SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU Systém environmentálního managementu (EMS) zavádí organizace podle normy ISO 14 001. Organizace se sídlem na území Evropské unie mohou postupovat i podle Nařízení EU 1836/93 (Program environmentálního managementu a auditů, EMAS). Na konci roku 1999 bylo v SRN...
SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU
Systém environmentálního managementu (EMS) zavádí organizace podle normy ISO 14 001. Organizace se sídlem na území Evropské unie mohou postupovat i podle Nařízení EU 1836/93 (Program environmentálního managementu a auditů, EMAS).
Na konci roku 1999 bylo v SRN certifikovaných, resp. validovaných více než 2200 podniků. K nejaktivnějším patřily firmy z oblasti chemického a potravinářského průmyslu.
Největší problém při zavádění EMAS spočívá v tom, že veškeré relevantní údaje musí být předloženy úřadům a podnik je podroben ostré kontrole veřejnosti. To vede k tomu, že podniky musí často poskytnout údaje zajímavé pro jejich konkurenty.
Některé německé země proto přistoupily k změně právní úpravy na regionální úrovni (například region Niedersachsen, správní předpis z dubna 1998 pro auditované podniky).
Podniky, které v rámci zavedení EMAS předkládají úřadům údaje o svém působení na životní prostředí, jsou v těchto zemích zproštěny kontrolních opatření příslušných úřadů (např. zproštění povinnosti hlášení o odpadovém hospodářství a nebezpečných látkách apod.).
Úřady pouze odsouhlasí jednotlivá opatření již navržená v rámci systému. Výsledkem je tedy "optický" efekt, kdy zavedení EMAS má účinky zejména na státní dozor.
Podniky však stále více využívají zavádění EMS podle normy ISO 14 001. Jedním z důvodů je, že podle této normy zavádějí systém environmentálního managementu jako svůj interní kontrolní nástroj, nikoli jako nástroj kontroly vnější. Výsledkem jsou interně optimalizované procesy.
Konečným důsledkem je zvyšující se počet podniků certifikovaných podle normy ISO 14 000 oproti podnikům validovaným dle EMAS.
Paralelně k tomu hledají politici cesty, jak zatraktivnit EMAS. Ačkoli se již okolo jednoho miliónu německých zaměstnanců v jejich podnicích nejméně jedenkrát setkalo s přezkoumáním EMAS, je tento systém široké veřejnosti stále neznámý.
Také na úrovni EU není toto nařízení v řadě zemí ještě prosazeno. V protikladu k Německu je v některých jiných státech pouze několik podniků validovaných dle EMAS.
Jedním z nedostatků EMAS je, že účast na prohlášení je možno doposud použít pouze pro organizace, nikoli pro výrobky. To by se však mělo změnit. Na konci června uplynulého roku se nechal ministr životního prostředí EU slyšet, že lze očekávat rozšíření EMAS i o tuto možnost.
Propagační agentury již hledají nápadné logo, které budou podniky validované podle EMAS moci užít k propagaci svých výrobků. Pravděpodobně od poloviny roku 2000 budou podléhat EMAS i takové oblasti a zařízení, u kterých to až doposud nebylo přípustné. Jedná se například o zemědělství, stavby, čerpací stanice, ministerstva.
Ministerstvo životního prostředí SRN provedlo v uplynulém roce rozsáhlý průzkum zavádění EMAS. Jedním z výsledků je poznatek, že tento dobrovolný závazek k podnikové ochraně životního prostředí stojí organizace odhadem 116 000 DM na každý závod.
Mezitím více než 2000 německých podniků stanovilo své environmentální cíle a postup k jejich dosažení a již informují o svém jednání veřejnost. Na to vynaloží celkem 242 miliónů DM. K tomu je však třeba připočíst výdaje na zřízení nových pracovních míst, což obnáší odhadem dalších 167 miliónů DM.
Zda se to podnikům vyplatí, zůstává stále otevřenou otázkou. Doposud nezjistilo rentabilitu výdajů 29 % dotázaných. Jedna čtvrtina uvádí, že zavedení EMAS je pro jejich podnik rentabilní, 17 % konstatuje, že příjmy a výdaje jsou vyrovnané a 29 % respondentů odpovědělo, že výdaje na zavedení EMAS převyšují příjmy.
K přínosům, která jsou zpravidla nejvíce uváděny (čtyři pětiny respondentů), náleží zlepšení organizace a dokumentace podniku. Více než polovina dotázaných k tomu připočítává zvýšení právní bezpečnosti, jejíž respekt se po zavedení systému zvýšil a pracovníci jsou i lépe motivováni.
Přibližně každý druhý podnik dosáhl finančních úspor v oblasti odpadů. Čtyři z pěti podniků uvedly rovněž úspory v spotřebě energií a vody. Současně s tím však mohou tři čtvrtiny dotázaných své úspory obtížně vyčíslit. Jak bylo zjištěno, úspory dosahují v průměru 140 000 DM nebo 330 DM na zaměstnance.
Ve shodě s mnohými podniky vidí také prezident spolkového úřadu pro životní prostředí, Andres Troge, potřebu více stimulovat organizace k účasti na EMAS. V současné době probíhá v SRN diskuze, zda bude možno pro podniky validované dle EMAS zavést "protislužbu" ve formě omezení zákonných požadavků na povinné měření a informování.
Jak vyplynulo ze šetření Výzkumného ústavu ekonomie a ekologie při Institutu německého hospodářství (IW), Köln, průmyslové podniky i živnostníci požadují konkrétní usnadnění ochrany ovzduší a nakládání s odpady.
Při uskutečňování EMAS, respektive EMS chce mnoho podniků zavádějících systém environmentálního managementu především uspořit výdaje. To lze jen tehdy, pokud finanční management podniku tento projekt skutečně podporuje.
BLANKA VELTRUBSKÁ,
KZT České Budějovice
KARL HEINZ KRUG,
KHK Krug Unternehmensberatung
