Nový zákon přinese jasné postupy V červnu schválila Poslanecká sněmovna zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, který nabude účinnosti 1. ledna 2002. O tom, co nového tato právní úprava přinese, jsme hovořili s náměstkem ministra zemědělství Ing. Karlem Turečkem....
Nový zákon přinese jasné postupy
V červnu schválila Poslanecká sněmovna zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, který nabude účinnosti 1. ledna 2002. O tom, co nového tato právní úprava přinese, jsme hovořili s náměstkem ministra zemědělství Ing. Karlem Turečkem.
[*] Čím se liší nová právní úprava od té stávající?
Stávající právní úprava není v souladu s právním řádem. Vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, ve znění vyhlášky č. 185/1988 Sb., vycházela pouze z obecného zmocnění v zákoně č. 138/1973 Sb., o vodách a obsahuje povinnostní a příkazová ustanovení, která podle právního řádu může obsahovat pouze zákon. Nová právní úprava je tedy vyšším stupněm. Stávající právní úprava vzhledem ke svému vzniku nemohla řešit stav, kdy vodovody a kanalizace mají jiného vlastníka než stát. Nový zákon vychází ze současné reality.
[*] Jak například upravuje vztahy mezi vlastníky infrastruktury, tj. mezi obcemi a provozovateli?
Vztah mezi vlastníkem infrastruktury, kterým nejsou vždy obce, a provozovatelem je vztahem smluvním (tak je ostatně realizován i nyní), a to podle práva obchodního. Nový zákon však specifikuje práva a povinnosti vlastníka a provozovatele přímo "ze zákona" s tím, že vlastník je šířeji nadán právy, ale současně i povinnostmi.
[*] Mění nový zákon zásadně smluvní podmínky, případně poplatky za vodné a stočné?
Smluvní podmínky mezi provozovatelem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a odběratelem této služby se věcně přímo nemění. Nový zákon ale zavádí povinnost písemné smlouvy, která musí být splněna do 31. 12. 2003.
Co se týče poplatků za vodné a stočné, zavádí se možnost dvousložkové formy těchto poplatků tj., že poplatek má část tvořenou součinem množství a ceny za jednotku a část stanovenou na základě kapacity vodoměru nebo profilu přípojky či odebíraného množství. Použití dvousložkové formy musí stanovit obec obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti nebo to může rozhodnout nejvyšší orgán společnosti vlastnící vodovody a kanalizace, pokud u ní mají obce hlasovací práva nejméně ve dvoutřetinové většině. Rozhodnout tedy musí valná hromada takové společnosti. Rozhodnutí se musí týkat i způsobu, tj. zda pevná část bude stanovena podle vodoměru, přípojky nebo odebíraného množství. Dvousložková forma ve svém celku nezvýší poplatek, ale bude znamenat přerozdělení se zvýšením u velmi nízkých odběrů.
[*] Kdo bude oprávněn provozovat vodovody a kanalizaci?
Nový zákon nemění výrazně stav ve výčtu těch, kteří mohou provozovat vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu. V rozhodující většině stávající provozovatelé budou provozovat i nadále. Změnou je to, že v současnosti musí mít provozovatel živnost koncesovanou, k jejímuž udělení živnostenským úřadem dává stanovisko Ministerstvo zemědělství, které vymezuje vodovody a kanalizace, na něž se koncesovaná živnost vztahuje.
Od 1. ledna 2002 bude moci každý, kdo bude mít vázanou živnost "Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu" zažádat krajský úřad o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, pokud je jeho vlastníkem nebo má s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu o smlouvě budoucí o provozování vodovodu nebo kanalizace.
Dosavadní koncesované živnosti budou platit do 31. 3. 2004 a živnostenské úřady je budou postupně samy měnit na živnosti vázané. Jen o povolení se bude muset zažádat. Kvalifikační podmínky pro živnost zůstávají stejné.
[*] Mění zákon podmínky kontroly technického stavu vodovodů a kanalizací, případně jejich výstavby?
Nová legislativa tvořená novým zákonem a prováděcí vyhláškou nemění podmínky výstavby vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu z hlediska technického. Vymezuje však práva a povinnosti stavebníka těchto zařízení s pozitivním vymezením práv vlastníků dotčených pozemků.
