Ekonomika separace Výskyt komunálního a jemu podobného odpadu v ČR podle evidence v roce 1998 představoval 4,5 mil. tun. Směsný komunální odpad se na tomto množství podílí téměř 65 % a činí 281 kg na obyvatele a rok. Zbývajících 35 % tvoří odděleně sebrané využitelné složky 9,6 % (42 kg na...
Ekonomika separace
Výskyt komunálního a jemu podobného odpadu v ČR podle evidence v roce 1998 představoval 4,5 mil. tun. Směsný komunální odpad se na tomto množství podílí téměř 65 % a činí 281 kg na obyvatele a rok. Zbývajících 35 % tvoří odděleně sebrané využitelné složky 9,6 % (42 kg na obyvatele a rok), nebezpečné složky 0,5 % (2,3 kg na obyvatele a rok), kompostovatelný odpad z údržby zeleně 3,2 % (14 kg na obyvatele a rok), dále odpad ze septiků a žump 16,5 % (72 kg na obyvatele rok) a ostatní odpad z obcí.
Odhaduje se, že komunální odpad (domovní odpad) tvoří 70-80 % z celkové produkce komunálního a jemu podobného odpadu. Zbývajících 20-30 % je pak podobný odpad ze živností, z úřadů a z průmyslu.
Hlavní využitelné složky domovního odpadu analyzované v roce 1997 představovaly v průměru ČR: papír/lepenka 19 kg, sklo 14,5 kg, plasty 10,5 kg a kovy 8 kg na obyvatele za rok. Pozdější výzkumy skladby tohoto odpadu ukazují na podstatný nárůst výskytu plastů přibližně na 20 kg na obyvatele a rok a pokles výskytu skla přibližně na 9 kg na obyvatele a rok.
Odborné odhady ukazují na to, že využitelné složky odpadů tvoří ze 70-80 % upotřebené obaly. Celkově v průměru ČR - vzhledem k vyššímu podílu popelovin v domovním odpadu - je podíl obalového odpadu odhadován na 15-20 % ze souhrnného výskytu domovního odpadu.
SYSTÉMY SEPARACE
V současné době se na území ČR praktikují buď samostatné systémy separace ve větších městech (případně se k městu připojí přilehlé obce), nebo obce a malá sídla přistupují ke společnému řešení formou různých sdružení nebo vytvářejí svozové oblasti obhospodařované jednou odpadářskou firmou.
Systémy "městské" a "obecní" se liší především organizací sběru, ale i nákladovostí separace využitelných a ostatních složek odpadového hospodářství. Rozdíly jsou dány zejména výší investic vkládaných do systému a přepravními vzdálenostmi při sběru i dopravě odpadů k dotřídění či zpracování.
Odlišnosti jednotlivých systémů jsou dále podrobněji analyzovány z pohledu následujících faktorů, které mají podstatný vliv na náklady separace:
[*] druh sbíraného odpadu
[*] použitý způsob sběru
[*] technické vybavení provozovatele
[*] účinnost sběru využitelných složek
[*] přepravní výkony dané hustotou osídlení a vzdáleností sběrné oblasti od místa úpravy a zpracování sebraného odpadu.
Ve výčtu faktorů nelze opomenout významnou skutečnost, kterou je schopnost provozovatele zajistit dlouhodobě odbyt odděleně sebraných složek za poměrně stálé ceny.
DRUH SBÍRANÉHO ODPADU
Druh sbíraného odpadu, zejména s přihlédnutím k jeho objemové hmotnosti a možnostem její redukce podstatně ovlivňuje výkony shromažďování a svozu odpadu a tím i náklady separace. Z hlediska měrných nákladů (Kč/t) je nákladově nejméně náročný sběr skla (vzhledem k jeho vysoké objemové hmotnosti), pak sběr papíru/lepenky a nejnáročnější je sběr plastů.
V porovnání se sběrem skla jsou měrné náklady sběru papíru o 50-100 % vyšší v závislosti na způsobu sběru a typu zástavby. U plastů jsou náklady oproti sklu vyšší o 260-400 %. Objemové hmotnosti jednotlivých sbíraných složek dosahují ve sběrných nádobách následujících hodnot: sklo 250-350 kg/m3, papír 70-110 kg/m3 a plasty 25-35 kg/m3.
