Anketa V poslední době sílí tlak na ekologické třídění a zpracování odpadu ve městech a obcích. Navíc již přes půl roku platí novela zákona o odpadech č. 37/2000 Sb., která nově zavedla poplatek za komunální odpad. Zástupců veřejné správy i soukromé firmy jsme se proto zeptali: 1. Jaké máte...
Anketa
V poslední době sílí tlak na ekologické třídění a zpracování odpadu ve městech a obcích. Navíc již přes půl roku platí novela zákona o odpadech č. 37/2000 Sb., která nově zavedla poplatek za komunální odpad.
Zástupců veřejné správy i soukromé firmy jsme se proto zeptali:
1. Jaké máte zkušenosti se zaváděním tříděného sběru v obcích a s využitím separovaných komodit?
2. Co přináší vaší obci novela zákona o odpadech?
Anna Gigimovová, starostka obce Vedrovice, okr. Znojmo:
1. V naší obci třídíme odpady již hodně roků. Program odpadového hospodářství umožňuje občanům zbavovat se odpadů. Plošný sběr papíru, textilu a železa po domácnostech probíhá několikrát do roka. Do této akce se zapojují žáci základní školy a hasiči. Pak se tento odpad odváží do sběrny.
Ta rovněž zajišťuje odvoz skla, které ukládají obyvatelé obce do čtyř kontejnerů. Odpad ze stavebních bouraček se používá k rekultivaci bývalé skládky. Pokud jde o plasty, ty se u nás neseparují, končí v popelnicích. Pro sběr nebezpečného odpadu určil obecní úřad zvláštní prostory.
2. Novelu zákona o odpadech se snažíme v rámci našich podmínek respektovat. Opět platí: zákon předběhl možnosti obcí, ale mohlo to být ještě horší.
Květoslava Vojáčková, referát životního prostředí, Okresní úřad Frýdek-Místek:
1. V našem okrese je zaveden systém tříděného sběru komunálního odpadu ve všech 76 obcích a městech. Většina obcí zajišťuje podmínky pro třídění skla, plastů, papíru a železného šrotu. Za uplynulé evidenční období bylo na našem okrese vytříděno okolo 5 % z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu. Na území okresu máme v provozu dvě moderní dotřiďovací linky - ve Frýdku-Místku a v Třinci. Veškerý vytříděný odpad byl předán k dalšímu zpracování, přísně se dbá na to, aby vytříděný odpad nebyl uložen na skládku, nebo znehodnocen zpětným smícháním s netříděným odpadem.
Tato kontrola je prováděna jak pracovníky státní správy a samosprávy, tak samými obyvateli, kteří se na třídění odpadů podílejí. Všechny obce již zavedly systém samostatného nakládání s nebezpečnými složkami komunálního odpadu, a to většinou formou mobilních sběren. V konečné fázi jsou nebezpečné odpady buď spalovány ve frýdecké spalovně nebezpečných odpadů, nebo předány oprávněným osobám.
Do integrovaného systému nakládání s odpady EKO-KOM se zapojily obce sdružené kolem Frýdecké skládky, a. s. Ostatní obce našeho okresu zvažují, zda zapojení do tohoto systému bude pro ně přínosem, nebo zda budou zatíženy neúměrnými podmínkami, které ze smlouvy o třídění odpadů vyplývají.
2. Novelu zákona o odpadech očekávalo s nadějí mnoho našich obcí. Zvláště obce, ležící v podhůří Beskyd jsou enormně zatěžovány výskytem odpadů, které produkují chataři, chalupáři a ostatní návštěvníci rekreačních oblastí. Především u těchto skupin obyvatel se projevuje trvale velmi špatná platební disciplína za nakládání s komunálním odpadem. V tomto směru bezzubý zákon o odpadech ztrpčoval obci, aby se stoprocentně postarala o všechen odpad, který na jejím území vznikl, nebo zde byl uložen. Přestože občan, který se nezapojil do systému, který stanovila obec, prokázal deklarací, nebo čestným prohlášením, že se svými odpady nakládá v souladu se zákonem, v obcích doposud přibývá o černých skládek, na jejichž odstranění nemá obec peníze.
