Alasa Bassi je v Togu jedním z nesčetných řemeslníků, kteří zpracovávají odpad na užitečné předměty. Jeho "podnik" na okraji hlavního města Lomé je chatrč krytá palmovými listy, otevřené ohniště se dvěma kompresory ze starých chladniček, které zrychlují tavení kovu, pytel uhlí, něco dříví a hromada...
Alasa Bassi je v Togu jedním z nesčetných řemeslníků, kteří zpracovávají odpad na užitečné předměty. Jeho "podnik" na okraji hlavního města Lomé je chatrč krytá palmovými listy, otevřené ohniště se dvěma kompresory ze starých chladniček, které zrychlují tavení kovu, pytel uhlí, něco dříví a hromada červené hlíny, z níž modeluje formy hrnců. Ty odlévá z hliníku získaného z odpadových plechovek všeho druhu, automobilových pístů apod. Ze zbytků jízdního kola má větrák. Západoafrická republika Togo má něco přes 4 milióny obyvatel a patří mezi nejchudší země světa. Hrubý domácí produkt na obyvatele se odhaduje na pouhých 300 dolarů ročně.
Nejen obyvatelé Toga, ale Afričané z mnoha jiných zemí propracovali recyklační systém odpadu, který by pracovníci odpadových podniků vyspělých zemí svým způsobem obdivovali. Chudoba a nedostatek surovin je nutí k dodržování zásady, že není nic, co by nemohlo být nějak užitečné. Prázdné plastikové obaly se plní zeminou a pěstuje se v nich zelenina a květiny. Z konzervových plechovek se vyrábějí lampy, které slouží jak v domácnostech, tak prodejních stáncích. Truhláři prodávají piliny na uzení ryb. Ve starých nádobách, lahvích i sklenicích se prodávají arašídy, sušené fazole, barvy i potraviny.
Obyvatelé si často nemohou koupit celou krabici cukru nebo balíček cigaret a tak prodavači dělí balení na nejmenší jednotky a prodávají na míry jako hrst rýže, kávové lžičky soli, lžíce kukuřičné mouky nebo hromádku fazolí. K tomu je třeba mnoho obalů a ten se získává z odpadu. V každé domácnosti se sbírají krabice, láhve, sklenky i kelímky, které se prodávají každý týden na zvláštním trhu. V přepočtu kus za půldruhé až tři koruny, takže i v majetnějších domácnostech služebnictvo sbírá všechny obaly a prodává je, aby si vylepšilo mzdu.
Kolem zužitkovávání odpadu vznikají "specializovaná" povolání jako třeba opraváři automobilových a cyklistických pneumatik. Jejich díry se nejprve zašívají a potom zalévají umělou hmotou. Tak se v Africe objevují i pneumatiky vyřazené v Evropě.
Tento speciální sektor zpracování odpadu byl loni v Togu jako poslední dostižen krizí celé ekonomiky. Státní úředníci nedostali čtyři měsíce plat. Kdo nic nemá, nic nekupuje a není žádný zužitkovatelný odpad. Bassi říká, že lidé nemají peníze na hliníkové hrnce, ale nikdo mu také nenabízí a neprodává odpadový hliník. Jen doufá, že státní zaměstnanci jednou nějaké peníze dostanou a potom se zase objeví vyhozené plechovky a živnost se rozběhne.
- cí -