Při rozboru nákladovosti separovaného sběru v cca 800 obcích ČR (cca 2 miliony obyvatel), které byly v roce 1999 členy systému EKO-KOM, se náklady na sběr jednotlivých komodit pohybovaly v rozsahu:
[*] sklo směsné 900 - 2500 Kč/t
[*] papír (většinou smíšený) 2200 - 4000 Kč/t
[*] plasty (z 90 % PET) 5600 - 9000 Kč/t
Rozdíly v nákladech jsou dány způsobem sběru a technickým vybavením a také nejednotností vykazování nákladových položek. Významná je i dostupnost odbytu jednotlivých surovin. Proto jsou na severní Moravě náklady na sběr plastů nižší v porovnání s Čechami, u papíru je pak situace příznivější v Čechách.
Z informací získaných od obcí vyplývá, že všeobecně je rozšířen sběr skla a kovů. Kovy jsou sbírány jako doplňkový sběr formou "železných nedělí" nebo zájmovými organizacemi. Separace papíru je méně častá, než u ostatních zmíněných komodit.
Zvyšuje se počet obcí, které odděleně sbírají plasty. Zájem je vyvolán tlakem veřejnosti. Plasty tvoří objemově výraznou část komunálního odpadu a občanům se dobře třídí (zejména PET lahve). Vícesložkový sběr využitelných komodit (papír, sklo, plasty, kovy, popř. nápojové kartony) je zaveden v cca 60 % obcí napojených na systém EKO-KOM.
POUŽITÝ ZPŮSOB SBĚRU
Donáškový způsob odděleného sběru je méně pohodlný pro občany a vyžaduje jejich větší aktivitu. S ohledem na velikost užívaných nádob je méně přijatelný pro starší zástavbu bytových domů v centru měst.
Při donáškovém sběru jsou používány nádoby větších objemů, obvykle od 0,66 do 2,5 m3. Za optimální hustotu sběrné sítě je považováno napojení 200 obyvatel na jedno sběrné místo. Donášková vzdálenost by neměla být větší než 100-150 m.
Jednou z forem donáškového sběru odpadu (především nebezpečných složek a objemného odpadu) jsou sběrné (recyklační) dvory. Dojezdová vzdálenost do sběrných dvorů by se měla pohybovat v rozmezí 3-5 km.
Při odvozovém sběru by donášková vzdálenost neměla přesáhnout 30-50 m. Způsob je proto vhodný ve starší zástavbě bytových domů, kde jsou sběrné nádoby jsou umístěny přímo v domě. Odvozový způsob sběru je pro občany velmi pohodlný. Je sice investičně náročnější, avšak umožňuje snížit přistavený objem nádob na směsný domovní odpad.
Pytlový sběr je alternativou nádobového sběru a užívá se spíše v zástavbě rodinných domů. Používány jsou pytle plastové, papírové nebo jutové, o objemu 40-120 litrů. Sběr je orientován na papír a plasty, je nevhodný pro sběr skla. Naplněné pytle jsou sbírány odvozovým způsobem (sběr pytlů před obytnými objekty na nákladní automobil) nebo donáškovým způsobem (obec vymezí místo ke shromažďování naplněných pytlů a zajistí jejich odvoz). Užitím pytlů vzniká další odpad, který by měl být recyklován.
V sídlištní zástavbě se ukazuje jako výhodnější odvozový způsob sběru nádobami o objemu 1,1 m3. Klesá tak podíl nákladů svozu na celkových nákladech, respektive stoupá podíl nákladů na sběrné nádoby (ve formě odpisů nádob) na celkových nákladech sběru.
V zástavbě rodinných domů je pro sběr papíru a plastů výhodnější odvozový způsob sběru (20-60 obyvatel na nádobu 240 litrů), u sběru skla je lepší donáškový způsob.
V praxi je výběr vhodného způsobu sběru téměř vždy limitován nedostatečnými finančními prostředky na počáteční investici do systému. Z analýzy způsobů odděleného sběru v obcích zapojených do systému EKO-KOM vyplývá, že nejrozšířenějším způsobem je donáškový sběr. Nelze jednoznačně stanovit preferenci sběrných nádob se spodním nebo horním výsypem. Výběr nádob závisí většinou na technické vybavenosti svozové firmy. Pytlový způsob je používán sporadicky v některých středočeských a severočeských svozových oblastech.
TECHNICKÉ VYBAVENÍ
Náklady na techniku, tzn. především svozové automobily, představují v průměru 40-60 % nákladů odděleného sběru. Nižší náklady pak mohou vykazovat uživatelé účetně odepsané techniky. Opotřebené svozové automobily jsou běžně používány v menších firmách částečně vlastněných obcemi a to bez ohledu na funkčnost a mnohdy i technickou způsobilost.
