Ekologická výchova, osvěta, ekologické vědomí, povědomí, ekologická kultura jsou velmi frekventovanými pojmy nejen ve školách, ale i v rámci různých institucí a firem.
| Na jedné straně cítíme, že ekologické problémy jsou naléhavé a mají prioritu. Na druhé straně však nechybí odhodlání a vůle je řešit. Dochází sice k dílčím pozitivním změnám, společnost však jako by stále odkládala jejich řešení v celé komplexnosti a opravdu do hloubky.
Jedním z problémů, které tvoří ekologickou mozaiku, je i nakládání s odpady. Nejde jen o technický a ekonomický problém specializovaných firem, ale v jistém smyslu o kvalitativní posun v kultuře institucí a občanů. Již třetím rokem se společnost van Gansewinkel s holandskou kapitálovou účastí soustřeďuje v brněnském regionu zejména na nejmladší generaci, ať už v rámci základních škol nebo ve vybraných obcích a snaží se ji vhodnou formou "vychovávat" k ekologickému cítění. Zejména žáci I. a II. stupně základních škol jsou seznamováni s tím, kde všude odpady vznikají, jak se s nimi nakládá a proč je důležitá separace. V dětech se vytváří pocit, že mohou také něco udělat pro svou rodinu, obec, ostatní lidi a také pro sebe. Je až dojemné, jak ti nejmladší přenášejí tyto poznatky do rodin a stávají se sami nositeli moderní osvěty, např. propagováním separace domovního odpadu. I když se výchova provádí většinou formou soutěží, kvízů a her, děti ji berou velmi vážně a přímo zodpovědně. Metodická stránka ekologického vzdělávání v oblasti nakládání s odpady byla zpracována ve spolupráci s pedagogy, aniž by ztratila něco na své přitažlivosti pro děti. Řada akcí se rovněž realizuje v rámci Dne dětí, kde se účastníci seznamují s moderní svozovou technikou. Plní si tak možná i jeden ze snů -být alespoň na chvíli popelářem. Ostatně, který s dospělých mužů po tom v dětství aspoň chvíli netoužil a nesnil, že se sveze na stupačce nebo se posadí do kabiny řidiče? Při této příležitosti napadne nejednoho spoluobčana, dítě i dospělého, jakým způsobem všechno pracuje, kam se co vozí, jak se vše zpracovává a tak dále. Mnoho z nich je mile překvapeno, že třeba z plastových lahví je nakonec vyrobena zimní bunda s mikrovláknem. U dětských akcí s úspěchem provádíme různé soutěže, jako například běh s popelnicí, slalom a jiné. Velmi oblíbená je "Hra na Popelku", kdy mají děti roztřídit papír a plast a výherce si odnese zajímavou nebo sladkou odměnu. Při disciplíně "Namaluj si svou popelnici" se popelnice promění třeba v perníkovou chloupku nebo rozkvetlou zahradu. Zkušenosti ukazují, že čas věnovaný osvětě na školách nebo v obcích není v žádném případě zbytečný. Je to dlouhodobější investice, která se v budoucnu zcela jistě několikanásobně vrátí. Někdo se může zeptat, proč se zaměřovat právě na děti a mládež? Odpověď je nasnadě. Domníváme se, že ekologická výchova hlavně u dospělých stále pokulhává. Zkušenosti z EU přitom ukazují, že tato forma osvěty je pro společnost velice přínosná. Děti i mládež hledají vzory a chyby v chování dospělých. Ve větších městech a jejich částech hrozí "demotivace" občanů k separaci druhotných surovin (papír, plast, sklo), protože se mění způsob platby z platby za nádobu na platbu na hlavu. Pokud budou děti a mládež vidět snahu dospělých a budou systematicky vedeny a vychovávány k co největší snaze k recyklaci těchto odpadových komodit, nebudou podle našeho názoru problémy se separovaným sběrem. Společnost van Gansewinkel vidí jako jednu z priorit svých aktivit účinně přispět k tomuto posunu nejen ve směru prohloubení znalostí o vzniku různých druhů odpadů a způsobech jejich zneškodnění, ale zejména směrem k jejich minimalizaci a přeměně v druhotné suroviny, které lze dále ekonomicky využít. Jan Daniel, van Gansewinkel, a. s. |
