EKOLOGICKÁ ZÁTĚŽ Problematika bývalého podniku Ostramo a jeho skládek odpadů - lagun je pouze dílčí problematikou širokého komplexu otázek ochrany vodního zdroje Ostrava - Nová Ves. Ve srovnání lokalit s obdobným znečištěním (Chemopetrol Litvínov, Koramo Kolín) je ovšem problém zvýrazněn blízkostí...
EKOLOGICKÁ ZÁTĚŽ
Problematika bývalého podniku Ostramo a jeho skládek odpadů - lagun je pouze dílčí problematikou širokého komplexu otázek ochrany vodního zdroje Ostrava - Nová Ves. Ve srovnání lokalit s obdobným znečištěním (Chemopetrol Litvínov, Koramo Kolín) je ovšem problém zvýrazněn blízkostí ostravského sídliště Fifejdy s hustou obytnou zástavbou.
Dosavadní hydrogeologické práce přímo či nepřímo poukazují na nutnost komplexního řešení ekologických zátěží u všech podniků v průmyslovém pásu části Ostravy na trase mezi Přívozem a Novou Vsí. Kromě samotných lagun (dnes ve správě s. p. Diamo) se především jedná o vlastní areál závodu bývalého Ostrama, koksovnu J. Šverma, MCHZ, a. s., Zachemo, a. s., DEZA, a. s., a České dráhy (kolejiště přiléhající k areálu Ostrama).
SOUČASNÝ STAV
Systém bývalé skládky odpadů Ostrama se skládá ze tří lagun, jež byly postupně vybudovány na rostlém podloží sypanými hrázemi z haldoviny do výšky asi 5 m. Laguny jsou označeny symboly R1-R3.
Laguna R1 byla postavena přibližně za druhé světové války a údajně sloužila pro odpady z rafinace surových minerálních olejů. Tato nádrž byla v minulosti zasypávána stavební sutí a je zcela zaplněna tuhým materiálem. Nádrž obsahuje přibližně 75 000 m3 uložených odpadů. Plocha nádrže je 0,91 ha.
Laguna R2 byla postavena počátkem sedmdesátých let a obsahuje přibližně 70 000 m3 uložených odpadů. Svrchní fáze v laguně je kapalná, přičemž místně dosahují kaly až k hladině. Plocha nádrže je 2,04 ha.
Laguna R3 byla postavena v roce 1979. Objem uložených odpadů je přibližně 110 000 m3. Svrchní fáze v laguně je kapalná. Plocha nádrže je 2,44 ha.
V roce 1998 bylo zjištěno další znečištění na lokalitě severovýchodně od lagun, tj. v místě, kde je postavena čistírna odpadních haldových vod z lagun. Tato plocha byla pracovně označena jako laguna R0. Provedené vrty do 10 m vykazují extrémní znečištění organickými látkami.
Ze starých map bylo zjištěno, že se jedná o bývalý prostor, kde se provedlo odtěžení zemin a sloužil jako první skládka odpadů Ostrama po zahájení provozu. Na této lokalitě bude nutno rovněž provést sanační práce.
TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
[*] Milánské stěny
V roce 1991 dokončilo Ostramo výstavbu jílocementové izolační stěny kolem celého areálu lagun. Stavba stěny byla rozdělena do tří etap a trvala dvacet let. Jílocementová izolační stěna zasahuje do hloubky 14 až 15 metrů, přičemž hloubkou 1 až 1,5 metru je stěna zasazena do nepropustného předkvartérního podloží. Síla stěny z první etapy je 55 cm. U dalších etap je to 80 cm a k výstavbě byla použita modifikovaná jílocementová směs s popílkem. Výměra vnitřní plochy uzavřené milánskou stěnou je cca 6,0 ha. Délka stěn je 1100 m.
V průběhu dvacetiletého působení odpadů z lagun na nejstarší úsek soustavy stěn došlo k částečné kontaminaci jílocementobetonu ve vnitřní povrchové vrstvě stěny do hloubky přibližně 10-15 cm. V důsledku kontaminace se součinitel propustnosti jílocementobetonu v této povrchové vrstvě částečně zvýšil, převážná část výplně této stěny však nadále vykazuje hodnoty součinitele propustnosti lepší, než bylo požadováno v projektu.
Na základě výsledků zkoušek a posouzení těsnící stěny z roku 1972 byla zhodnocena těsnící účinnost celé soustavy podzemních těsnících stěn. Závěry studie shrnují, že celá soustava podzemních těsnících stěn, uzavírající lokalitu skládky, je z hlediska své těsnící účinnosti plně funkční a představuje spolehlivou bariéru, která zabraňuje průniku odpadů ze skládky do okolního podloží. Toto konstatování vychází z předpokladu, že jednotlivé stěny I. až IV. etapy jsou vzájemně dostatečně propojené a v soustavě se nevyskytují "nevyplněná místa", která by se mohla projevit jako únikové cesty.
