NEVRATNÉ PET LÁHVE Vynálezce PET láhve, americký chemik Nathaniel Wyeth by se asi divil, jaký převrat v obalech na tekutiny způsobil svým objevem z roku 1973 a kolik půtek a problémů mezi zastánci a odpůrci tato praktická a vysoce ekologická věc způsobí. Přitom PET láhev byla již v roce 1977...
NEVRATNÉ PET LÁHVE
Vynálezce PET láhve, americký chemik Nathaniel Wyeth by se asi divil, jaký převrat v obalech na tekutiny způsobil svým objevem z roku 1973 a kolik půtek a problémů mezi zastánci a odpůrci tato praktická a vysoce ekologická věc způsobí. Přitom PET láhev byla již v roce 1977 úspěšně recyklována.
V Evropské unii se v hierarchii zhodnocení zdrojů propaguje využití PET lahví recyklací před jejich spalováním se získáním energie. EU rovněž stanovuje konkrétní cíle a prostřednictvím národních legislativ se udávají pro jednotlivé typy druhotných surovin jejich podíly v procentech, které by se měly recyklovat. Uvádění této politiky do praxe je ve velké míře úkolem místních samospráv.
ODPOVĚDNOST ZA RECYKLACI
Domácnosti používají v současnosti zejména nápojové obaly, z materiálu PET, které tvoří objemově největší podíl odpadového toku.
O jaká množství tohoto materiálu jde, ukazují nedávné průzkumy, provedené na Strojní fakultě VUT v Brně v Ústavu procesního a ekologického inženýrství. Jsou popsány ve studiích, zpracovaných pro městské části Brna Bystrc a Ivanovice (graf 1 a 2).
Při vztažení výsledků průzkumu z ÚPEI SF VUT Brno na celé město Brno vychází, že jen u lahví o objemu 1,5 litru jde asi o 210 tun a dalších 210 tun u lahví ostatních (jiného objemu). Odhadnuté množství vytříděných láhví se tedy pohybovalo (již v roce 1998!) někde mezi 350-500 tunami ročně.
Aby celý systém sběru druhotných surovin dobře fungoval, je třeba splnit řadu praktických podmínek. Musí existovat:
[*] schopný koordinátor programu (zejména u měst nad 400 tisíc obyvatel),
[*] zajištěný odbyt pro recyklovaný produkt,
[*] spolehlivý systém sběru,
[*] detailní zhodnocení sběru po použití od spotřebitele a následného odložení,
[*] dobře naplánovaný systém vzdělávání občanů a zaměstnanců participujících firem,
[*] plán pro širokou publicitu a výchovu občanů - spotřebitelů (participace odborného týmu),
[*] výběr kvalifikovaných navazujících recyklačních společností,
[*] jasný průběžný proces pro monitorování a vyhodnocování průběhu (metody informatiky).
Z uvedeného je zřejmé, že by bylo lepší organizovat takovou akci v malých regionálních celcích. To hovoří pro městské části či obce, kde i dosahované výsledky budou daleko více motivační. I přesto nelze očekávat, že výsledky se dostaví okamžitě, je nutno počítat s horizontem spíše 5 až 10 let.
Ve Spojených státech existuje nezisková organizace NAPCOR, v Evropské unii její obdoba PETCORE. Poskytují všem začínajícím komunitám a organizacím včetně škol veškerou pomoc, potřebnou rozvoj sběru PET láhví. Jsou v nich soustředěni odborníci, mající pozitivní vztah k problematice a vysoké odborné znalosti. U nás podobná organizace zatím nepracuje.
Bohaté super- a hypermarkety by měly PET láhve od spotřebitele odebírat pomocí automatů, instalovaných v prodejním centru, např. typu TOMRA 22, či TOMRA 62, nebo řady jiných firem, např. RECYC Clasic a Exlusiv (pro 6 druhů obalů).
