Po soumraku je střed Johannesburgu (JAR) zavalen odpadem, který pokryje chodníky mastnou pastou. Hnány větrem, prázdné kartony, lahve z plastů a prázdné plechovky létají městem a konec pracovního dne nechává postranní uličky a kouty ucpané horami plastikových nákupních tašek.
| Velká města v rozvojových zemích jsou prostě zavalována odpadem. Nedostatek investic a denně rostoucí příliv ilegálních přistěhovalců činí z metropolí chudých zemí místa s kritickým ohrožením životního prostředí.
V Johannesburgu se počet obyvatel od roku 1970 zdvojnásobil a objem pevných odpadů činí dnes více než 3 miliony tun ročně. Úřady, které se starají o životní prostředí, říkají, že třetina z toho končí v ulicích nebo na ilegálních skládkách, které jsou semeništěm krys, kontaminují pitnou vodu a činí z chudého a nemocemi sužovaného obyvatelstva komunitu ještě nemocnější. Může za to apartheid ještě po 10 letech vlády černé většiny? Cokoliv v JAR nepracuje, je dnes pokládáno za vinu let apartheidu. Ještě dnes jsou černí přesvědčeni, že vše zavinila bílá menšina, která vytěsňovala černé z velkých měst a zakazovala jim vlastnictví k půdě. Tento stav relativního exilu vytvořil prý, dvě generace "nepořádníků", kteří neměli podněty pro uchování čistoty ve městech, které jim nepatřilo. Tak to dnes vysvětlují pracovníci v oblasti životního prostředí, vládní úředníci a politici. Nepořádek se tak stal protestem a špatným návykem občanů černé pleti, kterého se jen těžko zbavují. Celosvětový problém Podle Rozvojového programu při OSN žilo v roce 1970 v městských oblastech kolem 35 % světového obyvatelstva. Dnes je to již téměř 50 % a demografové říkají, že rozvojové země se o tento růst starají téměř bez výjimky. Tento posun daleko předčil finanční možnosti chudých zemí a "krize odpadů" je zvláště akutní v megaměstech jihovýchodní Asie -Manile, Bangkoku a v Jakartě -v nichž počet obyvatel již překročil deseti milionovou hranici. Podle skupiny pro životní prostředí Greenpeace International vytváří Manila denně 6000 tun odpadu. Bangkok vede s 8000 tunami pevného odpadu denně, což je o třetinu více než před pěti lety. Počet obyvatel v Johannesburgu překročil 5 milionů v roce 2000 a počet ilegálních přistěhovalců ze sousedních afrických zemí a z provincií neustále narůstá. Téměř třetina jihoafrických pracovních sil je bez zaměstnání. Pracovní místa jsou tak cenná, že někteří černí Jihoafričané trvají na tom, aby se pokračovalo v pohazování odpadků, protože to vytváří zaměstnání pro lidi najmuté na čištění ulic.Provinční vlády se snaží zmenšit problém odpadů rozšířením nejrůznější recyklace a předávání zisků ze sběru plechovek a lahví chudým. V Johannesburgu, podnik "Pikitup" zahájil čisticí projekty komunit o víkendech, při nichž nasadil stovky pracovníků a 60 sběrných vozů na odpady v načerno postavených sídlištích, aby se odstranily ilegální skládky. Kromě toho lidé odtahují opuštěná vozidla a drhnou ulice. Ředitel Pikitupu Francois van Aswegen říká: "Lidé v nejhůře zasažených oblastech si natolik zvykli na nepořádek, až je přestal zajímat. Doufáme, že když přijedeme s nákladními vozidly, lidé nám vyjdou vstříc a neodhodí odpadky na zem, ale do odpadového koše". Karel Smrčka, Johannesbug |
