovacího procesu. Výsledky potvrzují, že je třeba zkoumat, jaká je skutečná rozložitelnost polymerních materiálů běžně dostupných na trhu. S trendem ekologizace odpadového hospodářství a životního stylu obyvatel vzrůstá počet výrobků označených pojmy „šetrné k životnímu prostředí, rozložitelný, bio, zelený, na biologické bázi“ apod. Podobné označení se objevilo i na vzorcích, které se ale v kompostové zakládce prakticky nerozložily ani po půl roce. Pro praxi tak tyto materiály nelze doporučit - lze předpokládat, že doba rozkladu těchto materiálů by činila nejméně tři roky.
Výsledky výzkumu lze vztáhnout i na biodegradabilní plasty určené pro zahradnictví. Část z uvedených typů biopolymerů se v současnosti již pěstiteli využívá pro mulčování ploch, sběr zahradnických odpadů a objevují se i obalové materiály zejména zelenin a ovoce. Se snahou o širší uplatnění rozložitelných plastů je důležité se soustředit na využívání těch opravdu rozložitelných, tak, aby nerozložené složky rezidui nekontaminovaly prostředí. Rozvoj nových technologií přispívá k rozšiřování zdrojů surovin pro výrobu biopolymerů i jejich užitných vlastností. Pro každou oblast využití lze tak nalézt specifický typ s konkrétními požadavky na trvanlivost nebo bezpečnost obalových materiálů v potravinářství.*
Ing. Martin Dušek, Ing. Vladimír Mašán, Ph.D.
Ústav zahradnické techniky,
Mendelova univerzita v Brně
Obr. Prakticky nerozložené vzorky po půl roce kompostování
Celý článek naleznete v říjnovém vydání časopisu Odpady