Kontrola technického stavu vodovodů a kanalizací vyplývá z povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování a práva provozovatele vyžádat si technický audit, který posoudí technický stav, a tím i možnost provozovat vodovod nebo kanalizaci. Za porušení povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace v této věci lze uložit pokutu do výše 0,5 mil. Kč. Totéž platí i o provozovateli, který může za neplnění povinností ze zákona nebo závažných nedostatků konstatovaných auditorem nejen zaplatit pokutu, ale může přijít i o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.
[*] Zvýší se podle nového zákona i pravomoci krajů?
Pravomoci krajů jsou v zákoně značně posíleny. Ministerstvo zemědělství aktivně podpořilo pozměňovací návrhy, které proti vládnímu návrhu decentralizovaly jednotlivé kompetence ministerstva na kraje. Úloha ministerstva se posouvá, řekl bych, do úlohy metodického řízení ať už státní správy na úseku vodovodů a kanalizací i do polohy koordinačního gestora za celkovou koncepci vodohospodářské politiky a politiky rozvoje vodovodů a kanalizací.
Takže rozhodovací pravomoce v první instanci, ať už jde o povolování provozování vodovodů a kanalizací, což je taková nejdůležitější kompetence, zpracování programů rozvoje vodovodů a kanalizací a další, budou na krajích. Základ kompetencí je však na obcích. Úloha ministerstva se posune do role metodického a koordinačního řízení výkonu státní správy.
[*] Dá se říci, že nový zákon obcím ulehčí?
Neřekl bych, jestli ulehčí nebo neulehčí. Obce mají podle současné legislativy stěžejní povinnosti při zabezpečování provozu vodovodů a kanalizací. Zákon jim ulehčí v jedné podstatné věci. Dnes se nemohou opřít o žádnou zákonnou normu, o žádný zákon, jenom o starou vyhlášku. Od 1. ledna 2002 mohou uplatňovat jak práva, tak povinnosti s odvoláním na zákon, což je v oboru vodovodů a kanalizací, přirozeného monopolu, důležité. Pro obce je velmi dobrou zprávou, že byl v Senátu přijat pozměňovací návrh, který novelizuje zákon o místních poplatcích. Přes veškeré riziko, které Ministerstvo zemědělství jako předkladatel podstupovalo, jsem souhlasil s vrácením zákona do Poslanecké sněmovny. V Senátu vznikl návrh, který se týkal poplatku za zhodnocení pozemků obce určených pro budoucí bytovou výstavbu z důvodu investiční výstavby vodovodů a kanalizací. Tento poplatek je příjmem obce, která uskutečňuje předmětnou investici.
Obce jej dříve také vybíraly, ovšem neměly se o co opřít. Tento postup nebyl právně jasný a bylo třeba, aby byl legislativně zajištěn. Od 1. ledna 2002 budou mít právo tento poplatek vybírat jako místní poplatek. To je pro obce určitě pozitivní zpráva.
[*] Je zákon v souladu s právními normami Evropské unie (EU)?
Nová úprava je plně kompatibilní s právem Evropského společenství. Mohu zodpovědně prohlásit, že do uvažovaného vstupu ČR do Evropské unie není potřeba tento zákon novelizovat, není na něm třeba cokoliv měnit.
[*] Co se týče hustoty sítě vodovodů a kanalizací, respektive procenta připojení obyvatel na veřejné vodovody a kanalizaci může se ČR srovnávat se státy Evropské unie?
Myslím si, že v tom se v průměru zemím EU vyrovnáme. Našim nejpalčivějším problémem je ale zastaralost této infrastruktury, procento ztrát, zejména ve vodovodních sítích. Co se týče procenta připojených obyvatel, jsme na tom, až na regionální výjimky, dobře. Průměr procenta připojených obyvatel na veřejný vodovod a kanalizaci v ČR snese srovnání s průměrem jednotlivých zemí EU, dokonce v některých členských státech je tento stav z hlediska obyvatel mnohem tristnější.
Karel Žítek
