Komentář k zákonu o odpadech (III)

PODTITULEK: Komentář k zákonu o odpadech (III) Povinnosti při nakládání Pokračujeme již třetí částí v našem seriálu výkladu nového zákona o odpadech. Zákon již vyšel ve Sbírce zákonů (částka 71) a má číslo 185/2001 Sb. Zákon velmi podrobně vymezuje a zpřesňuje dosavadní povinnosti. Nově zavádí...

PODTITULEK: Komentář k zákonu o odpadech (III)

Povinnosti při nakládání

Pokračujeme již třetí částí v našem seriálu výkladu nového zákona o odpadech. Zákon již vyšel ve Sbírce zákonů (částka 71) a má číslo 185/2001 Sb.

Zákon velmi podrobně vymezuje a zpřesňuje dosavadní povinnosti. Nově zavádí povinnosti pro původce odpadů, pro obce a fyzické osoby při nakládání s komunálním odpadem, při sběru a výkupu odpadů nebo při jejich využívání. Zpracovány jsou povinnosti při odstraňování odpadů obecně, a zejména skládkování a spalování, stejně jako při jejich přepravě.

Původce odpadů

Pro původce odpadů se nově zavádí následující povinnosti:

Kontrola vlivů nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí, kde se zohledňují požadavky zvláštních předpisů a plánů odpadového hospodářství.

Ustavení odpadového hospodáře, pokud subjekt naplní příslušné podmínky (§ 15 zákona).

Souhlas s dopravou (přepravou) nebezpečného odpadu. Souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem naopak nepotřebuje subjekt vlastnící souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů (§ 14 zákona). Velmi překvapivě se vyžaduje souhlas s přepravou a dopravou nebezpečného odpadu s výjimkou přepravy v areálu provozovny.

Odpovědnost původce odpadů za nakládání s nimi do doby jejich využití nebo odstranění (pokud tuto činnost realizuje sám), nebo do doby jejich převzetí (převedení vlastnictví) oprávněnou osobou (§ 12 odst. 3 zákona). Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady.

Obce a fyzické osoby

Pro obce se při nakládání s komunálním odpadem zvýrazňuje, že na obec se vztahují povinnosti původců odpadů (§ 16 zákona), pokud dále tento zákon nestanoví jinak.

Vypouští se povinnosti obce vydávat v režimu správního řádu souhlas oprávněné osobě k nakládání s komunálním odpadem na svém území. Toto opatření je namístě, neboť šlo o jasně nadbytečný individuální správní akt.

Fyzické osoby jsou povinny zapojit se do systému nakládání s komunálním odpadem, pokud neprokážou, že odpad nevyužijí samy v souladu s příslušnými předpisy. Tuto záležitost je třeba vyložit tak, že využití musí být průhledné, konkrétní a spolehlivé. Nedochází zde k rozporu s předpisy -např. pálení v domácích kamnech je možné jen u některých druhů komunálních odpadů, například novin a papíru. Lze však polemizovat s krajním názorem, že fyzická osoba řádně využije veškeré svoje odpady.

Zapojení občana do systému obce je nadále možné při splnění základního požadavku (jde o odpad podobný komunálnímu). Ze strany jiných původců (oprávněných osob) se lze k systému obce připojit jen na základě písemné smlouvy (nikoliv jiné dohody), která musí obsahovat výši sjednané ceny za tuto službu.

Platbou za komunální odpad bude místní poplatek stanovený dle zákona o místních poplatcích č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších úprav se mění k 1. 1. 2002 (část XIII). Zároveň se zavádí další místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Tento poplatek platí každá fyzická osoba mající v obci trvalý pobyt -rodina s trvale přihlášenými 5 osobami tedy bude platit poplatek za 5 fyzických osob. Poplatek také zaplatí fyzická osoba, která vlastní stavbu určenou (sloužící) k rekreaci a nemá zde nikdo trvalý pobyt.

Sazba poplatku se skládá ze dvou částí. Jedna část poplatku může dosáhnout až výše 250 Kč za každou fyzickou osobu v roce. Druhá část může dosáhnout rovněž až 250 Kč za zmíněnou fyzickou osobu v roce a stanovuje se na základě skutečných nákladů obce za sběr a svoz netříděného komunálního odpadu.

