Zákon se vrátil sněmovně PODTITULEK: Návrhy dolaďují znění Návrh zákona o odpadech, který prošel Poslaneckou sněmovnou, byl Senátem koncem března vrácen zpět s pozměňovacími návrhy. V době, kdy vyjde dubnové číslo časopisu, už bude zřejmě zákon definitivně schválen a budeme čekat na jeho otištění...
Zákon se vrátil sněmovně
PODTITULEK: Návrhy dolaďují znění
Návrh zákona o odpadech, který prošel Poslaneckou sněmovnou, byl Senátem koncem března vrácen zpět s pozměňovacími návrhy. V době, kdy vyjde dubnové číslo časopisu, už bude zřejmě zákon definitivně schválen a budeme čekat na jeho otištění ve Sbírce zákonů. Záznam jednání Senátu i rozhovor s poslancem Janem Bláhou na straně 6 přinášíme jako dokument projednávání tohoto závažného materiálu v Parlamentu.
Jednání Senátu o návrhu zákona předcházely rozsáhlé diskuze a pojednávání mezi senátory, poslanci a zástupci Ministerstva životního prostředí. Senátorka Jitka Seitlová při projednávání v Senátu řekla: "Zákon stanovující pravidla předcházení vzniku odpadů a nakládání s odpady se dotýká téměř všech rezortů, podnikání, služeb, veřejné správy, a zejména obcí, a také všech občanů. Za posledních 10 let vzniklo nové odpadové podnikatelské odvětví. Roční obrat v nakládání s odpady dosahuje v ČR stovky miliard korun.
V tomto oboru ale také dochází k nezákonné manipulaci a podvodům v desítkách a stovkách milionů korun. Způsobené škody vzniklé nedostatečným zabezpečením nebo nedodržováním povinností mohou mít trvalé, finančně nevyčíslitelné následky."
Při projednávání v Poslanecké sněmovně bylo předloženo téměř 90 pozměňovacích návrhů a přijato jich bylo přes sedmdesát. Došlo tak k významnému posunu ve věcném obsahu návrhu zákona. Senát obdržel rovněž přes sedmdesát dalších návrhů na změny.
Evropská integrace
Návrh zákona měl jako hlavní úkol přijetí a provázání právní úpravy zabezpečení odpadů s odpadovou legislativou EU. Je zřejmé, že tohoto souladu je nutné dosáhnout ještě před naším vstupem do Unie. Evropská legislativa v oblasti odpadového hospodářství přitom zahrnuje na 23 předpisů, 15 směrnic a 8 rozhodnutí a navazuje na další směrnice a rozhodnutí.
Senátorka Jitka Seitlová ve svém vystoupení poukázala: "Je třeba konstatovat, že v řadě ustanovení nadále zůstává u pouhého doslovného překladu článků směrnice bez doprovodných právních nástrojů jeho realizace. Pouhé převzetí samotného doslovného překladu, nezřídka v neobvyklé formulaci pro české zákonodárství, vyvolává určitou míru nejistoty jeho právního výkladu.
Řada obecných opatření je odkázána na podzákonné předpisy. Pro to, aby zákon mohl fungovat, jich má být přijato dvanáct. Mám k dispozici dvanáct neúplných návrhů, vyhlášek a nařízení. Zmocnění k nařízením a těmto vyhláškám jsou však zčásti obsahově prázdná, bez stanovení jejich zásad a mezí rozsahu.
Další část předloženého návrhu zákona tvoří tzv. evergreeny vždy znovu diskutovaných témat, které se podle momentálního vlivu lobbystických skupin, ideové převahy nebo skutečně rozdílných osobních zkušeností ve všech návrzích vždy měnily. Jedná se například o základní definici odpadů.
