Odbor ekologického inženýrství VUT vypracoval studii kompostovacího zařízení na území města Brna. Jako nejvhodnější řešení se jeví postupná výstavba více menších zpracovatelských jednotek, než jedna centrální velkokapacitní kompostárna. Nejprve se počítá s výstavbou v Městské části Brno-sever, kde...
Odbor ekologického inženýrství VUT vypracoval studii kompostovacího zařízení na území města Brna. Jako nejvhodnější řešení se jeví postupná výstavba více menších zpracovatelských jednotek, než jedna centrální velkokapacitní kompostárna. Nejprve se počítá s výstavbou v Městské části Brno-sever, kde je mnoho pozemků s městskou zelení, které mohou být významným zdrojem materiálu ke kompostování. Má být vybudováno vývojové a zkušební zařízení, na kterém budou ověřeny systémové předpoklady koncepce kompostování v Brně. Pro umístění kompostárny jsou již vytipovány dvě plochy, kde by výstavba kompostárny neovlivnila obytné plochy.
Vstupní surovinou kompostárny budou zejména odpady z údržby městské zeleně (tráva, listí, štěpka), dále pak seno, sláma, odpad z kuchyní a jídelen a nekontaminované kaly z ČOV. V případě, že nebudou k dispozici nekontaminované kaly, je uvažováno o použití kejdy z chovu hospodářských zvířat. Po uvedení systému třídění komunálního odpadu v domácnostech do praxe je počítáno i s vytříděnou biodegradabilní složkou.
Je preferováno intenzivní kompostování v boxech. Předpokládá se výstavba haly o půdorysu 630 m2 a výškou 5,5 m, ve které budou v první fázi umístěny jeden až dva fermentační žlaby. Tyto boxy by byly opatřeny překopávací frézou - vertikální nebo horizontální a doplněny mechanizačním zařízením pro dodávku nové suroviny a vyskladnění rozloženého materiálu. Každý žlab má zpracovávat 2000 t zelené hmoty a 500 t čistírenského kalu ročně, což představuje zhruba produkci 1500 t kompostu za rok. Na tuto halu bude navazovat zastřešená plocha o stejné velikosti určená pro dozrávání substrátu.
Pro zamezení úniku zapáchajících plynů bude provoz nuceně aerován. Celý areál má být rovněž vybaven sběrnou kanalizací a jímkou k zachycení kapalných výluhů. Tuto odpadní vodu je možno recyklovat zpět do kompostovacího procesu.
Po ověření funkce kompostárny a logistiky materiálů je uvažováno o zvýšení počtu fermentačních žlabů na konečné tři jednotky s roční kapacitou 4500 t kompostu. Při uspokojivých výsledcích provozu tohoto zkušebního zařízení je dále do budoucna počítáno s výstavbou dalších kompostáren na území města Brna tak, aby bylo pokryto využití veškerých materiálových zdrojů.
Bude-li se biodegradabilní odpad kompostovat, je možné ušetřené poplatky za zneškodnění využít na pokrytí části nákladů na provoz kompostárny. V celkové ekonomické bilanci se také uvažuje se ziskem z prodeje hotového substrátu a ušetřením nákladů na nákup hnojiv pro městskou zeleň.
- pal -