Oprávněně probíhala diskuse hodnotící životnost těsnících stěn. Rozdílné názory lze shrnout tak, že životnost je závislá především na kvalitě použitých materiálů a prací. Nesporně významnou roli sehrává síla stěny a agresivita uložených odpadů. Životnost je pak některými prameny stanovována na 20-40 let, někdy i vyšší.
[*] Sanační vrty
Od roku 1994 byl prováděn doplňkový hydrogeologický průzkum. Cílem prací bylo zjištění kvalitativního a kvantitativního rozsahu znečištění horninového prostředí a podzemních vod ropnými látkami v severozápadním okolí lagun, vně vybudované podzemní těsnicí stěny, v kolejišti Českých drah.
Ke kontaminaci došlo v období před vybudováním milánské stěny. Ve vlečkovém kolejišti Ostrama u severní paty hrází skládky bylo vybudováno šest hydrogeologických vrtů. Součástí průzkumných prací bylo dále ověření možnosti odstranění volné kapalné fáze ropných látek z hladiny podzemní vody sanačním čerpáním v zasaženém území.
[*] Monitorovací vrty
Dle schváleného provozně manipulačního řádu skládky odpadů z rafinérie je prováděno na dříve vybudovaných vrtech sledování kvality podzemní vody v okolí lagun. Odběr vzorků je prováděn 2x ročně.
ODPADY V LAGUNÁCH
Přehled odpadů z technologie regenerace upotřebených minerálních olejů (UMO) ukládaných na skládku:
[*] Zbytky z rafinace UMO a odpad z destilačního odvodnění - olejovitá kapalina, směs kapalných uhlovodíků, nečistot a vody.
[*] Kyselé pryskyřice - černá viskózní látka výrazného zápachu, směs pryskyřicových aromatických uhlovodíků, obsahujících zbytky sulfonačních, oxidačních a kondenzačních reakcí.
[*] Louhové vody a kaly - směs vznikající při neutralizaci kyselého olejového polotovaru hydroxidem sodným.
[*] Odpadní bělicí hlinka - odpad z filtrace horkého kontaktu bělicí hlinky se základovým olejem, černá kašovitá hmota s obsahem až 40 % olejových podílů.
[*] Kal z úpravy napájecí vody a čištění kotlů - směs uhličitanu a hydroxidu vápenatého s příměsí křemičitanů a úsad z kotlů.
[*] Sedimentační kal z chladicích věží - směs nerozpustných látek z oderské a cirkulační vody.
[*] Ropné kaly z ČOV - směs upotřebených olejů, mechanických nečistot a uhličitanu vápenatého.
ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Laguny ovlivňují i znečištění ovzduší. V závislosti na meteorologické situaci (zvláště v letních měsících) jsou zdrojem emisí a pachů, které obtěžují relativně velké a hustě obydlené území (sídliště Fifejdy). Toto území je navíc vystaveno účinkům kombinovaných emisí látek znečišťujících ovzduší z okolních průmyslových zdrojů.
Emise těkavých škodlivin z lagun a kontaminovaných půd vně lagun reprezentují nadlimitní profesionální riziko pro pracovníky v prostoru lagun a jsou samy o sobě nad mezí akceptovatelného rizika pro obyvatele okrajové části sídliště Fifejdy.
Tato emisní zátěž se projevuje v území, které má již relativně vysoké riziko hlavně z emisí z koksoven a dopravy. Proto je nutno požadovat spolu se snížením rizik ostatních i snížení rizik z lagun a z kontaminace půd, i když jejich podíl na celkové situaci je sám o sobě řádově nižší. Zápach z lagun pravděpodobně vzniká z merkaptanů v olejovém odpadním materiálu v lagunách. Tento zápach je sice pro příjemce obtěžující, ale není zdravotně závadný.
VLIV SRÁŽKOVÝCH VOD
Možný vliv přívalových srážek na úroveň hladiny v lagunách je zpracován ve studii GEOtestu Brno (1992). Do laguny R3 se dostává srážková voda spadlá na plochu všech lagun. V případě vyšších úhrnů srážek dochází k přetoku vody z laguny R2 do R3. U intenzivních přívalových srážek může přitékat voda z laguny R1 do R2 a posléze se hromadit v R3. Při maximální uvažované přívalové srážce hladina v R3 vzroste o 0,12 m.
