Statistika hlavního města Od roku 1998 je na území hlavního města Prahy provozován celoplošný systém tříděného sběru (papír, sklo, plasty, objemný odpad) a od roku 1999 i komplexní systém tříděného sběru nebezpečných složek komunálního odpadu. V Praze vzniklo po roce 1998 několik kapacitních...
Statistika hlavního města
Od roku 1998 je na území hlavního města Prahy provozován celoplošný systém tříděného sběru (papír, sklo, plasty, objemný odpad) a od roku 1999 i komplexní systém tříděného sběru nebezpečných složek komunálního odpadu. V Praze vzniklo po roce 1998 několik kapacitních zařízení
na dotříďování či zpracování vytříděných složek komunálního odpadu.
Na území města je hlášeno k trvalému pobytu 1 200 000 osob. Dalších asi 300 000 osob se zdržuje v režimu přechodného pobytu či dlouhodobého pobytu (cizinci). Počet trvale obydlených domů je 79 tisíc (z toho 47 tisíc tvoří rodinné domy), ve kterých je 495 tisíc bytů. Plocha města je 49,6 tis ha a celková délka místních komunikací je téměř 3000 km.
Ročně vzniká na území města 230-240 tis. tun komunálního odpadu (směsný, tříděný a objemný odpad). Roční nárůst činí cca 3,5 % hmotnosti. V systému je obsluhováno celkem 108 612 sběrných nádob o objemu 70-1100 l (s frekvencí obsluhy 1x za 14 dní až 3x týdně).
SEPARACE
Tříděný sběr je svážen z 10 400 kontejnerů velikosti (120 l-3200 l). V tomto roce se jejich počet zvýší na více než 12 700. Svoz odpadů zajišťuje téměř 320 speciálních svozových vozidel. Ze statistiky, která shrnuje první dva roky uplatňování komplexního svozového systému, vyplývají dobré výsledky i pozitivní trend nárůstu množství vytříděných surovin. Za rok 1998 bylo vytříděno v systému města 7000 tun papíru, skla a plastů, tj. asi 3 % celkové hmotnosti odpadu.
Společně s dalšími formami tříděného sběru bylo v Praze v roce 1998 vytříděno a materiálově využito 4,3 % celkové hmotnosti odpadu. V roce 1999 se systém dále rozšiřoval a vytříděno bylo již 14 000 tun využitelných složek, což představuje již 6 % celkové hmotnosti. Celkové množství vytříděných využitelných složek komunálního odpadu, které byly předány k materiálovému využití, činilo v roce 1999 již 7,8 %.
V roce 1997, před zahájením celoplošného třídění odpadů, se vytřídilo pouze asi 0,5 % hmotnosti. Zajímavé je, že meziroční nárůst třídění v roce 1999 oproti roku 1998 je shodný s meziročním nárůstem celkového množství odpadů. Z toho vyplývá, že tříděným sběrem se podařilo zachytit právě nárůst celkového množství komunálního odpadu z Prahy.
V roce 1998 se 63 % vytříděného odpadu zpracovalo v Praze a 37 % mimo území města. Suroviny se dovážely na 18 zařízení. V roce 1999 se počet zařízení snížil a zkrátily se i přepravní trasy.
Jako stabilní odběratelé působí Středočeské sběrné suroviny, a. s., (Kralupy nad Vltavou) a DDM Recycling, s. r. o., (Praha) pro papír. Plasty jsou dováženy částečně i na třídičky společností WECOM Recycling, a. s., (Slapy), a KOMEKO, a. s., (Kamenné Žehrovice). Vytříděné sklo odebírá společnost ATM, s. r. o., Příbram.
Dopravní náklady budou omezeny v roce 2000, kdy mají být na území města zprovozněna další zařízení. Již je v provozu dotřiďovací linka na papír (Pražské služby, a. s.). Má začít pracovat dotřiďovací linka na plasty a výroba recyklovaných plastových výrobků (Stabilplastik, s. r. o., Běchovice) nebo dotřiďovací linka na papír a plasty (WECOM Recycling, Čakovice). V Praze tak vznikne dostatečná kapacita pro zpracování papíru a plastů.
OBJEMNÝ ODPAD
Podobně jako systém svozu směsného a tříděného odpadu je zajištěn i svoz objemného odpadu. Na základě bilancí produkce tohoto druhu odpadu v jednotlivých typech zástavby jsou městským částem přiděleny roční kvóty velkoobjemových kontejnerů. Městské části pak určují podle svých potřeb způsob obsluhy území. O tuto službu se stará celkem dvanáct společností.