Zavedením poplatku, který bude povinný a vymahatelný obce očekávají zlepšení neutěšeného stavu jak z hlediska větší odpovědnosti obyvatel, tak z hlediska příjmů do obecních pokladen. Přes jistou nedokonalost novely zákona o odpadech zhruba čtvrtina obcí našeho okresu projevuje nadšený zájem a postupně vydává nové obecně závazné vyhlášky o poplatku.
Milan Korecký, RPS Plzeň:
1. Sběrem a svozem separovaných složek komunálního odpadu v Plzni a okolí se naše firma zabývá již šestým rokem. Pro městské obvody a obce zajišťujeme svoz papíru, plastů a skla. V současné době navíc systém plošného sběru rozšiřujeme o svoz bioodpadu. Z hlediska používaných nádob upřednostňujeme nádoby s horním výsypem, a to o objemu 240 l a 1100 l, které jsou především vhodné pro uplatnění odvozného systému v městské zástavbě. Počet nádob a frekvence svozu se odvíjí především od finančních prostředků jednotlivých městských obvodů (obcí), což má vliv na kvalitu prováděných služeb. Při nedostatečné četnosti svozu dochází k přeplňování nádob a znečišťování nejbližšího okolí stanoviště. Proto se snažíme zákazníkům nabídnout sezónní svozy, např. v období vánočních svátků, v letním období (vyšší objem PET lahví), atd. Musím ale konstatovat, že položky v městských či obecních rozpočtech určených na rozvoj separace odpadů podstatně rostou, a to jednak s ohledem na legislativní požadavky vyplývající ze zákona a také s rostoucím ekologickým uvědoměním městských a obecních činovníků.
Důležitým faktorem při zajišťování této služby je dostatečná informovanost obyvatel, a to jak při zavádění sytému separovaného sběru KO, tak i v jeho průběhu.
Při podcenění této skutečnosti pak sbírané komodity nedosahují potřebnou kvalitu a v nádobách se nachází velké množství nežádoucích příměsí. V praxi se nám osvědčuje v rámci ekologické výchovy hlavně práce s mládeží (MŠ, ZŠ), která pak získané vědomosti v oblasti odpadového hospodářství přenáší na své rodiče.
Z hlediska odbytu vytříděných komodit je to jak na houpačce - jestliže se stabilizuje odbyt papíru a skla (po stránce technické i ekonomické), jsou problémy s odbytem plastů nebo naopak. Takže musíme být pořád ve střehu - připraveni operativně reagovat na výkyvy trhu. Pak je velmi těžké postavit sběr a svoz separovaných složek na stabilních cenových podmínkách pro naše zákazníky.
2. Domnívám se, že když už jsme se za ty dva roky vypořádali s ne zrovna ideální "stodvacetpětkou", a s ohledem na přípravu novely celého zákona (již je schválen věcný záměr), bylo lepší setrvat ve stávajících podmínkách a důkladně se připravit na úpravu legislativy před vstupem do EÚ.
Z pozice měst a obcí, které již systém nakládání s odpady mají vyřešen, přijetím malé novely se nedozná výrazných změn.
Změny v zákoně se budou týkat hlavně měst, která nemají řešenou situaci v odpadovém hospodářství jako např. Plzeň. Doufejme, že připravovaná vyhláška vyřeší zdejší neutěšenou situaci a počínaje příštím rokem budou v Plzni stanovena jasná pravidla pro nakládání s odpady. Co se týče návratu k plánům odpadového hospodářství, musím jenom souhlasit, ale nesmí se z nich stát šuplíkové formality a musí být stanovena jasná kritéria pro jejich vypracování.
- dk -
FOTO ARCHÍV
