KONTROLA POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE Monitoring cizorodých látek v potravinách a surovinách živočišného i rostlinného původu je nezbytnou podmínkou, aby ČR byla na seznamu zemí, od kterých EU může přijímat živočišné produkty. Za posledních několik let byl zaznamenán pokles obsahu významných těžkých kovů...
KONTROLA POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE
Monitoring cizorodých látek v potravinách a surovinách živočišného i rostlinného původu je nezbytnou podmínkou, aby ČR byla na seznamu zemí, od kterých EU může přijímat živočišné produkty. Za posledních několik let byl zaznamenán pokles obsahu významných těžkých kovů i dalších reziduí (DDT).
Belgie přistoupila po loňských zkušenostech s dioxiny k razantnímu monitorování cizorodých látek. Tamější program známý pod názvem Consum je zaměřen na stálé monitorování surovin určených k výživě zvířat, tj. i krmných směsí. Cílem je včasná detekce možné kontaminace a nastartování systému včasného varování. Právě na jeho základě je možné zamezit průniku kontaminantů - cizorodých látek v nebezpečném množství do potravinového řetězce.
V naší republice probíhá monitoring potravinových řetězců od roku 1985. Narazí-li veterinární inspekce v jeho průběhu na jakoukoli nadlimitní hodnotu, provádí opakovaná cílená vyšetření a vrací se na místo tak dlouho, dokud nenajde zdroj.
To znamená, že se třeba přes mléko dostane do konkrétní stáje, přes krávy na krmivo, dále pak až na nátěrovou hmotu, která byla v silážním žlabu, nebo na asfaltovou podlahu, ze které se například polychlorované bifenyly (PCB) do krmiva dostaly.
POKLES HODNOT
Za posledních deset let výrazně poklesl výskyt rtuti v krmných obilninách: z 0,028 mg/kg prakticky na nulu (0,001 mg/kg), přičemž limit je 0,1 mg/kg. Snížil se též obsah olova z 0,166 mg/kg na 0,118 mg/kg (limit činí 5 mg/kg).
Obsah arzénu a kadmia se drží víceméně na stejné úrovni a klesá jen mírně, ani zdaleka se však neblíží povolenému limitu. Arzénu je zjišťováno 0,045 mg/kg a limit činí 2 mg na kg, kadmia 0,054 mg proti limitu 0,5 mg/kg. Obdobný poměr obsahu těchto látek je zjišťován v krmných směsích a v podstatě i v krmných doplňcích.
Kadmium a arzén jsou typické emisní prvky a jejich výskyt souvisí se znečištěním životního prostředí. Aby mohlo dojít ke snížení, musí být potlačeny jejich zdroje.
Zajímavé údaje jsou ze sledování dusičnanů a dusitanů ve vodě používané k napájení. Lze říci, že voda z veřejného zdroje, tj. z vodovodu, má dlouhodobě asi o čtvrtinu nižší obsah dusičnanů než vody z vlastních zdrojů, tj. ze studní. Limit činí 50 mg/l. Ve veřejných zdrojích loni činil průměr 28,9 mg/l a ve vlastních zdrojích 39,7 mg/l proti 22,1 mg/l a 29,8 mg/l na počátku 90. let. Je tedy patrný mírný nárůst.
Dusitanů za minulá léta naproti tomu ubývá, ale vlastní zdroje jich stále obsahují více. Limit činí 0,1 mg/l. Ve veřejných zdrojích byly zjištěny hodnoty v průměru 0,027 mg/l, ve vlastních zdrojích 0,092 mg/l. Na počátku 90. let byly tyto hodnoty 0,036 mg/l, resp. 0,149 mg/l.
HROZBA DDT
Přestože se již od roku 1974 nesmí plošně používat pesticidy na bázi DDT, stále se sleduje jeho obsah v mase, masných výrobcích a sýrech. DDT je totiž velmi perzistentní a kumuluje se v tukových tkáních.
Zjištěné hodnoty jsou hluboce podlimitní. Za posledních deset let se obsah DDT v mase a výrobcích snížil na polovinu až třetinu. Limit činí 1 mg/kg v tuku. U hovězího masa bylo zjištěno 0,032 mg/kg, u vepřového 0, 015 mg/kg, v masných výrobcích 0,017 mg/kg, masných konzervách 0,012 mg/kg a v sýrech 0,015 mg/kg v tuku. Rozdíl mezi vepřovým a hovězím vyplývá z dlouhověkosti krávy proti praseti.
Dále se monitoruje výskyt vybraných cizorodých látek - arzénu, rtuti, kadmia a olova v orgánech jatečných zvířat, jmenovitě v játrech a ledvinách. Jejich množství zaznamenává mírný pokles a v podstatě je možné říci, že je na hranicích měřitelnosti. Obdobná je situace ve zjišťovaném množství polychlorovaných bifenylů (PCB), kde je pokles ještě razantnější, neboť se na základě monitoringu veterinární správy podařilo eliminovat zdroje. Podobná situace je i u sýrů a vajec.
Státní veterinární správa v minulém roce zavedla vyšetření jdoucí nad rámec našich hygienických limitů. Vyšetřuje se jednak suma PCB, jak stanoví naše hygienická směrnice, jednak jednotlivé vybrané kongenery, kterých je sedm. Z počtu těchto kongenerů je možné usoudit, zda jde o čerstvý zdroj nebo o starou zátěž, protože PCB se v prostředí samy rozkládají.
Nejen v ČR, ale ani v EU nejsou stanoveny hygienické limity dioxinů pro jednotlivé potraviny. Aby tak bylo možno učinit, musí celá Evropa, a vlastně i svět, absolvovat ještě mnohá jednání. Je třeba dokonale zmapovat situaci a zejména zvážit toxikologickou nebezpečnost. Dosud se uvádí pouze maximální přijatelná dávka, kterou může člověk dostat do těla ze všech zdrojů (ovzduší, vody, potravin), a ta činí 1 až 4 pikogramy na kilogram tělesné hmotnosti člověka a den, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
JOSEF DUBEN,
Státní veterinární správa ČR