Celkem bylo na území města v roce 1998 přistaveno více než 8600 velkoobjemových kontejnerů, kterými bylo svezeno 13 128 tun objemného odpadu. V roce 1999 to bylo již 8950 kontejnerů. Tato služba je prevencí vzniku černých skládek. V roce 1999 bylo v systému města svezeno 15 900 tun tohoto odpadu. Celkové výsledky tříděného sběru za první dva roky realizace projektu jsou shrnuty v tabulce.
NOVÝ SYSTÉM
Přechod na nový systém se neobešel bez komplikací. Kromě právních záležitostí bylo nutné svozové společnosti, které působily v té době na území města a měly "Pověření ke svozu domovního odpadu", usměrnit na ucelené svozové oblasti. Do roku 1998 totiž město nemělo žádnou možnost regulace a svozové společnosti nabízely své služby rozptýleně po území Prahy.
Jednu ulici obsluhovalo i pět svozových společností, které bojovaly doslova o každou popelnici. Vše se změnilo k 1. 7. 1998, kdy nabyla účinnosti nová vyhláška o odpadech a byla zahájena tzv. optimalizace svozu komunálního odpadu. Svozovým společnostem byla přidělena svozová oblast, kterou začaly obsluhovat se sběrnými nádobami, které tam v té době byly umístěny, tj. s nádobami jiných společností. Své popelnice a kontejnery tedy musely zanechat ve své původní oblasti. Bylo nutné, aby firmy nadále obsluhovaly své nové klienty dle původních svozových programů. Asi měsíc po zahájení optimalizace svozu se situace začala výrazněji lepšit, většinu sběrných nádob si společnosti mezi sebou vyměnily nebo odprodaly.
Na činnost svozových společností je nyní podstatně více "vidět", protože skončila doba jejich téměř anonymního působení. Po provedení optimalizace svozu směsného odpadu bylo možné se plným nasazením věnovat rozvoji tříděného sběru ve svěřené svozové oblasti.
Měřítkem posuzování činnosti svozových společností je kvalita služeb a spokojenost obyvatel. Na počátku bylo v systému zahrnuto celkem 13 svozových společností (z toho čtyři pouze na úseku svozu objemného odpadu). Jejich počet se snížil na 12, neboť jedna společnost obdržela výpověď. I z tohoto důvodu byla zakázka v roce 1998 zadána pouze na čtyři roky.
Cílem této první etapy, která bude ukončena v roce 2001, je zajistit dostatek provozních podkladů (množství a kvalita odpadů), sjednotit způsob obsluhy města a podnítit realizaci dostatečných a dopravně minimálně vzdálených zařízení na dotřiďování a zpracování odpadů.
V průběhu minulého roku se například přistoupilo (na žádost Městské části Praha 1) k večernímu svozu odpadů v exponovaných částech uvedeného obvodu. Ověřována je i vhodnost či nevhodnost jednotlivých sběrných systémů tříděného sběru (s horním nebo spodním výsypem, jejich velikost, frekvence svozu, umístění sběrných hnízd atd.). Na základě praktických zkušeností byly ve sběrných hnízdech na území Prahy 2 (mimo část Pražské památkové rezervace) namísto kon-tejnerů o velikosti 240 l použity kontejnery 1100 l. Výrazně se tím zvýšila výtěžnost, ale hlavně kvalita vytříděných odpadů.
FINANCOVÁNÍ SYSTÉMU
Realizace projektu byla zahájena současně s účinností zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech. Předpokládalo se zavedení kapitační platby ve výši 42 Kč na osobu a měsíc. Proti tomu se zvedla velká vlna kritiky, zejména silné byly mediální tlaky. Proto byla opětovně zavedena cena za sběrnou nádobu (tj. podle velikosti, počtu a frekvence odvozu sběrných nádob). Tento princip respektovala i nová vyhláška o odpadech, která v Praze začala platit od 1. 7. 1998 (vyhláška č. 15/1998 Sb. hl. m. Prahy).
V souvislosti s tím byly rozeslány nové smlouvy na jednotlivé vlastníky (správce) bytových domů). Na počátku se ukázal oprávněný předpoklad cca 40 % výše nedoplatků ceny služeb za svoz a zneškodnění směsného odpadu. Tento nepříznivý stav byl zvrácen až v roce 1999, kdy se podařilo dlužné částky vybrat tak, že v lednu 2000 činil celkový nedoplatek za oba roky pouze 10 %. To je příznivější výsledek než dosahovaly některé svozové společnosti, pokud v minulosti samy fakturovaly vlastníkům domů.
