Organizace všech průmyslových odvětví v České republice již déle než pět let zavádí systémy environmentálního managementu (EMS/EMAS).
Jaké přínosy lze od zavedení systému očekávat?
Systémy environmentálního managementu (EMS) jsou zaváděny nejčastěji podle norem ČSN EN ISO 14 000. Již výrazně méně jsou zastoupeny systémy EMAS podle Nařízení EU 1836/93 (Program environmentálního managementu a auditů, EMAS). Z pohledu organizací zavádějících systém environmentálního managementu spočívá největší odlišnost EMAS oproti EMS v závazku informovat veřejnost o vlivech organizace na životní prostředí.
Jak vyplynulo z průzkumu konaného v letech 1999-2000 ve Spolkové republice Německo a v témže období i v České republice (Ministerstvo životního prostředí ČR), podniky zavádí systém environmentálního managementu podle norem řady ISO 14 000 jako svůj interní kontrolní nástroj a nikoli jako nástroj kontroly vnější.
Výsledkem jsou, obdobně jako u managementu jakosti, interně optimalizované procesy. Konečným důsledkem je zvyšující se podíl podniků certifikovaných podle normy ISO 14 001 oproti podnikům validovných podle EMAS.
V České republice dokazují propastný rozdíl mezi počtem organizací se zavedeným systémem podle EMS oproti organizacím s EMAS tato čísla: k 20. 3. 2001 bylo v ČR 117 podniků s certifikovaným EMS a pouze čtyři registrované s EMAS.
Proč zavádět?
Motivace podniků zavádějících systém environmentálního managementu se pochopitelně liší. Nejsilnější motivací je podle našich zkušeností tlak zákazníků nebo mateřské společnosti u organizací se zahraniční majetkovou účastí. Tato motivace je ještě znásobena snahou některých podniků prokázat, že jejich organizace dosahuje kvalitnějších výkonů než jejich zahraniční mateřská společnost. V těchto případech má vedení podniku zájem na získání certifikátu, prokázání efektivity systému i motivaci zaměstnanců.
Poněkud slabší motivaci mají organizace poskytující služby. Pouze v některých případech lze očekávat návratnost výdajů. Řada těchto organizací vidí v zavedení EMS především marketingový tah. Přesto lze najít i u nich značný potenciál k úsporám. Vedení organizace však nesmí k zavádění systému přistupovat pouze formálně.
Obecně lze tedy říci, že při zavádění systému environmentálního managementu chce velký podíl podniků především uspořit výdaje, zlepšit organizaci a zvýšit právní jistotu. To lze však jen tehdy (obdobně jako v případě zavedení systému jakosti), pokud finanční management podniku tento projekt skutečně podporuje.
Vyplatí se to?
Zda se to podnikům vyplatí, zůstává stále otevřenou otázkou. Jak vyplynulo z průzkumu konaného v SRN pro systémy EMAS doposud nezjistilo rentabilitu výdajů 29 procent dotázaných. Jedna čtvrtina uvedla, že zavedení EMAS je pro jejich podnik rentabilní, 17 procent uvedlo, že příjmy a výdaje jsou vyrovnané a 29 procent respondentů uvedlo, že výdaje na zavedení EMAS převyšují příjmy.
K přínosům, která jsou zpravidla nejvíce uváděny (čtyři pětiny respondentů), náleží zlepšení organizace a dokumentace podniku. Více než polovina dotázaných k tomu připočítává zvýšení právní bezpečnosti, jejíž respekt se po zavedení systému zvýšil, i pracovníci jsou lépe motivováni. Přibližně každý druhý podnik dosáhl finančních úspor v oblasti odpadů, čtyři z pěti podniků rovněž v oblasti spotřeby energií a vody. Současně s tím však mohou tři čtvrtiny dotázaných své úspory obtížně vyčíslit. Úspory dosahují v průměru okolo 140 000 DM nebo 330 DM na zaměstnance.
Údaje za Českou republiku jsou obdobné. Jak vyplynulo ze studie Ministerstva životního prostředí (MŽP ČR), pouze 45 % podniků dokázalo vyčíslit celkové náklady na zavedení systému. Efektivita zavedení systému nebyla ve většině případů kvantifikována.
K nejčastěji uváděným přínosům domácích podniků patřil zlepšený vztah k zainteresovaným stranám (75 % respondentů) včetně zlepšení komunikace s nimi (70 %) a změny v řízení podniku (70 %).
Tři čtvrtiny respondentů uvedly snížení spotřeby vstupních materiálů a surovin, 60 % podniků uvedlo snížení emisí do životního prostředí, 55 % podniků snížilo poplatky a úplaty, 35 % podniků snížilo provozní náklady a 15 % organizací zvýšilo své tržby a zisky po zavedení EMS/EMAS. Je zřejmé, že značné rezervy mají podniky ve sledování výdajů na životní prostředí.
Jak již bylo řečeno, jedním z nejdůležitějších faktorů při zavádění EMS je podle našich zkušeností motivace managementu podniku. Podceňován by ale neměl být ani vliv poradců. Od nich není třeba očekávat pouze návrhy na konkrétní opatření (ty by naopak měly vzejít především od zaměstnanců), ale zejména vhodné nasměrování organizace například pomocí směrnic hodnotících efektivitu opatření a projektů čistší produkce.
