Nešťastný vodní zákon PODTITULEK: Názor ministra V minulém čísle časopisu jsme přinesli rozhovor s poslancem Jaroslavem Palasem o novém zákoně o vodách. Jako předseda Výboru pro zemědělství Poslanecké sněmovny se o kvalitách zákona vyjadřuje velmi pochvalně. Dnes přetiskujeme názor ministra Miloše...
Nešťastný vodní zákon
PODTITULEK: Názor ministra
V minulém čísle časopisu jsme přinesli rozhovor s poslancem Jaroslavem Palasem o novém zákoně o vodách. Jako předseda Výboru pro zemědělství Poslanecké sněmovny se o kvalitách zákona vyjadřuje velmi pochvalně. Dnes přetiskujeme názor ministra Miloše Kužvarta, který se na zákon dívá z hlediska ochrany životního prostředí.
Z mého pohledu je nový vodní zákon, který přijal Senát 28. června, nešťastný hned z několika důvodů. Za prvé jde o problematiku péče o meliorační zařízení, která jsou umístěna pod pozemky. O tato zařízení budou nyní muset pečovat majitelé pozemků.
Druhým věcným problémem je cena, kterou budou různí uživatelé platit za využití vod. Je skutečně paradoxní, že se nakonec podařilo zákon o vodách schválit v takové podobě, že "k vyrovnání vláhového deficitu je využití vody bezúplatné". Pokud tuto formulaci přeložím do češtiny, závlahy pro zemědělce budou bez jakéhokoli zpoplatnění. Právě tuto diferenci budou řešit podniky Povodí zvýšením ceny vody pro jiné uživatele. Čili rok před volbami budeme zvyšovat cenu vody pro nezemědělskou veřejnost.
Velmi mě mrzí otázka prevence před účinky povodní. Úpravami, kterými prošel zákon v dolní komoře Parlamentu, se oproti vládní předloze umožňuje v pasivních povodňových zónách výstavba čerpacích stanic, skládek odpadů či skládek nebezpečných látek. Jako by nás povodně v minulých letech vůbec nepoučily...
Bez přijetí návrhů
Tím, že zákon o vodách byl schválen bez přijetí celkem 29 velmi kvalitních a rozumných pozměňovacích návrhů od celkem tří senátních výborů, je v rozporu s řadou ustanovení Rámcové směrnice Evropské unie o vodách. Oproti vládní předloze došlo například k vypuštění ochranných pásem okolo vodních zdrojů malých obcí - je zde rozdílně než v EU kvantifikována povinnost, odkdy je nutné stanovit ochranné pásmo okolo vodního zdroje. Malá obec, která nakonec získá peníze na výstavbu čistírny odpadních vod, aby neznečišťovala vodní zdroje jiným, tak nebude mít potřebnou ochranu svého zdroje pitné vody. Další rozpor s předpisy EU je ve vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek do půdních vrstev. Zjednodušeně řečeno jde o to, že na povrch zemský budete moci vypouštět odpadní vody s obsahem nebezpečných látek bez jakéhokoli povolení, což je opravdu paradoxní.
Zákon byl v Senátu přijímán za velmi podivných okolností. Celkem tři výbory přijaly celou sérii pozměňovacích návrhů, ale nakonec byl bohužel zákon přijat tak, jak ho Poslanecká sněmovna Senátu předložila.
Doporučil jsem, aby byla tato právní úprava urychleně podrobena kvalitní novelizaci. Je tady ale určité riziko: tak, jak byl tento zákon přijímán pod neuvěřitelným tlakem skupiny, která má zájem na tom, aby měla přístup k vodě bez zpoplatnění, je zde riziko, že bude příprava i schvalování novely probíhat za podobných okolností.
Vládní předloha byla ke škodě věci pozměněna a dá se čekat, že by další změny vedly i k dalšímu zhoršení. Pak by bylo jednodušší nic nedělat.
Miloš Kužvart,
ministr životního prostředí
(Převzato ze Zpravodaje MŽP)
Zákon byl přijímán pod neuvěřitelným tlakem skupiny, která má zájem na tom, aby měla přístup k vodě bez zpoplatnění.