S ohledem na převažující způsob termického zneškodňování odpadů byla cena dotována městským rozpočtem. Výhradně z něj byly hrazeny i náklady na tříděný sběr (papír, sklo, plasty, nebezpečný odpad, objemný odpad) i náklady na provoz sběrných dvorů.
Od března 2000 nabyla účinnosti obecně závazná vyhláška č. 10/2000 Sb. hl. m. Prahy, o poplatku za odpady. Ta byla vydána na základě novely zákona o odpadech č. 37/2000 Sb. Touto vyhláškou byla částečně novelizována již zmíněná vyhláška č. 15/1998 Sb. hl. m. Prahy, o odpadech. Výše úhrady byla stanovena ve stejné výši jako cena uplatňovaná od 1. 8. 1998.
Obě vyhlášky, ale i některé další informace lze nalézt na informačním serveru www.prague-city.cz.
SPALOVNA MALEŠICE
V roce 1998 byla dokončena stavba spalovny komunálních odpadů v Malešicích. Zkušební provoz probíhal ve druhém pololetí roku 1998 a od října stejného roku byl zahájen trvalý provoz. Spalovna je vybavena 4 kotli s celkovou kapacitou 320 tis. tun komunálního odpadu za rok. Ve skutečnosti spalovna zpracovává cca 200 tis. tun. V Praze vzniká ale 230 tis. tun komunálního odpadu, část z toho tvoří vytříděné druhotné suroviny a objemný odpad. Zbývající část je ukládána na skládku Ďáblice. S živnostenským odpadem v Praze vzniká více než 300 tis. tun odpadu.
Kapacita spalovny je ale nejvíce snižována množství páry, které je odbíráno do teplárenské sítě. Uvedených 200 tis. tun termicky využitého odpadu odpovídá produkci tepla 1,16 106 GJ.
Spalovna snižuje objem odpadu na 1/10 a hmotnost škváry činí 26 % původní hmotnosti spalovaného odpadu. Ze škváry je rovněž vytříděn i veškerý železný podíl magnetickou cestou. Škvára je od roku 1999 ukládána na skládce Ďáblice, neboť tento odpad byl akreditovanou laboratoří vyhodnocen jako O/N.
Na vjezdu do areálu spalovny je kontrolována radioaktivita přiváženého odpadu. V případě zjištění vyšší úrovně radiace v naváženém odpadu (prověřován je odpad ještě ve svozovém vozidle) jsou povolány složky Jednotného bezpečnostního systému hl. m. Prahy. Tím je vyloučen případný únik radioaktivity společně s emisemi.
Od jara tohoto roku je v trvalém provozu technické opatření snižující emise dioxinů pod 0,1 ng/Nm3. Jedná se originální řešení použití Sorbalitu (aktivního uhlí a vápna). Tato technologie je uplatněna ve druhém stupni čištění kouřových plynů. V prvním stupni jsou zachyceny pevné mechanické částice ve filtrech či elektrostatickém odlučovači. Ve druhém stupni čištění je uplatněno vstřikování rozprachem vodné suspenze uhlíkového absorbentu (s elementárním uhlíkem). Tato metoda slouží i k zachycení rtuti.
Díky tomuto poslednímu opatření není nutné budovat tzv. třetí stupeň čištění (investice v rozsahu cca 600 mil. Kč). Provozní náklady stoupnou max. o 3 mil. Kč za rok a tudíž nemají vliv na cenu termického využití odpadů. Tato technologie vyhovuje i zpřísněným emisním limitům, které stanovila vyhláška MŽP č. 97/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 117/1997 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší.
PETR ŠULC,
vedoucí odboru infrastruktury města,
Magistrát hl. města Prahy
FOTO ARCHÍV
Výsledky tříděného sběru v letech 1998 a 1999 (včetně objemného odpadu)
Druh tříděného sběru rok 1998 rok 1999 Poznámka
Množství vytříděného Množství vytříděného
odpadu v tunách odpadu v tunách
Papír, sklo, plasty 6915 13 400 kontejnerový sběr
Sběrný dvůr Praha 6 0 373 provoz od 1. 8. 1999
Sběrný dvůr Praha 8 443 545
Sběrný dvůr Praha 12 70 292
Nebezpečný odpad 120 222
Objemný odpad 13 128 15 900
Kovy - spalovna 1970 3056 vytříděno ze škváry
(mag. separace)
Papír - školy 510 851
Celkem 23 156 34 639
