Ekologické dluhy je třeba platit PODTITULEK: Dlouhodobá likvidace skládek Letošní příjmy z privatizace Fondu národního majetku České republiky (dále jen Fond) by mohly dosáhnout 180 miliard korun. Na stejnou výši se mohou vyšplhat i jeho letošní výdaje. Část z těchto prostředků je už několik let...
Ekologické dluhy je třeba platit
PODTITULEK: Dlouhodobá likvidace skládek
Letošní příjmy z privatizace Fondu národního majetku České republiky (dále jen Fond) by mohly dosáhnout 180 miliard korun. Na stejnou výši se mohou vyšplhat i jeho letošní výdaje. Část z těchto prostředků je už několik let určeno na hrazení nápravných opatření - na odstraňování starých ekologických zátěží u privatizovaného majetku.
Na základě rozhodnutí vlády České republiky uzavírá Fond s nabyvateli tohoto majetku ekologické smlouvy a financuje nezbytně nutné práce související s odstraňováním starých ekologických škod. Jedná se o znečištění podzemních vod horninového prostředí, staveb a jejich částí, i o skládky škodlivých odpadů.
Zatím jen desetina
Do března letošního roku dosáhly smluvní garance ze všech usnesení vlády výše zhruba 140 miliard korun. Jde o maximální částku, respektive záruku, ke které se Fond smluvně zavázal. Jak velké náklady tedy Fond uhradil? "Fond národního majetku ČR financuje likvidaci starých ekologických zátěží od roku 1993. První tři roky tyto výdaje pouze nabíhaly. V současné době jsme zhruba na desetině profinancovaných prostředků z celkové částky, která se očekává. Předpokládáme, že ve skutečnosti vynaložíme ne 140, ale jen 70 až 80 miliard korun. K dnešnímu dni jsme zhruba na 9,5 miliardách, což je přibližně desetina. Loni jsme přispěli cca 2,5 miliardami korun, i když schváleno bylo 4,6 miliardy. V návrhu letošního rozpočtu je necelých pět miliard," sděluje pracovník Fondu Mgr. Jaroslav Vítek.
Vynaložené částky mají stoupající tendenci. Nedá se však předpokládat, že porostou i nadále. Těch pět miliard pro letošní rok je pravděpodobně strop schopnosti odborných firem zajistit asanační práce. V letech 1994 až 1995, kdy se celý proces s odstraňováním starých ekologických zátěží rozbíhal, jsme mohli zaznamenat velký boom, na který asananční firmy reagovaly rychlým rozšiřováním kapacit. V roce 1998 až 1999 nastal útlum, a najednou pro mnohé z nich nebyla práce.
"V současné době můžeme říci, že počet odborných firem a jejich realizační kapacita je také jedním z parametrů, od kterého se odvíjí celková výsledná částka nutná k odstraňování ekologických zátěží," upřesňuje Mgr. Vítek.
Nejzajímavější akce
K atraktivním akcím, které Fond zajišťuje, patří zejména ty velké, nad půl miliardy korun. Jedná se například o sanace skládky nebezpečných odpadů Chabařovice, která se rozkládá na 42 hektarech, za téměř miliardu korun. V letech 1908 až 1993 do ní lidé uložili 3,5 až 4,5 milionů kubíků průmyslových odpadů, včetně chemikálií nejen z ústecké chemičky, ale z celého Ústecka. Výsledkem asanace má být "zelený pahorek" oddělený od okolí tak, aby byla odstraněna rizika možného šíření kontaminace do podzemních vod, zemin a ovzduší.
K dalším akcím patří sanace staré koksovny Karolína v OKD, a. s., nebo vypořádání ekologických závad před privatizací hutních podniků, které si mají jen v severomoravském regionu do roku 2010 vyžádat až 6,5 miliardy korun. V první etapě jde zejména o rekultivaci skládek pevných odpadů, čištění spalin a likvidaci koksových baterií. Nejdražší bude likvidace starých zátěží ve Vítkovicích - zhruba za 3,8 miliardy korun. Přitom hutě v tomto regionu v letech 1990 až 1998 vložily z vlastních prostředků do ekologických akcí - ochrany ovzduší, vod a odstraňování odpadů - celkem 12,3 miliardy korun.