Vládní návrh zákona přinesl změnu vymáhání poplatků za svoz odpadů, a to na občana podle trvalého pobytu. Tato forma je považována za reálně nejsnadněji vymahatelnou, nesetkala se však vždy se souhlasem. Senátor Jiří Šenkýř k tomu ve svém vystoupení řekl: " Třináctá část tohoto zákona se týká naprosto všech občanů, je to zákon pro 10 milionů lidí. Mrzí mě, že vláda, která slibovala plošné přídavky na děti, nakonec nechává v zákoně daň z dítěte. Chybu vidím v tom, že plošný poplatek, který nezohledňuje situaci konkrétní rodiny, tady zavádí hrubou nerovnost mezi lidmi. Množství odpadu není přímo úměrné jen počtu osob v domácnosti, ale závisí na více faktorech, jako jsou možnosti separace, využívání separace, vážení množství odpadu, velikost obce, poloha nemovitosti v obci, úroveň ekologického smýšlení a vůbec způsob ekologické výuky v obci."
Postup zákonodárců však naopak obhajoval senátor Jiří Brýdl, který podotkl: "Zákon má svou povahou plošnou podobu, a má-li něco plošnou podobu pro něco tak rozmanitého, jako jsou odpady, tak záleží na úhlu pohledu, jak se na ten který problém podíváme.
Všichni, kteří jsme působili a působíme v komunální politice, víme, jak se nám množily případy v prokazování, že vlastně lidé žádné produkty v oblasti odpadů nemají. A byl jsem překvapen hloubkou toho, co lidé byli schopni napsat a zdůvodnit. Museli bychom zřídit v okresním městě speciální odbor, aby by se potýkal s lidmi, kteří tento přístup jaksi principiálně zaujímali a přestalo je zajímat životní prostředí jako takové.
Co se týče nerovnosti: já bych řekl, že zákon to neumí dělat jinak než plošně, není to technicky možné. Může ale nastoupit samospráva a upravit vyhláškou a směrnicí, že například rodině se třemi a více dětmi nevýdělečně činnými bude tento poplatek vrácen. Rozumná samospráva takový nástroj využije."
Velmi diskutovaným problémem nového zákona byly rovněž kompetence krajů a okresů, resp.jejich přesuny. Podle senátorů se četná rozhodování s nezbytnou znalostí místních podmínek dostávají na vzdálenější úroveň a počet správních řízení se rozdělením kompetencí v několika případech znásobuje. Pro samosprávné orgány také nejsou uvedeny potřebné kompetence k výkonu jejich povinností.
Vrácení zpět
Po projednání přijal garanční výbor Senátu doporučení, aby byl návrh zákona vrácen Poslanecké sněmovně s přijatými pozměňovacími návrhy. Připojil se k němu i výbor pro evropskou integraci, přestože podle jejich názoru předložený návrh nového zákona požadavky na plnou kompatibilitu splňuje.
Návrh zákona jde podle názoru výboru v některých ohledech nad rámec odpovídajících směrnic EU. Příkladem může být zavedení institutu plánu odpadového hospodářství ve výrobních podnicích. Příslušná směrnice přitom vyžaduje jen a pouze to, aby plány vytvářely příslušné úřady jako nástroj veřejné moci pro uplatňování politiky životního prostředí. Senátorka Jaroslava Moserová poznamenala: "Bylo by možné ilustrovat, že zvolená míra regulace a byrokratické zátěže pro soukromou sféru překračuje "obligatorní rámec předpisů EU" a nemůže být tudíž odkazem na povinnost přizpůsobit se EU obhajována."
Pozměňovací návrhy, s nimiž se zákon vrátil Sněmovně, se dále týkaly například upřesnění kompetencí ministerstva životního prostředí, přesunu kompetencí mezi kraji a okresy. Upraveno bylo hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a povinnost vést evidenci původce, důležitá pro kontrolu nakládání s nebezpečnými odpady. Rovněž byla formulována mez příslušných evropských předpisů.
Valná část návrhů byla spíše technického rázu, šlo o drobná vyjasnění a upřesnění znění zákona. Zastánci rychlého schválení zákona poukazovali na to, že převážná část pozměňovacích návrhů nebyla závažná a nebylo nutno kvůli nim zákon vracet Sněmovně. Většina senátorů však byla jiného názoru. Aby zákon v Poslanecké sněmovně prošel v původním poslaneckém znění, musela by pro něj hlasovat prostá většina poslanců.
- dk -
Zdroj: Senát ČR
(Záznamy z jednání byly redakčně upraveny a kráceny)