Obojí (TOMRA i RECYC) jsou uzpůsobeny na rozlišení velikosti PET láhve, podle které přístroj automaticky vydá bonus, nebo vrátí peníze v hotovosti, dále rozliší barvu, dokonce vrátí láhve naplněné. Takto roztříděné láhve se následně přímo na místě lisují buď do balíků nebo se drtí na velikost kolem 10 mm, vhodnou pro recyklaci mokrou cestou až na regranulát. Tyto automaty jsou stavěny i na hliníkové plechovky nebo pro kombinaci PET, hliník, sklo. Jsou sice nákladné, ale nikoliv pro tyto globální obchody, které mají největší zásluhu za jejich podíl na trhu.
Před zahájením jakéhokoliv systému sběru je však hlavně třeba zajistit osvětu a kromě toho zavést systém dostatečně vysokých vratných záloh na vytypované obaly, aby se tříděním cílené druhotné suroviny dosáhlo jejího vysokého zhodnocení, jak ukazují zkušenosti například ze skandinávských zemí. Argumentace, že je to proti zásadám unie, neobstojí. Zálohu na své prodané obaly si může každý prodejce stanovit diferencovaně, bez ohrožení volné soutěže
NA CO SE ZAMĚŘIT
V případě PET lahví dojdeme rozborem získaných poznatků k závěru, že nejefektivnější cestou ke zhodnocení této cenné druhotné suroviny by bylo její druhové třídění přímo u zdroje, přímo u spotřebitelů.
Existují samozřejmě i jiné systémy. V USA je to program kerbsite (též curbside), což je najednou prováděný, ale oddělený sběr láhví PET a HDPE do dvou pytlů odložených u chodníku, označovaný podle kódových čísel obou plastů jako "1s and 2s only". V rámci programu All Plastic Bottle se metodou kerbsite sbírají společně PET a HDPE láhve do jednoho pytle. V třídícím středisku (v USA označovaném MRF, tj. Material Reclaiming Facilities) se oddělí ručně nebo jsou odvezeny do úpraven průmyslového typu, kde jsou po podrcení rozdruženy podle odlišných specifických hmotností (metoda "sink and float"). Program All Plastic Bottle je Americkou radou pro plasty (American Plastics Council) po vyhodnocení předchozích programů doporučován.
Kromě toho jsou dosud používány i méně vhodné programy kerbsite, kdy se společně sbírají do jednoho pytle plastové PET a HDPE lahve, skleněné láhve a plechové (ALU nebo ocelové) nápojové dózy, případně doplněné o další odtříděný odpad, na příklad papír, opět s ručním nebo strojním dotříděním.
S vývojem techniky a technologie úpravy byly ovšem zavedeny v provozním měřítku velmi náročné postupy. Lze sbírat najednou všechny plasty, které je možno následně na velmi sofistikovaných a tedy i drahých aparaturách roztřídit podle typu, formy a dokonce barvy plastu, jako je to např. v recyklačním závodě firmy CENTRO PLASTICA SRL v Miranu (Itálie). Třídí se zde na 5 homogenních frakcí: bezbarvý, světle modrý, barevný PET, PE/PP a PVC. V zařízení Criterion od rakouské firmy Binder & Co. AG je třídění prováděno až na osm typů plastů: PET, PVC, PE, PP, PS, PA, ABS. Takových automatických systémů je dnes již řada, představují vždy náročnou investici.
NAŠE HLAVNÍ PROBLÉMY
[*] nedostatečně rozvinutý průmysl třídění a zpracování této druhotné suroviny,
[*] značné problémy s vývozem,
[*] vysoké náklady na dopravu mezi sběrnými místy, třídírnami a odběratelem,
[*] nízká cena za tříděný produkt při současných vysokých dopravních nákladech,
[*] nevhodný design lahví, zvláště v případě použitého lepidla a způsobu jeho upevnění,
[*] požadavky prodejců na barvení PETu, které není vždy nutné a vždy znehodnocuje produkt,
[*] nedostatečná informovanost, zvláště v rozhodovacích orgánech,
[*] veřejnost je vystavena mediálnímu tlaku, pozitivní informace se špatně uplatňují.
JIŘÍ NEZVAL
