PODTITULEK: Navazující ekologické zátěže ostravské laguny (II) Problematika bývalého podniku Ostramo a jeho skládek odpadů - lagun je pouze dílčí problematikou širokého komplexu otázek ochrany vodního zdroje Ostrava - Nová ves. Na znečištění pocházející z lagun navazují další ekologické zátěže z...
PODTITULEK: Navazující ekologické zátěže ostravské laguny (II)
Problematika bývalého podniku Ostramo a jeho skládek odpadů - lagun je pouze dílčí problematikou širokého komplexu otázek ochrany vodního zdroje Ostrava - Nová ves.
Na znečištění pocházející z lagun navazují další ekologické zátěže z okolních průmyslových podniků.
[*] Areál bývalého závodu Ostramo
Problematika znečištění podzemních vod ve výrobním areálu závodu je řešena monitorováním a čerpáním podzemních vod z vrtů, z nichž se po povodni v roce 1997 nepodařilo zprovoznit pouze jeden. Kontaminované podzemní vody a znečištěné vody z kanalizace jsou čištěny na ČOV závodu, kde byl po povodních obnoven provoz biologického předčištění.
Nadále trvá nepřijatelný stav, týkající se odstraňování ropných látek z povrchu podniku, který souvisí jak s důsledky povodňových škod, tak starých ekologických zátěží. Daří se však plnit klíčové opatření, to je nepřipustit průnik znečištění do vnějšího prostředí provozováním sanačního čerpání podzemních vod.
Pro areál závodu byla v roce 1992 zpracována analýza rizika s návrhy sanace a následně vyhlášena veřejná soutěž k odstranění ekologických závad.
Povodeň v roce 1997 způsobila ekologickou katastrofu, těžko porovnatelnou s ostatními havarijními případy. Ze 116 velkoobjemových nádrží o objemu 500 až 5000 m3 jich bylo 110 prakticky zničeno. Vážně byla poškozena rovněž čistírna odpadních vod Ostrama a sanační systém vrtů hydraulické ochrany. Došlo k úniku asi 5000 m3 upotřebeného oleje. Následným řešením havárie bylo zachyceno a odvezeno k vyčištění přibližně 10 000 m3 směsi oleje a vody, z níž bylo získáno zhruba 3500 m3 oleje.
Technologie rafinace upotřebených olejů nebyla dodnes obnovena a není rovněž zahájena příprava výstavby nové rafinační technologie.
[*] Koksovna Šverma
Na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se provádí v současné době sanační čerpání. Zároveň jsou prováděny práce na klíčových objektech směřující k omezení přechodu znečišťujících látek do prostředí. Znečištěním je silně zasaženo nejen horninové prostředí, ale i podzemní vody.
Rizikovou analýzou byla prokázána možnost dalšího postupu kontaminačního mraku k vodnímu zdroji Nová Ves. Zpracovávaná studie proveditelnosti by měla dát odpovědi na některé problémové okruhy samotné lokality.
Území se nachází západním směrem od Ostrama ve vzdálenosti asi 2 km. V areálu je provozována od roku 1928 chemická výroba. Stav znečištění v horninovém prostředí a podzemní vodě byl vyhodnocen v rámci analýzy rizik, zpracované v lednu 1995. V areálu je patrný vysoký stupeň kontaminace podzemních vod. Znečištění se šíří ve směru proudění podzemní vody směrem k Ostramu a v důsledku čerpání pitné vody rovněž k jímacímu území Nová Ves. Sanace zátěže není zatím dořešena.
[*] ZACHEMO
Podnik sousedí na západní straně bezprostředně s areálem Ostrama. Areál střediska je určen pro skladování a manipulaci s chemickými látkami. Firmě bylo uloženo v souvislosti s další výstavbou opatření k nápravě, které sleduje zejména sanaci nově zastavovaného území.
