Výzva k založení asociace Od platnosti zákona o odpadech uplynuly již dva roky. Navzdory tomu se jeho záměry v praxi nenaplnily. Důvody spočívají ve vágních a naprosto nedostatečných dikcích této právní normy. Základním problémem je výběr finančních prostředků od občanů na úhradu nákladů spojených...
Výzva k založení asociace
Od platnosti zákona o odpadech uplynuly již dva roky. Navzdory tomu se jeho záměry v praxi nenaplnily. Důvody spočívají ve vágních a naprosto nedostatečných dikcích této právní normy.
Základním problémem je výběr finančních prostředků od občanů na úhradu nákladů spojených s využitím a likvidací odpadů. Některé obce s větším či menším úspěchem zavedly kapitační platbu (většinou menší obce), jiné nevzaly zákon na vědomí a peníze od občanů nadále vybírá svozová firma. Některá města dokonce zahrnula náklady spojené s likvidací odpadů do svých rozpočtů.
MANDÁTNÍ SMLOUVY
Největší problém s výběrem ceny za likvidaci komunálního odpadu mají velká města. Aby zajistila finanční prostředky, snaží se uzavírat většinou mandátní smlouvy s bytovými družstvy a realitními kancelářemi spravujícími bytový fond. Ze zkušenosti Ústí nad Labem můžeme potvrdit, že tyto smlouvy vznikaly obtížně a někteří správci či vlastníci bytového fondu se snažili co nejvíce navýšit cenu za výběr peněz od svých nájemníků.
Tyto problémy by měla pomoci řešit "malá novela zákona č. 125/97 Sb.". Chápeme lobování proti této novele ze strany správců a vlastníků bytového fondu, ale jsou nám naprosto nepochopitelná odmítavá stanoviska některých měst a obcí, které musí částky za výběr peněz a případně nevybrané platby hradit ze svých rozpočtů.
POVINNOST TŘÍDĚNÍ
Podobná situace je v plnění dalšího ustanovení zákona o odpadech, které ukládá původcům, tedy i obcím, třídit komunální odpad. Obce řeší tento problém několika způsoby. Buď neseparují vůbec, nebo separaci předstírají. Bohužel do největších ekonomických problémů se dostávají obce, které se snaží co nejvíce plnit ustanovení zákona. Dochází tak k paradoxní situaci, kdy ten, kdo se snaží chránit životní prostředí, je finančně trestán.
Za jediné řešení výše popsaných problémů považujeme společný postup měst a obcí k řešení zásadních problémů, které spočívají v těchto bodech:
- není zajištěn pravidelný odbyt vytříděných surovin, není dopracována surovinová politika státu,
- ceny druhotných surovin a výrobků z recyklátů jsou neúměrně zatěžovány spotřební daní,
- rozkolísané ceny výkupu druhotných surovin nedovolují zpracovat reálně ekonomickou rozvahu,
- dosud není naplněna zásada, že každý, kdo se podílí na produkci obalů, na jejich vytřídění a dopravě ke zpracování, případně zneškodnění, platí,
- ceny druhotných surovin jsou snižovány sítí překupníků.
ROVNÉ POSTAVENÍ
Proto navrhujeme vytvoření Asociace původců a zpracovatelů odpadu, jejíž složení by zaručovalo rovné postavení všech zájmových stran.
Na první pohled je patrné, že v obci vše začíná. Proto obec sama by měla být využivatelem výrobků z recyklovaných materiálů a podporovat jejich využívání účinnou propagací.
DOPORUČUJEME ECO-EMBALLAGES
I když by většina obcí jako původců komunálního odpadu a zainteresovaných odpadářských firem nejraději uvítala německý duální systém, který hradí veškerý tok použitých obalů k likvidaci nebo využití, je tento systém v našich současných ekonomických podmínkách nereálný. Doporučujeme proto vycházet z francouzského systému ECO-EMBALLAGES, kde je úhrada nákladů rozdělena mezi původce a plniče obalů zhruba takto:
[*] Hrazeno obcí:
- zainvestování sběrných míst,
- doprava na přetřídění.
[*] Hrazeno plniči obalů:
- náklady na přetřídění a úpravy,
- skladování surovin,
- doprava ke zpracovateli včetně poplatku za zpracování, - likvidace.
Náklady na výše uvedené činnosti se liší podle jednotlivých komodit tříděného odpadu. Rovněž náklady spojené se získáním druhotných surovin budou v jednotlivých obcích odlišné. To je dané například:
- velikostí obce a počtem sběrných stanovišť,
- technologickým zařízením třídících linek,
- délkou přepravy ke zpracovatelům,
- četností druhů vytřiďovaných surovin a podobně.
ÚSTECKÝ PŘÍKLAD
Pro názornost uvádím poměr nákladů v podmínkách TSM, s. r. o., Ústí nad Labem. Ze všech vytříďovaných druhotných surovin jsou bezproblémové kovy, kde není třeba žádný příspěvek. Další bezproblémovou surovinou je skleněný střep, kde na pokrytí nákladů postačí přibližně 25% podíl příspěvku města. Nejvíce problémové jsou komodity papír a plasty.
Papír je vytřiďován do čtyř frakcí - kartonáž, novinový papír, časopisy a směsný papír. Plasty jsou vytřiďovány na PET čirý, PET modrý, PET zelený a směsné plasty.
Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že při hodnocení nákladů na separaci a třídění komunálního odpadu je potřeba pohlížet na každou komoditu odděleně, protože náklady na její získání jsou velmi odlišné.
DOHODA OBCÍ
Toto je jeden z důvodů, proč ve Francii vznikl systém ECO-EMBALLAGES takzvaně ze zdola, tj. dohodou obcí, které v něm mají nezastupitelnou roli v oblasti stanovení pravidel a kontroly. Domníváme se, že i v našich podmínkách je účast obcí nezbytná.
Naše nabídka městům a obcím k účasti v Asociaci původců a zpracovatelů odpadu si klade za cíl řešení výše popsaných problémů. Pokud se obce aktivně nezapojí do řešení vznikajících problémů, může se stát, že jim budou ukládány další a další povinnosti a ony budou stále hlouběji sahat do obecních rozpočtů.
Pokud promarníme možnost tvořit pravidla, budeme pouze v roli statistů.
KAREL ŽDYCH,
jednatel
Technických služeb města
Ústí nad Labem, s. r. o.
