Evropská unie přijala v prosinci 1994 směrnici o obalech a obalových odpadech 94/62/EC. Směrnice říká, že ti, kdo se podílejí na výrobě, používání, dovozu a distribuci obalů a balených výrobků, zatěžují životní prostředí. Mají za to nést odpovědnost a podíl na eliminaci této zátěže.
I náš dosud platný odpadový zákon, značně nedokonale transponující některé teze evropské obalové směrnice, ukládá výrobcům a dovozcům obalů a obalových materiálů od 1. ledna letošního roku nové povinnosti v oblasti využití a recyklace odpadu z obalů.
Ale pozor! Nový obalový zákon, jehož přijetí se očekává letos, přenáší v podstatné míře odpovědnost i na uživatele obalů, tj. na výrobce a dovozce baleného zboží.
Přenesení odpovědnosti
Lze očekávat, že od ledna 2002 bude povinností i výrobců baleného zboží odebrat zpět všechny obaly po rozbalení jimi dodávaného zboží, určenou část z nich využít a recyklovat.
Dotčené osoby se mohou s těmito povinnostmi vypořádat samostatně (na vlastní náklady organizačně a technicky zajistí zpětný odběr obalů z prodávaných výrobků), přenesením této povinnosti na jinou firmu, která dodané balené výrobku dále prodává, nebo přenesením odpovědnosti na "autorizovanou společnost".
Individuálně
Firmy, které mají velice omezený počet distribučních míst v České republice a uvádějí do oběhu zboží ve speciálních obalech určených omezenému množství uživatelů, jsou schopny vlastními silami zajistit zpětný sběr použitých obalů a jejich následné využití a recyklaci.
Tyto subjekty budou mít povinnost zapsat se do zvláštního seznamu, uhradit zápisné a vykazovat na jedné straně množství obalů, které použily na své zboží, a na straně druhé množství obalů odebraných zpět a způsob naložení s nimi. Tím se současně doloží splnění požadovaných kvót na recyklaci a využití (např. energetické využití).
Typickým příkladem individuálního řešení může být firma Schütz s jejím celoevropským systémem u nás reprezentovaným společností Eko-Container Service, která pro své zákazníky zajišťuje i zpětný odběr, následné využití a recyklaci. Věřím, že duch zákona je silnější litery a toto příkladné řešení je akceptovatelné kontrolními orgány jako plnění povinnosti zpětného odběru pro všechny články řetězce výrobce obalu -výrobce zboží -distributor -(spotřebitel). Spotřebitele v tomto případě takřka vylučuji, neboť se jedná o oběh B2B (business to business = mezi firmami).
Smluvní přenesení povinnosti
Tento způsob řešení povinnosti zpětného odběru obalů je postaven na smluvním vztahu mezi výrobcem a jinou firmu, která dodané balené zboží dále prodává. Z dodacích listů nebo faktur musí být zřejmé, že odběratel na sebe tuto povinnost bere. Tento způsob je elegantním řešením například pro výrobce, kteří exportují přes další firmu.
Autorizovaná společnost
Zavedením autorizované osoby je umožněno kolektivní plnění povinnosti zpětného odběru obalů z výrobků, včetně povinnosti využití a recyklace. Výrobci baleného zboží svými poplatky do společnosti podporují sběr, třídění a recyklaci odpadů z obalů. Jedná se o poplatky řádově v desetinách procenta hodnoty baleného zboží. Z pohledu ochránců životního prostředí i spotřebitelů je to akceptovatelná výše, jak potvrdil v závěru loňského roku ministr Kužvart. Sumárně za produkci firmy se však tyto poplatky šplhají do desítek, stovek tisíců, ba i miliónů korun. Proto je, zejména s ohledem na české tunelové prostředí, zcela pochopitelné volání po společnosti průhledné, stabilní a podrobené veřejné kontrole.
Zjednodušený tok obalů, obalových odpadů a finančních nákladů spojených s využitím obalových odpadů znázorňuje graf. Z něj je patrná role systému zpětného odběru -"autorizované společnosti". Je to evidence toků obalů a obalových odpadů a disponování finančními prostředky pro dosažení maximálního poměru využití odpadů z obalů při minimálních nákladech na tento proces. Cestu přes autorizovanou společnost využije zřejmě největší část výrobců, produkujících své výrobky pro spotřebitele rozprostřené po celém území České republiky.
Zabýval jsem se pouze integrovaným systémem (který využívá sběr komunálního odpadu). Záměrně jsem pominul duální, pro jeho ekonomickou náročnost přesahující reálnou ekonomickou sílu českých podniků.
Pokud výrobci baleného zboží nebudou mít smlouvu s sutorizovanou společností, budou muset požádat Ministerstvo životního prostředí o zapsání do seznamu právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru.
Podrobnosti
V požadavcích na značení obalů nenastává s návrhem obalového zákona žádná větší změna. Jako dosud i nový zákon ukládá i výrobcům baleného zboží označit na obale takzvanou materiálovou identifikaci, tj. z jakého materiálu je obal vyroben, a informaci pro spotřebitele, jak má s prázdným obalem naložit.
Za dodržení limitů obsahu těžkých kovů byli dosud odpovědní výrobci obalů, v novém zákoně je tato odpovědnost sdílena i výrobci baleného zboží -musí být součástí prohlášení.
V závislosti na tom, zda výrobci baleného zboží toto zboží uvádějí na trh nebo do oběhu, budou povinni prohlášení vydat nebo převzít. Prohlášení bude obsahovat hodnocení, týkající se:
prevence šetřením zdrojů,
těžkých kovů,
jiných škodlivých nebo nebezpečných látek,
opakovaného použití,
využití materiálovou recyklací,
využití ve formě energie,
využití ke kompostování.
Státní správu v oblasti nakládání s obaly vedle Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu budou vykonávat Česká obchodní inspekce, Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Česká inspekce životního prostředí a celní orgány.
Vlado Volek,
Obalová Asociace Syba
