Finanční podpora Nakládání s odpady se zabývá od svého vzniku v roce 1992 také Státní fond životního prostředí (SFŽP), který jejich likvidaci finančně podporuje. Fond poskytuje obcím dotace na sanace a rekultivace skládek. Kolik prostředků ze státního rozpočtu na tyto akce každoročně státní fond...
Finanční podpora
Nakládání s odpady se zabývá od svého vzniku v roce 1992 také Státní fond životního prostředí (SFŽP), který jejich likvidaci finančně podporuje. Fond poskytuje obcím dotace na sanace a rekultivace skládek.
Kolik prostředků ze státního rozpočtu na tyto akce každoročně státní fond dostává?
"Fond nezískává prostředky na jednotlivé finanční podpory ze státního rozpočtu. Zdrojem jeho příjmů jsou například úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, dále poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší, poplatky podle zákona o odpadech, odvody za dočasné i trvalé odnětí půdy, poplatky za výrobu a dovoz látek poškozujících ozónovou vrstvu země, dále pokuty uložené orgány správce Fondu a Českou inspekcí životního prostředí, splátky půjček," vysvětlily nám pracovnice SFŽP Ing. Markéta Rejlková a PhDr. Věra Dřevíkovská.
Obce a města mohou na Státní fond životního prostředí podat žádost o podporu sanací a rekultivací starých skládek, využití a zneškodnění odpadů a zpracování koncepcí nakládání s odpady. Sanace a rekultivace starých skládek se týká
"V roce 2000 projednala Rada SFŽP a následně ministr životního prostředí se rozhodl přiznat finanční podporu ze Státního fondu životního prostředí 40 žádostem v celkovém finančním objemu více než 299,5 mil. Kč. Podpora ze SFŽP dosáhne více než 205 mil. Kč, z toho dotace činí téměř 164,6 mil. Kč. Zbytek jsou půjčky. A pro úplnost - ročně v rámci tohoto programu k nám přijde kolem 40 žádostí, které jsou při splnění všech ekologických a ekonomických podmínek téměř všechny vyřízeny kladně. V letošním roce však ještě žádná podpora přiznána nebyla," řekla nám Markéta Rejlková.
Úplné žádosti pro poskytnutí podpory přicházejí na SFŽP v průběhu celého roku. Přijímá je jak ústředí v Praze, tak jednotlivá pracoviště v sídlech krajů. Technici SFŽP je připravují společně se žadateli tak, aby splňovaly dané podmínky - ekologická i ekonomická kritéria. Potom jsou žádosti připraveny na zasedání Rady SFŽP - 13členného poradního orgánu ministra životního prostředí, který se schází zpravidla čtyřikrát ročně. Po jejich projednání jsou se stanoviskem Rady předkládány ministru životního prostředí jako správci SFŽP k rozhodnutí. V případě, že o přiznání finanční podpory rozhodne kladně, putují zpět na SFŽP. Příjemce podpory je o rozhodnutí ministra písemně informován. Společně s rozhodnutím obdrží bližší pokyny k uzavření smlouvy do 15 dnů od obdržení rozhodnutí z ministerstva životního prostředí. Potom může být se žadatelem sepsána smlouva o poskytnutí podpory na konkrétní akci.
Musí obce část těchto prostředků vracet a pokud ano, v jakých případech? "Tady bychom mohly odpovědět pouze jednou větou. Příjemce podpory vrací finanční prostředky zpět pouze v případě, že nedodrží podmínky ve smlouvě o poskytnutí finanční podpory. K tomu je však nutné ještě dodat, že ve své výdajové politice se SFŽP řídí v souladu se Státní politikou životního prostředí a s přihlédnutím ke svým celkovým finančním možnostem následujícím pořadím priorit, kterými je snižování znečištění ovzduší a vod, minimalizace vzniku odpadů, podpora tzv. čistých technologií a ochrana přírody a krajiny. Finanční podpora ze Státního fondu životního prostředí pro municipality se uskutečňuje především formou dotací a půjček. Komunální sféra je vůbec typickým příkladem této podpory, neboť jí připadá více než 80 % celkově poskytnutých finančních prostředků SFŽP," tvrdí Markéta Rejlková a Věra Dřevíkovská.