V areálu firmy byla v rámci dílčího hydrogeologického průzkumu zjištěna výrazná kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky v místě bývalého stáčiště perchloru. Kontaminace NEL spolu s obdobnými kontaminacemi z lagun a Ostrama se prolínají. Sanace zátěže není zatím dořešena.
[*] DEZA
Závod byl vybudován koncem 19. stol. jako závod na zpracování koksochemických produktů. Sanace znečištěných podzemních vod byla uložena rozhodnutím v roce 1993, avšak nebyly stanoveny termíny ukončení sanace (pouze zahájení) ani cílové limity.
Byla zpracována analýza rizik, ze které vyplývá, že dochází k výraznému ohrožování využívaného zdroje pitné vody Nová Ves. V současné době zabraňuje dalšímu šíření znečištění provoz vybudované hydraulické clony, která je pro ochranu vodního zdroje za současné situace nezbytná. Sanace zátěže není zatím dořešena.
[*] Odval Mariánské Hory
Jedná se o odval hlušiny z bývalého Dolu Jan Šverma, dnes nevyužívaného. Je situován v údolní nivě mezi pravým břehem řeky Odry a levým břehem Černého příkopu severozápadně od Ostrama. Má zhruba obdélníkový rozměr cca 500x1000 m.
Odval byl v minulosti využíván k ukládání odpadů a rovněž odpadních vod. Na lokalitě bylo zjištěno znečištění podzemních vod anorganickými látkami. Konečné řešení je komplikováno bezprostřední blízkostí důležitých inženýrských sítí jako trať ČD, silnice apod. Sanace zátěže není zatím dořešena.
Řešení
Veškerá kontaminace v uváděné oblasti není výhradně důsledkem působení bývalého podniku Ostramo. Významně se na ní podílely i okolní podniky. Vzhledem k rozvlékání kontaminace přirozeným prouděním podzemních vod a v důsledku provozu ochranné hydraulické bariéry v areálu podniku Ostramo, je dnes problematické rozlišovat vliv a podíl jednotlivých znečišťovatelů na současné kontaminaci. Po právní i finanční stránce je vyřešena sanace lagun Ostramo. Sanačními pracemi je pověřen s. p. Diamo.
Problémovým zůstává samotný areál bývalého závodu Ostramo. Odstranění starých ekologických zátěží si vyžádá značné finanční prostředky. Podnik byl ovšem privatizován v první vlně, takže nabyvatel nemůže využít prostředků FNM dle usnesení vlády č. 123 z roku 1993.
Provádění sanačních prací na lagunách s. p. Diamo může negativně ovlivňovat neřešení staré ekologické zátěže areálu bývalého Ostrama. Podle názoru ČIŽP je třeba vyřešit zajištění sanace jak po právní stránce (existuje naplněné pravomocné rozhodnutí MMO), tak po stránce finanční.
Dalším z uvedených problémových lokalit je areál bývalého podniku DEZA, kde zůstává nedořešen způsob financovaní sanačních prací a navíc původce znečištění není vlastníkem pozemků na kontaminované lokalitě.
Analýzy rizik
Zatím nehrozí akutní nebezpečí šíření kontaminace z lagun a areálu Ostrama s ohledem na uložená a prováděná technická opatření. Tento stav se může změnit při provádění dílčích sanací. Existují ovšem obavy z ohrožení prameniště Nová Ves amonnými ionty a benzenem, jak vyplynulo z analýzy rizik provedené pro lokalitu koksovny Jan Šverma.
K odstraňování starých ekologických zátěží v průmyslové oblasti Ostravy mezi městskou částí Přívoz a Nová Ves je nezbytné přistoupit komplexně a koordinovaně v patřičném časovém sledu. Odstraněním starých ekologických zátěží musí být ochráněn především chráněn zdroj pitné vody v Nové Vsi. Do popředí však vystupují i širší vodohospodářské zájmy, související s mezinárodními závazky, jak ostatně prokázala havárie vlivem povodní v roce 1997.
Kamil Drabina,
Petr Pomazal,
Česká Inspekce Životního prostředí,
Ostrava
