Objektivní údaje o skladbě komunálního odpadu jsou nutným předpokladem pro vytváření efektivních systémů odděleného sběru využitelných surovin v obcích, stanovení mezních hodnot výtěžnosti surovin a hodnocení účinnosti systémů sběru. Mají význam i při sestavování bilancí druhotných surovin v rámci národní a regionálních koncepcí nakládání s odpady nebo státní ekologické a surovinové politiky.
Znalost skladby komunálních odpadů má zásadní význam při přípravě a hodnocení účinnosti legislativních opatření. Jedná se především o opatření v recyklaci a využívání obalového odpadu (§ 19 zákona č.125/1997 Sb., nařízení vlády č.31/1999 Sb., připravovaný zákon o obalech). Skladbu odpadů však potřebují znát také obce jako původci komunálního odpadu s povinností odděleně shromažďovat odpady, utříděné podle druhů a kategorií, a předávat je k využití. V souvislosti s novým zákonem o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je také nutno omezovat množství biologicky rozložitelného odpadu obsaženého v komunálním odpadu ukládaném na skládky.
Historie
Analýzy skladby komunálního odpadu nejsou žádnou institucí v ČR systematicky prováděny. První systematická sledování probíhala koncem 80. let v Kutné Hoře a CHKO Třeboňsko (ÚNS Kutná Hora), v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi (IS Hradec Králové) a v Ostravě (TaZSMO). Poslední dlouhodobá sledování byla realizována VÚMH v letech 1992-1993 v Benešově a 1993-1994 v Praze, dále společností KZT, s. r. o., v letech 1994-1995 rovněž v Praze. Některá města respektive svozové firmy provádí náhodné krátkodobé analýzy. Dílčí sledování skladby v sídlištní zástavbě velkých měst byla také prováděna v roce 1998 VUT v Brně a Technickými službami v Ústí nad Labem.
Výsledky analýz byly v rámci projektu PPŽP/530/1/97 "Nakládání s komunálním (a obalovým) odpadem" v roce 1997 zobecněny do standardních ukazatelů. S ohledem na to, že nová dílčí měření ukazují na výraznější změny ve skladbě komunálního odpadu, především ve vztahu k obalovému odpadu (tendence v nárůstu papíru a plastů, snížení výskytu skleněných obalů), jsou již tyto standardní hodnoty zastaralé.
Aktualizace skladby komunálního odpadu má proto vzhledem k časovému odstupu systematických sledování (5 let) své opodstatnění, zejména uvážíme-li její význam v hodnocení a rozhodování o strategii nakládání s odpady.
Metodika sledování
Systematické analýzy komunálního odpadu nově probíhají v rámci řešení výzkumného projektu VaV/720/2/00 "Intenzifikace sběru, dopravy a třídění komunálního odpadu", jehož zadavatelem je Ministerstvo životního prostředí.
Sledování skladby komunálního odpadu je prováděno ve čtyřech vybraných lokalitách, které se liší typem zástavby (tab. 1). Konkrétní vybrané lokality pro sledování skladby komunálního odpadu v rámci projektu VaV jsou:
Sídlištní zástavba s CZT ve městě nad 100 000 obyvatel -Ostrava (zástavba typu C).
Sídlištní zástavba (s CZT nebo domovní kotelny) ve městě s 20 000 - 30 000 obyvateli -Třebíč (zástavba typu C).
Zástavba bytových domů se smíšeným vytápěním ve městě s 20 000 - 50 000 obyvateli -Benešov (zástavba typu S).
Venkovská zástavba s vytápěním převážně tuhými palivy -Černošín (zástavba typu P).
Analýzy skladby komunálního odpadu jsou prováděny za účinné spolupráce a pochopení provozních firem, kterými jsou EKODEPON, s. r. o., Černošín, ESKO-T, s. r. o., Třebíč, OZO, s. r. o., Ostrava a Technické služby Benešov, s. r. o.
Skladba komunálního odpadu v každém typu zástavby je zjišťována 1x měsíčně po dobu jednoho roku. Pro potřeby analýz je svážen směsný komunální odpad z předem zvoleného svozového regionu daného typu zástavby v množství naplnění jednoho svozového automobilu. U svezeného odpadu je zjišťována hmotnost a objem a následně stanovena měrná hmotnost (kg/obyvatele a týden) a objemová hmotnost (kg/m3). K látkovému rozboru je pak odebrán homogenizovaný vzorek o hmotnosti přibližně 200 kg.
Stanovení skladby komunálního odpadu
-Skladba směsného komunálního odpadu je zjišťována metodou sítové analýzy a ručního dotřiďování do předem stanoveného souboru látkových skupin.
-Pro sítovou analýzu jsou v každé ze sledovaných zástaveb jednotně užita 3 síta o velikosti ok 40, 20, 8 mm.
-Analyzován je odpad svezený z předem vymezeného regionu o velikosti 1000 až 3000 obyvatel. Množství svezeného odpadu odpovídá naplnění svozového automobilu (4 až 8 tun podle typu automobilu a zástavby). U svezeného odpadu je zjištěna hmotnost a objem.
-Pro sítovou analýzu je odebrán průměrný vzorek o hmotnosti 160-220 kg podle druhu zástavby a homogenizace odpadu.
-Nadsítná frakce větší než 40 mm je zcela podrobena látkovému rozboru. Z frakcí 20-40 mm a 8-20 mm se odebere homogenizovaný vzorek o přibližně 20 % hmotnosti (nejméně však 2 kg), který je teprve po vysušení podroben látkovému rozboru (a provede se přepočet na původní vzorek). Frakce menší než 8 mm se látkově netřídí.
-U všech zrnitostních a látkových skupin je měřena hmotnost. Objem se zjišťuje pouze u látkových skupin ve frakci větší než 40 mm.