Poplatek tedy není stanoven pevnými sazbami a obec do skutečné výše promítne jak náklady na zabezpečení této služby (činnosti), tak i další záležitosti hodné zřetele (věk dítěte, faktická délka pobytu v místě trvalého bydliště apod.).V případě změn trvalého pobytu nebo vlastnictví rekreační stavby se výše poplatku logicky určí poměrnou části poplatku.

Sběr a výkup odpadů

Mezi nové povinnosti patří zejména:

přednostní využití odpadů, uvedené podrobně v § 11 zákona,

ustanovení odpadového hospodáře -při splnění podmínek obsažených v § 15 zákona,

předávat sebrané a vykoupené odpady do vlastnictví jen oprávněné osobě (§ 12 odst. 3 zákona),

ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností. Z toho plyne, že nadále nebude možné spokojit se při pochybnostech se zařazením odpadu při jejich převzetí od původce,

zařízení ke sběru a výkupu odpadů je možné provozovat jen na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy (tedy také při provozování zařízení na ostatní odpad, což dnes není potřebné). Prováděcí předpis, který se v současnosti připravuje, určí seznam odpadů, jejichž sběr a výkup bude doprovázen evidencí předávajících osob.

Využívání odpadů

Pro využívání odpadů platí povinnosti:

ustavit odpadového hospodáře při splnění podmínek § 15 zákona,

provozovat zařízení na využívání odpadů se souhlasem příslušného orgánu státní správy (i při využití ostatních odpadů, kde dnes není souhlas nutný),

oznamovat neprodleně příslušnému orgánu veřejné správy nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí. To znamená vlastně okamžitě řešit nežádoucí účinky na okolí, přesahující rámec schváleného limitu (zařízení k využívání odpadů mají ovšem oznamovací povinnost),

[*] ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností.

Odstraňování odpadů

Z obecného hlediska platí při odstraňování odpadů podobné povinnosti jako v předchozích odstavcích:

ustanovit odpadového hospodáře při splnění podmínek § 15 zákona,

ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,

oznamovat neprodleně příslušnému orgánu veřejné správy nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdravé životní podmínky i prostředí.

Zvláštní povinnosti platí u jednotlivých způsobů odstraňování odpadů. Při skládkování je povinností:

zajistit péči o těleso skládky po ukončení provozu, sanaci a zajištění realizovat po dobu minimálně 30 let (doposud to bylo pět, respektive patnáct 15 let),

na skládky je zakázáno ukládat odpady stanovené prováděcím předpisem a dále vymezený okruh odpadů uvedených v ustanovení § 21 odst. 4 zákona.

Připravovaný prováděcí předpis upraví některé zásadní skutečnosti spojené se skládkováním. Tento oddíl spolu s poplatky za skládkování má vytvořit trvalý a systematický tlak na snižování podílu odstraňování odpadů skládkováním.

Při odstraňování odpadů spalováním se definuje energetické využití odpadů. Je podmíněno vlastním hořením odpadů bez podpůrného paliva po zapálení, včetně využití vznikajícího tepla pro další spotřebu. Za energetické využití odpadů se považuje také použití odpadu jako (ve kvalitě) paliva nebo přídavného paliva v zařízeních na výrobu energie nebo materiálů při splnění podmínek předpisů ochrany ovzduší.

Všechny ostatní případy se charakterizují jako spalování odpadu ve spalovnách, což je zařízení k odstraňování odpadů. Prováděcí předpis stanoví technické požadavky pro nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů.

Přeprava odpadů

Při dopravě je povinností:

mít souhlas k přepravě nebezpečných odpadů,

pokud dopravce není osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví (§ 12 odst. 3 zákona), toto nesmí učinit.

Část III. zákona je z obecného pohledu novým pilířem obecných a nejrozšířenějších povinností pro subjekty zabezpečující zásadní úkony v oblasti nakládání s odpady. Připomenutí povinností (již dnes v podstatném rozsahu platných) a jejich osvojení je základem pro soulad s požadavky orgánů veřejné správy (právní úpravy nakládání s odpady). Lze jen doporučit podrobné a opakované seznámení a osvojení obsahu příslušných ustanovení. Nejasnosti je vhodné včas konzultovat s odbornými pracovníky (veřejnou správou).

Emil Rudolf,

ředitel odboru výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí

pracoviště Hradec Králové

FOTO ARCHÍV