Nákup nového automobilu představuje investici 2,5-4,5 mil. Kč. Aby byl automobil plně vytížen, je nutné s ním obhospodařovat svozovou oblast se 70-200 tis. obyvateli v závislosti na způsobu a účinnosti sběru v případě papíru a plastů, u samostatného sběru skla pak oblast s 300-600 tis. obyvateli. Tento fakt podporuje společné řešení separovaného sběru pro větší množství obcí, respektive větší území alespoň velikosti okresu. V praxi je tato skutečnost stále ještě opomíjena.
ÚČINNOST SBĚRU
Tento faktor má vliv zejména na frekvenci svozu a tím i výkony svozu, výtěžnost sběrného systému a výši případných tržeb. Účinnost se liší v jednotlivých typech zástavby a je ovlivnitelná výchovou obyvatelstva, ale i jejich ekonomickou stimulací, tj. způsobem úhrady za odstraňování komunálního odpadu. Obecně lze konstatovat, že výtěžnost separovaného sběru v menších obcích je vyšší než ve velkých městech.
Celková průměrná výtěžnost systémů separovaného sběru (podle údajů EKO-KOMu) se v roce 1999 pohybovala okolo 12 kg na obyvatele a rok. V obcích do 3000 obyvatel byla výtěžnost vyšší a činila 18,2 kg na obyvatele a rok (vliv sběru kovového odpadu v obcích).
Průměrná výtěžnost jednotlivých komodit představovala: u papíru 3,4 kg na obyvatele a rok, u plastů 1,8 kg na obyvatele a rok, u skla 4,2 kg na obyvatele a rok. Při srovnání uvedených výtěžností s výskytem jednotlivých komodit v rámci skladby komunálního odpadu dostaneme účinnost sběru, jejíž hodnoty u zkoumaného vzorku obcí jsou obsaženy v tab. 2.
Situace ve sběru plastů je v ČR při porovnání s ostatními státy EU velmi dobrá. Naopak zaostáváme výrazně ve sběru a využití papíru a skla.
PŘEPRAVA
Přeprava je jedním z významných faktorů, který ovlivňuje nákladovost separovaného sběru. Z analýz vyplývá, že při stejných technických podmínkách jsou přepravní výkony objektivně vyšší v menších obcích, a to u svozu skla 5 násobně vyšší (3 km ve městě: 15 km v obcích), papíru 1,8 násobně (9 km ve městě: 16 km v obcích), plastů 1,6násobně. Nejvíce zatěžuje systém separace sběr plastů, neboť vzhledem k nízké objemové hmotnosti je ke svezení 1 tuny nutné překonat v průměru vzdálenost 32 km.
CELKOVÉ NÁKLADY
Při optimalizaci sběru využitelných složek je důležitá vyváženost následujících činitelů:
[*] nákladů na sběrné nádoby a nákladů svozu na celkových nákladech sběru,
[*] výtěžnosti sbíraných druhů a nákladů na sběrné nádoby,
[*] nákladů následné úpravy (dotřiďování) sebraných složek a tržeb z jejich prodeje.
Průměrné náklady separovaného sběru u zkoumaného vzorku obcí v ČR, členů systému EKO-KOM (cca 2 mil. obyvatel), činily 2430 Kč/t v roce 1999. Skutečně vykázané náklady se pohybovaly v rozpětí 400-16 000 Kč/t. Rozdíly jsou výrazné a jsou způsobeny již analyzovanými skutečnostmi.
Jedním z dalších faktorů je i nejednotnost ve vykazování nákladových položek. Nižší náklady jsou vykázány ve "starších" systémech, neboť účetně odepsané investice nejsou již v nákladech obsaženy. Celkově pak nižší měrné náklady vykazují technicky a ekonomicky vyvážené systémy velkých svozových oblastí.
Celkově náklady v menších obcích jsou v průměru o 5-10 % vyšší oproti nákladům vysledovaným pro městskou zástavbu. S ohledem na dosahovanou vyšší výtěžnost sběru v menších obcích mohou být tyto náklady částečně pokryty tržbami z prodaných surovin.
Z porovnání průměrných nákladů a přínosů separace (podrobně v tab. 3) je patrno, že i při započtení všech možných příjmů je separovaný sběr stále ztrátový. Nejnižších ztrát je dosahováno u skla (21 % z nákladů), u papíru a plastů ztráty činí 36 % a 44 %. Z uvedených údajů vyplývá, že příspěvek systému EKO-KOM představuje v průměru u skla 20 % z celkových nákladů na třídění celé materiálové komodity, u papíru 16 %, u plastů 27 %. Nutno ale poznamenat, že systém EKO-KOM je zaměřen na obaly a u jednotlivých materiálových komodit se zastoupení obalů liší (např. u papíru tvoří obaly cca 40-50 % hmotnosti sbírané komodity).