Sanace skládky je vždy něčím zajímavá. Minimálně pro lidi, kteří žijí v její blízkosti. Celkově či dílčím způsobem se zlepší životní prostředí. Před dokončením je například rekultivace skládky Sovinec-Karviná, kde o finanční podporu požádalo město Karviná v květnu roku 2000. Ministr životního prostředí na projekt přiznal 60 % dotace a 20 % půjčky z celkových nákladů na rekultivaci skládky tuhého komunálního odpadu v lokalitě Sovinec Karviná-Dolech, která zde byla v provozu v letech 1965-1995
"Sanace spočívá v urovnání tělesa skládky a jeho zhutnění, v navezení vyrovnávací vrstvy propustné zeminy, která bude plnit funkci plynosběrné drenáže při jímání skládkového plynu. Na vyrovnávací vrstvu je instalována podkladní polyetylenová folie. Po navezení odvodňovací vrstvy bude doplněna rekultivační vrstva a ornice. Na povrchu skládky budou v rámci biologické rekultivace vysazeny dřeviny. Přínosem této investiční stavby je sanace staré ekologické zátěže v oblasti postižené podpovrchovou těžbou uhlí, která má minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí, zejména omezení kontaminace zájmové lokality a začlenění skládky do reliéfu území. Státní fond životního prostředí na tuto akci, která by měla být dokončena v květnu letošního roku, uvolnil dosud více než 49,5 mil. Kč. Závěrečné vyhodnocení akce je plánováno na srpen 2001," informuje nás Markéta Rejlková.
"Programů podpory je jen u nás na SFŽP celkem 38. Obce jsou o nich pravidelně informovány. Zájemcům mohu však nabídnout také informace na naší internetové stránce: www.sfzp.cz. Každý resort má vyhlášeny své podpůrné programy, jsou zde k dispozici i programy Phare a nově též programy ISPA. Od letošního roku se totiž SFŽP stal na základě usnesení vlády ze 14. 2. 2001 implementační agenturou programu ISPA v oblasti životního prostředí. Pro každý program je ale specifikován typ příjemce, podmínky přiznání podpory a další náležitosti. Pomoc v rámci programu ISPA je určena především pro právnické osoby - obce, sdružení obcí, organizační složky státu, státní podniky. Každý rok by mělo být pro ČR na program ISPA pro oblast životního prostředí až do roku 2006 vyčleněno přibližně 1,2 miliardy korun. Finanční podporu poskytne také Evropská unie, avšak celkové náklady jednoho projektu dosahují minimálně 5 mil. eur," řekla nám Věra Dřevíkovská.
Ne všechny skládky stojí jen peníze. Některé mohou být i užitečné. Například město Hodonín využívalo v letech 1980-1995 skládku v Rohatci. Při její rekultivaci zjistilo, že zde vzniká bioplyn, který je možné využít - přeměnit na tepelnou a elektrickou energii. To jsou však výjimky. Častější jsou případy, kdy se na místě pracně zlikvidované skládky za čas objeví skládka nová. Pomůže v takových případech nepořádným obcím a občanům Státní fond životního prostředí znovu?
"Vzhledem ke skutečnosti, že uvedený program 4.1. na rekultivaci a sanaci skládek se týká, jak už jsme uvedly, zejména těch, které byly provozovány podle zvláštních podmínek a podle již zrušeného zákona a program přesně vymezuje příjemce podpory, není možné čerpat podporu na takovéto akce opakovaně. A co se týká nakládání s odpady, tak podmínky upravuje zvláštní zákon," konstatovaly na závěr Markéta Rejlková a Věra Dřevíkovská.
Karel Žítek
