Další možnosti rozvoje PODTITULEK: Kompostování v roce 2001 Kompostování odpadů má na území České republiky téměř devadesátiletou tradici. Svého vrcholu dosáhlo v roce 1987 výrobou téměř 3 mil. tun kompostu. Restrukturalizace zemědělské výroby po roce 1990 omezila odbyt kompostů do zemědělství....
Další možnosti rozvoje
PODTITULEK: Kompostování v roce 2001
Kompostování odpadů má na území České republiky téměř devadesátiletou tradici. Svého vrcholu dosáhlo v roce 1987 výrobou téměř 3 mil. tun kompostu. Restrukturalizace zemědělské výroby po roce 1990 omezila odbyt kompostů do zemědělství.
Výroba kompostů přestala být dotovaná a zpřísnění normy ČSN 465735 v roce 1992 na obsah cizorodých látek v kompostech omezilo kompostování směsných domovních odpadů a čistírenských kalů s vyšším obsahem těžkých kovů.
Při výrobě kompostů se rovněž začala vynucovat vodohospodářská legislativa, zejména vyhl. č. 6/77 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. Provoz kompostáren, které nebyly zabezpečeny stavebně nepropustnou úpravou proti riziku úniku závadných látek, musel být zastaven. V důsledku všech těchto opatření klesla výroba kompostů postupně na desetinu maxima dosaženého v roce 1987.
Dlouhodobý nezájem o hnojení komposty se projevil deficitem organických látek v půdě a poklesem půdní úrodnosti. Proto byla na základě nařízení vlády č. 344/99 Sb. udělena finanční podpora na hnojení zemědělských pozemků s ornou půdou registrovanými průmyslovými komposty.
Tato podpora nastartovala v roce 2000 další rozvoj kompostování odpadů, kterého se zúčastnila celá řada nových subjektů. Pro kompostování byly využívány již vybudované vodohospodářsky zabezpečené objekty, zejména nevyužité silážní žlaby a hnojiště. Budování nových kompostáren omezoval nedostatek investičních prostředků.
Shoda s EU
Zdvojnásobení celoroční produkce kompostu se projevilo v úbytku biodegradabilních odpadů na skládkách. Tento jev je příznivý s ohledem na požadavky Evropské unie.
Směrnice Rady EU 1999/31/EC, o skládkách odpadů, ukládá členským státům vypracování národních strategií pro snižování množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu putujícího na skládky.
Strategií je nutno zajistit, aby do roku 2010 bylo toto množství sníženo na 25 % celkové hmotnosti v roce 1995. V připravované nové legislativě odpadů bude tento úkol splněn Plánem odpadového hospodářství České republiky.
Nakládání s biodegradabilními odpady z měst je v České republice ve srovnání se státy EU značně odlišné, a jejich převážná část končí na skládkách a to včetně odpadů z údržby veřejné zeleně. Oddělený sběr domovních bioodpadů se v ČR provádí v současné době jen ve čtyřech městech.
Zároveň není v provozu žádná bioplynová stanice, která by zpracovávala městský bioodpad včetně odpadů z veřejného stravování. Snaha měst v budování kompostáren na zpracování odpadů z veřejné zeleně je omezena především nedostatkem investičních prostředků.
Vysoké náklady
Náklad na vybudování 1 m2 vodohospodářsky zabezpečené plochy pro aerobní kompostování odpadů dosahuje 2000 Kč. Nákupní ceny mechanizačních prostředků pro mechanickou úpravu odpadů, homogenizaci, překopávání a prosévání kompostů jsou mnohamiliónové, což znemožňuje efektivní využití mechanizace na jedné kompostárně. Zabezpečení provozu těchto kompostáren levnými štěpkovači a univerzálními nakladači je sice možné, ale za cenu zvýšených nákladů na pracovní sílu a pohonné hmoty.
Přesto je třeba uvažovat, že kompostování trávy, listí, štěpky z průřezů a likvidace veřejné zeleně, štěpky z vánočních stromků, separovaného domovního a kuchyňského bioodpadu, odpadů ze skladů ovoce a zeleniny, odpadů z tržišť a vhodných čistírenských a jímkových kalů je nejrychlejší cestou k omezování skládkování biodegradabilních odpadů.
Nedostatek investičních prostředků pro budování vodohospodářsky zabezpečených kompostáren a jejich mechanizační vybavení je nutno vyřešit následující nabídkou, kterou pokračuje kampaň České asociace CZ Biom pro ekologické nakládání s bioodpady.
Nové kompostárny
Řešení nabídla firma A.E.T. Agroekologické technologie Praha, která zajistila pro budování kompostáren investora, vzorové řešení kompostárny a kapacitu pro výstavbu kompostáren a rovněž zajistí i efektivní kompletní provoz kompostáren tak, aby došlo k požadované návratnosti investičních prostředků. Investice kompostárny může být v rámci nabídky doplněna o sběrný dvůr včetně technického zázemí. Investiční prostředky pro tyto akce jsou omezené jen pro první zájemce, kteří splní potřebné podmínky.
Objednavatel kompostárny zajistí pozemek na realizaci kompostárny formou nájmu na 20 let za úměrnou, spíše symbolickou cenu a zajistí veškeré inženýrské sítě na hranici pozemku na vlastní náklady. Objednatel zajistí smluvně před vlastní realizací kompostárny takový návoz bioodpadů a čistírenských kalů, aby byl zabezpečen efektivní provoz kompostárny.
Předpokládá se, že systém nakládání s biodegradabilními odpady včetně jejich zpracování na kompostárně bude stanoven obecně závaznou vyhláškou příslušné obce. Cena za zpracování odpadů na kompostárně bude stanovena smluvně na dobu 5 let. Tato cena by měla být výrazně nižší než na skládkách komunálního odpadu a na spalovnách komunálního odpadu.
Za tuto cenu se objednatel kompostárny zbavuje starostí se zneškodňováním biologických odpadů. Navíc bude mít smluvně zajištěné právo odběru 5 % vyrobených kompostů a substrátů pro potřeba obce zdarma. Objednavateli kompostárny bude rovněž vypláceno na zvláštní účet 5 % realizovaných příjmů z prodeje hotových výrobků. Kompostárna navíc vytvoří stálá pracovní místa pro asi 8 pracovníků a sezónní pracovní místa pro dalších 8-10 pracovníků s možností zaměstnání problematicky zaměstnatelných občanů.
Navržený systém a stavební řešení kompostáren vyhovuje požadavkům budoucí legislativy nakládání s biodegradabilními odpady a zároveň splňuje požadavky na zpracování a hygienizaci čistírenských kalů.
Jaroslav Váňa,
Výzkumný Ústav Rostlinné
výroby v Praze - Ruzyni