Analyzované látkové skupiny
Rozdělení do jednotlivých látkových skupin pro analýzu je uvedeno v tab. 2
Stanovení dalších fyzikálních a chemických charakteristik
Další fyzikální a chemické charakteristiky komunálního odpadu se stanovují z důvodů možností následného zpracování směsného komunálního odpadu. Jde především o možnosti kompostování (ČSN 46 5735 Průmyslové komposty) a energetického využití tohoto odpadu.
Cílem fyzikálních a chemických analýz je stanovit průměrnou vlhkost směsného komunálního odpadu, spalné teplo a průměrnou výhřevnost směsného komunálního odpadu, obsah spalitelných látek u vybraných druhů, obsah chlóru, fluóru, celkového uhlíku, celkového dusíku, síry a stopových toxických prvků ve zbytkovém (jemném) odpadu.
Odběr vzorků pro fyzikální a chemické analýzy je součástí analýz skladby komunálního odpadu. Hmotnost každého odebraného vzorku pro jednu analýzu představuje zhruba 2 kg. Odebraný vzorek v plastovém (tmavém) pytli je ihned po rozboru skladby přepraven do laboratoře. Z každého rozboru skladby je odebráno 6 vzorků: papír, biodpad, textil, zbytek 20-40 mm, zbytek 8-20 mm a frakce menší než 8 mm. Vlhkost je stanovena v celém rozsahu 6 odebraných vzorků, u zbytku 20-40 mm, zbytku 8-20 mm a frakce menší než 8 mm se provádí plná fyzikálně chemická analýza.
Předkládané výsledky jsou zpracovány ve formě tabulek a grafů a představují první informativní výstupy z období únor-květen 2001.
První závěry
Ze získaných výsledků je patrno, že :
zastoupení papíru se v zástavbě velkoměsta a okresního města příliš neliší,
naopak velké rozdíly jsou v zástavbě smíšené a venkovské,
podíl skla je ve všech typech zástavby, kromě venkovské poměrně vyrovnaný,
podíl plastů je nejvyšší ve smíšené a nejnižší ve venkovské zástavbě,
podíl kovů je ve všech typech zástavby vyrovnaný,
podíl fólií je ve všech typech zástavby vyrovnaný a nejvyšší z plastů,
u papíru převládají v zástavbě velkoměsta a okresního města noviny a časopisy a dále karton a kombinované obaly,
ve smíšené zástavbě převládá v komoditě papír jednoznačně karton, dále noviny a časopisy a kombinované obaly,
ve venkovské zástavbě jsou podíly jednotlivých papírových skupin vyrovnané.
Na závěr je třeba říci, že předložené výsledky jsou skutečně pouze informativní, vzhledem k tomu, že zahrnují jen zimní a jarní období (únor-květen). V praxi využitelné výsledky je možné očekávat až po ukončení ročního období sledování skladby. Objektivní údaje o výskytu jednotlivých látkových skupin v komunálním odpadu pak po zpracování bilance nakládání s odpady ve zvolených lokalitách, tj. po započtení odděleně sbíraných především využitelných složek komunálního odpadu.
Libuše Benešová,
Ústav pro životní prostředí PřF UK
Zdenka Kotoulová,
Sleeko
Kateřina Křečková,
Eko-kom, a. s.
Tab. 1 Rozdělení vybraných typů zástavby
C sídliště s centralizovaným zásobováním teplem (CZT),
"centrální" bez možnosti jakéhokoli využití odpadu na místě vzniku
převážně starší zástavba městských čtvrtí se smíšeným
S vytápěním ušlechtilými palivy (plyn, nafta), příp. elektřinou,
"smíšená" ústř. vytápěním z domovních a blokových
kotelen i individuálním (lokálním) vytápěním tuhými palivy
zástavba městských čtvrtí tvořená rodinnými
V domy a nájemními vilami s lokálním vytápěním tuhými
"vilová" i ušlechtilými palivy s větším podílem spalování hořlavé
složky a kompostování
P příměstská a vesnická zástavba s vytápěním
"příměstská - převážně tuhými palivy s možností značnou část
vesnická" odpadu spalovat, kompostovat, zkrmovat
Tab. 2 Analyzované látkové skupiny
1. stupeň třídění 2. stupeň třídění 3. stupeň třídění
Papír/lepenka/karton Papírové obaly Karton/lepenka
Kombinované obaly
Jiné obaly
Tiskoviny Noviny/časopisy
Knihy
Jiné tiskoviny
Jiný papír
Plastyx) Plastové obaly Fólie
PET lahve
Jiné obaly
Jiné plasty
Sklo Skleněné obaly nevratné Čiré sklo
Hnědé sklo
Zelené sklo
Skleněné obaly vratné
Jiné sklo
Kovy Kovové obaly Fe-kovy
Al-kovy
Jiné
Bioodpad Kuchyňský odpad
Zahradní odpad
Textil
Minerální odpad
Nebezpečný odpad
Spalitelný odpad Kůže/guma/korek/dřevo
Hygienické výrobky
Jemný odpad Zbytek 20-40 mm
Zbytek 8-20 mm
Frakce menší než 8 mm
x)Materiálové roztřídění: PET, PVC, PE, PP, PS a jiné
Tab. 3: Zastoupení papíru ve zvolených typech zástavby v období únor-květen 2001 (% hmotnostní)
Typ zástavby Karton Noviny Kombinované Jiné
časopisy obaly
Velkoměsto - 16 26 11 47
Ostrava
Okresní město - 18 24 14 44
Třebíč
Smíšená zástavba - 21 9 5 65
Benešov
Venkovská zástavba - 15 15 12 58
Černošín