V tab. 3 jsou uvedeny průměrné hodnoty nákladů i výnosů. Ve skutečnosti je pro některé obce separace vysoce ztrátová a jiné naopak dosahují zisku, zejména při separaci skla a papíru. Míra ztrátovosti závisí především na organizaci systému tříděného sběru, jak bylo uvedeno v předchozím textu.
Z porovnání je však zřetelná tendence postupného snižování ztrát separace druhotných surovin pro obce. Výraznější zapojení výrobců a dovozců obalů a baleného zboží do systémů odděleného sběru je možné očekávat v souvislosti s naplňováním povinnosti zpětného odběru obalového odpadu. S rozvojem separace tak vystupuje o popředí potřeba vytvoření zpracovatelských kapacit pro sebrané suroviny.
ZDENKA KOTOULOVÁ,
SLEEKO
MARTINA VRBOVÁ,
EKO-KOM, a. s.
Tab. 1. Charakteristiky základních způsobů odděleného sběru využitelných složek komunálního odpadu (sklo, papír, plasty)
Ukazatel Donáškový sběr Odvozový sběr Pytlový sběr
Vhodné aplikace - rodinné domy - panelové rodinné domy
- panelové sídlištní - sídlištní domy
domy - bytové domy
- rodinné domy
Sběrné nádoby - kontejnery se - kontejnery s pytle (plastové)
spodním výsypem horním výsypem o objemu 70-120 l
1000-3500 l 1100 l
- kontejnery - nádoby 80-360 l
s horním
výsypem 1100 l
Počet obyvatel - 60 (nádoby 1100, - 200 (nádoby 1100 l) 3-5 (pytle 70-120 l)
na sběrné místo 1000-3500 l) - RD
- 200-400 (nádoby - 20-60 (nádoby 240 l)
1100, 1000-3500 l) - 4-6 (nádoby
80-120 l) - RD
Donášková 100-150 0-30 (50) 0
vzdálenost (m)
Umístění nádob určená místa před domy v v jednotlivých
v obci s vyšší obytné zástavbě domácnostech
frekvencí pohybu
obyvatel
Životnost nádob asi 6 let asi 6 let 3-7 týdnů
Svozová technika - nákladní automobil - svozový automobil - nákladní automobil
s hydraulickou rukou s lineár.stlačováním - svozový automobil
- svozový automobil (papír, plasty) s lineárním
s lineárním - svozový automobil stlačováním
stlačováním s rotač. stlačováním (papír, plasty)
(papír, plasty)
- svozový automobil
s rotač. stlačováním
(sklo)
Četnost svozu - 3-4 týdny - 2-3 týdny 3-7 týdnů (papír,
(papír, plast) (papír, plasty) plasty)
- 8-10 týdnů (sklo) - 7-9 týdnů (sklo)
Kvalita sběru nižší kvalita vyšší kvalita vysoká kvalita
sbíraných druhů sbíraných druhů sbíraných druhů
Účinnost sběru nižší vyšší vysoká
Tab. 2 Účinnost separovaného sběru u obcí začleněných v systému EKO-KOM v r.1999
Komodita Výskyt v KO Výtěžnost sběru Účinnost sběru
(kg/obyv. a rok) (kg/obyv. a rok) (%)
Papír 19 3,4 18
Plasty 20 1,8 9
Sklo 9 4,2 47
Průměr 48 9,4 19,6
Tab. 3 Porovnání nákladů a přínosů separovaného sběru(Kč/t)
Ukazatel Sklo Papír Plasty
Náklady (rozpětí) 900-2500 2200-4000 5600-9000
(průměr) 1700 3100 7300
Tržby 350-400 500-1200 1000-2000
Příspěvek EKO-KOM1) 330-360 480-520 1880-2070
Úspora za svoz a skládkování 500-750 500-750 500-750
Přínosy (rozpětí) 1180-1510 1480-2470 3380-4820
(průměr) 1345 1975 4100
Ztráta (průměr) - 355 - 1125 - 3200
(% z nákladů) 21 36 44
(% z nákladů bez
příspěvku EKO-KOM) 41 52 71
1) příspěvky systému EKO-KOM platné od 1.7.2000 pro střední míru výtěžnosti separovaného sběru