Kromě přívalových dešťů byly uvažovány i deště s menší intenzitou, ale dlouhou dobou trvání. Při maximálním denním uvažovaném úhrnu by hladina v R3 vzrostla o 0,18 m.
Při uvažovaném maximálním přívalovém dešti nebo max. denním úhrnu srážek nehrozí nebezpečí povrchového odtoku kapalných odpadů přes korunu hráze nebo průsak přes podsyp panelové vozovky díky dostatečné kapacitě a vysokému čistícímu efektu ČOV (čistírna haldových vod), na kterou se kontaminované vody přivádějí.
Situace však vypadá podstatně jinak, připustíme-li možnost opakování povodňové situace z roku 1997, pak se laguny a některé další prostory v Ostramu stávají významným rizikem pro řeku Odru.
KONTAMINACE PODZEMNÍCH VOD
Do okolí mimo lokalitu se kontaminace může šířit migrací podzemní vodou. Podzemní vody od lokality proudí za přirozených poměrů do nivy Odry. Část údolní nivy je v dosahu jímání na vodním zdroji Nová Ves.
V rámci průzkumně sanačních prací bylo zjištěno, že znečištění horninového prostředí a podzemní vody v okolí lagun je soustředěno do prostoru severozápadně od paty nadzemních hrází skládky. Byla zde zjištěna na hladině podzemní vody volná kapalná fáze ropných látek. Bylo dále prokázáno, že volnou kapalnou fázi ropných látek lze odstranit sanačním čerpáním směsi podzemní vody a ropných látek.
Kromě ropného znečištění lze podzemní vodu na základě výsledků chemických analýz vzorků ze sítě monitorovacích vrtů v okolí skládky hodnotit jako silně znečištěnou zejména látkami anorganické povahy, konkrétně amoniakem, chloridy, sírany, hořčíkem, sodíkem a draslíkem. V důsledku sekundárně zvýšeného obsahu výše jmenovaných aniontů a kationtů vzrostla též celková mineralizace podzemní vody.
Spolehlivý provoz soustav vrtů v hydraulické bariéře nejen podél lagun, ale zejména v Ostramu je základní podmínkou minimalizace šíření znečištění směrem k prameništi, což je v poslední době problematizováno některými právními subjekty.
KONTAMINACE ZEMIN
V oblasti lagun je ověřeno znečištění navážek kolem jejich okraje. Byla rovněž ověřena vyšší kontaminace zemin v prostoru mezi lagunami a podnikem Chema a v zóně přiléhající ke kolejišti ČD.
Nositelem kontaminovaných podzemních vod jsou především štěrky. Tam, kde se hladina podzemních vod nachází pod stropem štěrků, zůstává v nezvodněné svrchní části zavěšená kontaminace ropnými látkami. Znečištění štěrků v areálu lagun se váže především na prostor při okraji kolejiště ČD a oblast JZ až SZ od lagun.
V areálu lagun masivní kontaminace zemin ropnými látkami zůstává vázána na vnitřní prostor chráněný milánskými stěnami. Mimo chráněný prostor byla prokázána nadlimitní kontaminace zemin v nadloží podzemních vod u přilehlého kolejiště ČD a jeho nejbližším okolí.
KAMIL DRABINA,
PETR POMAZAL,
Česká inspekce životního prostředí
Ostrava
FOTO ARCHÍV
(Dokončení příště)
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Krásně a přehledně napsaný článek.
1.5.2017 jsme začali výkopové práce v okolí lagun a dost mě překvapilo a naštvalo, že jsem narazil v 2.5 metu pod povrchem na šedý jílo-štěrk, který se leskl, po chvíli jsem ucítil ten úkrutný pach směsi všeho možného a po zastavení kopání, kdy se začala ve výkopu hromadit spodní voda, jsem uviděl žlutohnědou pěnu a vsrtvu olejové kapaliny. Po dvou dnech výkopových prací jsem zjistil,že je to nejspíše všude, kde se jen dokáže dostat spodní voda!
Hrůza a děs je to co dokázal člověk udělat s touhle planetou !!! Země je jenom jedna a když ji zničíme, druhá se neukáže! Není na planetě jen člověk, ale i kdyby byl, tak potřebuje k existenci mimo jiné (vodu, potravu a přírodu) Za každé znečištění naší Země můžou jedinci, kteří potřebují přebytek i za cenu vraždení své matky Země ,stejně tak jako všichni, kteří tomu nezabrání svou lhostejností nebo nevědomostí dění kolem sebe! Měli bychom zabránit každé nastávající hrozbě a dát STOP každému průmyslu produkujícímu nevratné znečištění přírody!
Kde se podívám, tam člověk jen bere a nic nevydá!