"Akcí tohoto rozsahu, které jsou v určitém stupni přípravy či realizace, je 15 až 20. Připravuje se odstranění ekologických zátěží v rámci restrukturalizace ocelářství v aglomeraci Ostravy. Jde o ochranu zdroje pitné vody Nová Ves, kterou je třeba zajistit komplexně. Činíme kroky, aby se několik větších akcí podařilo zahájit již v letošním roce," tvrdí Mgr. Vítek.
Peníze nedostanou všichni
Ne všechny sanace však Fond hradí. Peníze nedostanou všichni nabyvatelé. Zejména ne ti, kteří nabyli privatizovaný majetek například veřejnou soutěží. Tito nabyvatelé byli totiž v informačním memorandu upozorněni na rozsah a charakter staré ekologické zátěže a jimi nabízená cena již s tímto počítala. Dnes to znamená, že Fond nemusí vynaložit prostředky na odstranění ekologické zátěže, protože jsou tito nabyvatelé povinni hradit nápravná opatření ze svých prostředků.
Někteří peníze na ekologii utratili. V ekologické smlouvě je nabyvatel zavázán, aby obdržené prostředky využíval účelově pouze na odstraňování starých ekologických zátěží, na úhradu provedených prací asanační firmě. Někdy se však stalo, že nabyvatel použil prostředky Fondu k jiným účelům.
"Když se něco takového stane, má Fond možnost od ekologické smlouvy odstoupit. Je to však zcela krajní možnost, neboť tímto krokem stará ekologická zátěž, ani rizika z ní plynoucí nezmizí. A bude to zase stát, který v blízké budoucnosti bude muset hledat jiný způsob řešení financování jejich odstranění. A většinou je s postupujícím časem nutné vynaložit více prostředků," říká Mgr. Vítek.
Nová pravidla i kontroly
Financování likvidace starých ekologických zátěží doznalo v posledních měsících zásadní změny. Zejména je to aplikace zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, v platném znění.
"V současné době bude zadávat veřejné zakázky na dodavatele prací v procesu odstraňování starých ekologických zátěží přímo Fond, který bude realizačním firmám také přímo platit. Tím bude zajištěna mimo jiné i stoprocentní kontrola nad vynakládanými prostředky. Současně je dán důraz na vymahatelnost garancí od jednotlivých účastníků procesu. V souvislosti s tímto bylo třeba přepracovat všechny metodické pokyny a směrnice. Také nabyla účinnosti společná směrnice FNM ČR a MŽP na realizaci těchto zakázek. Fond iniciuje projednávání uzavření jednotlivých dodatků k ekologickým smlouvám s nabyvateli, které dle výše uvedeného změní postavení Fondu v celém procesu," pokračuje Mgr. Vítek.
Také kontroly jsou nutné. Fond se poučil v počátečních letech rozběhu procesu odstraňování starých ekologických zátěží a nevynakládá prostředky jen na sanační práce, ale i na odbornou kontrolu asanačních firem. Jde o takzvanou supervizní činnost specializovaných firem a expertů, kteří dohlížejí na účelné a efektivní vynakládání prostředků Fondu.
"Řekněme, že při zahájení realizace podle nových podmínek bude vyhlášena veřejná zakázka na dodavatele sanačních prací. Jakmile je vybrán vítěz, který zpracuje prováděcí projekt, je zadána veřejná zakázka i na výběr supervizora. Sice byly v letech 1994 a 1995 některé menší akce bez supervizora, ale od roku 1996 jsou již všechny sanační práce pod odborným dohledem," dodává na závěr Mgr. Vítek.
Za supervizi se musí platit. Od roku 1991 do konce loňského roku schválila vláda 257 smluvních garancí na odstranění ekologických škod ve výši zhruba 140 miliard korun. Další částka - zhruba 292 milionů - připadá na supervizi. Například loni v prosinci schválila vláda jednu smluvní garanci ve výši necelých 184 milionů a za supervizi musel Fond v tomto měsíci dát dalších 5,7 milionu korun.
Zájem o garance je stále. Fond v současné době registruje 420 žádostí o zahájení projektování a další zájemci se hlásí. Likvidace ekologických škod bude trvat ještě mnoho let a finanční náklady s ní spojené bude třeba zcela jistě hradit i v době, kdy vlastní privatizace u nás skončí. Samozřejmě ne z prostředků státního rozpočtu, ale stále z výnosů privatizace. Je však zřejmé, že ekologický přístup České republiky k privatizovanému majetku je mezi zeměmi bývalého východního bloku vskutku ojedinělý.
Karel Žítek