Zkušenosti z domácí praxe
Řada českých organizací má se zaváděním systému environmentálního managementu dobré i špatné zkušenosti. Stejně tomu bylo i v případě podniku HP Pelzer, Žatec, k. s.
Tento podnik je součástí významného německého koncernu s pobočkami po celém světě. Závod Žatec vyrábí netkané textilie používané jako izolační materiál v automobilovém průmyslu, někdy v kombinaci s plastovými prvky. Pro výrobu je charakteristické velké množství vstupní suroviny i náročnost na přesnost zpracování a včasnost dodávek. Výrobky jsou dodávány pro několik různých značek vozů. Závod je certifikován dle ČSN EN ISO 9 001, ČSN EN ISO 9002, VDA 6.1, QS 9 000 a v neposlední řadě i dle ČSN EN ISO 14 001.
Silným motivem pro zavedení systému EMS podle ČSN EN ISO 14 001 byl tlak zákazníků i mateřské společnosti. Neméně silnou motivací byla snaha dokázat schopnosti českých pracovníků.
Projekt měl trvat rok. Pro pomoc při zavádění systému byla vybrána poradenská firma, se kterou měl podnik zkušenosti z provádění sanačních a hydrogeologických prací. Poradci disponovali řadou certifikátů a dokladů o školení. Chyběly jim však základní znalosti o budování EMS, neznali základy systému jakosti a chyběly jim i další poradenské dovednosti. Výsledkem půlroční spolupráce bylo doporučení k sanacím v areálu podniku a citování normy.
Podnik se s poradci rozloučil. Nyní již zbývalo jen šest měsíců na zavedení systému, ale podnik byl stále na samém začátku. Obrátil se proto na specializované poradce z Českých Budějovic. Ti byli schopni doložit kvalitní zahraniční know-how (checklist, úvodní přezkoumání podle metodiky IÖW, FMEA, účast zahraničního poradce, projekt čistší produkce) i zkušenosti. Do šesti měsíců od zahájení spolupráce s novými poradci proběhla úspěšná certifikace zahraničním certifikačním orgánem.
Ekonomické přínosy zavedení systému byly zjišťovány v rámci ročního vyhodnocení plnění cílů programu ochrany životního prostředí. V tabulce naleznete zadání cílů a jejich plnění.
Vyhodnocení efektivity
Z tabulky vyplývá, že podnik v důsledku splnění všech čtyř cílů uspořil více než 200 000 Kč. Tento přínos v absolutních hodnotách by se mohl zdát poměrně malý. Je třeba si ale uvědomit, že úspor bylo dosaženo převážně organizačními opatřeními a navíc se jedná o přínos trvalý.
Pokud bychom podnik přirovnali k pomyslné domácnosti, stačilo nalézt místa, kudy utíkají finance, pořádně uklidit a za ušetřené peníze může rodina každý rok koupit jedno auto.
To by však bylo až příliš idylické. Ve skutečnosti úspory byly v prvém roce nulové, protože ve stejné výši jako úspory se pohybovaly i výdaje na poradce a realizaci následujících cílů:
oprava rozvodů elektrické energie pro výrobu stlačeného vzduchu zahrnující místní kompenzaci jalové energie a podružné měření elektrické energie,
osazení spotřebičů vody podružnými vodoměry,
zmapování zdrojů hluku, vypracování návrhu opatření ke snížení akustického zatížení a jeho realizace.
Výdaje na tato opatření rovněž převýšily částku 200 000 Kč. Výsledkem bylo zavedení monitoringu spotřeby energií a zlepšení pracovního prostředí.
Jak vyplynulo z ročního vyhodnocení projektu, návratnost lze očekávat až ve druhém roce po jeho realizaci a pomyslná rodina se může na nové auto těšit až tři roky po ukončení projektu.
Obtížně vyčíslitelný je evidentní přínos ve zlepšení organizace a dokumentace péče o životní prostředí podniku. K tomu lze připočítat i zvýšení právní bezpečnosti, jejíž respekt se po zavedení systému zvýšil, a zvýšení motivace pracovníků podniku.
Zavedení systému environmentálního managementu není automatickým dokladem toho, že organizace pracuje bez negativních vlivů na životní prostředí. Stejně jako i zavedený systém jakosti není dokladem o bezchybné výrobě. Žádný certifikát nezaručí, že podnik bude pracovat efektivněji nebo nezkrachuje. Při prvním kontaktu zákazníci také nepoznají, zda bylo certifikátu dosaženo jen po formálním zavedení systému.
Pokud však organizace zavedla systém řízení skutečně důsledně, pokud jej provozuje i po certifikaci a je schopna certifikát obhájit i v dalších letech, pak je evidentní, že jsou nastaveny mechanizmy umožňující neustálé zlepšování výkonů podniku, což se kladně projeví i v ekonomické situaci podniku.
Petra Gajdošová, Blanka Veltrubská, Karl Heinz Krug
Stanovení cílů a jejich plnění (úspora)
Cíl Předpoklad Skutečnost
Snížit množství nebezpečného odpadu 20 % oproti 25 %
předchozímu roku
Snížit náklady na odvoz odpadů o 12 % o 19 %
Znovuvyužití odp. materiálu
Úspora specifické suroviny 50 % 95 %
Snížit spotřebu vody
Snížit vypouštění odpadních vod 2 % 8,8 %
