01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Biodegradace staré ekologické zátěže bývalé koksovny

Stará ekologická zátěž v oblasti tzv. "bývalé Ostravsko-karvinské koksovny" v Orlové předpokládá její dekontaminaci s přihlédnutím k faktu, že se nachází v oblasti s hornickou činností, kde může docházet k poklesu území. Areál bývalé Ostravsko-karvinské koksovny (OK-koksovny) se nachází asi 1000 m...

Stará ekologická zátěž v oblasti tzv. "bývalé Ostravsko-karvinské koksovny" v Orlové předpokládá její dekontaminaci s přihlédnutím k faktu, že se nachází v oblasti s hornickou činností, kde může docházet k poklesu území.

Areál bývalé Ostravsko-karvinské koksovny (OK-koksovny) se nachází asi 1000 m jižně od okraje zástavby města Orlová v okrese Karviná.

V roce 1898 byla započata výstavba koksovny Lazy společností Kamenouhelné závody Orlová-Lazy patřící bratrům Gutmanovým. Do provozu byla uvedena první skupina koksových baterií společně s úpravnou, kotelnou, elektrárnou, lanovou dráhou k dolu Nová jáma (dnes závod Lazy) a koksochemií zahrnující kondenzaci dehtu, čpavkárnu, naftalénovou pračku a benzolku.

Po znárodnění v roce 1951 (samostatný podnik OKR) probíhá rekonstrukce prádla, ruší se elektrárna a zřizují se nové mechanické dílny na místě elektrárny. Je uzavřen okruh závadných fenol-čpavkových vod přes odpadní nádrže s možností úpravy cizího surového uhlí. Výrobním programem byl vysokopecní koks a otopový koks.

V roce 1958 byla zahájena přestavba koksovny. Byla postavena smolná baterie na výrobu smolného koksu, který byl využíván k získání anodové hmoty pro elektrody na výrobu hliníku. Hlavní objem výroby byl odebírán ZSNP, n. p., Žiar nad Hronom.

Jednotlivé provozy koksovny byly průběžně zastaveny v roce 1967.

Současný stav

Současné využití území je nevýznamné, po stránce estetické a funkční je ve špatném stavu. Lokalita je v oblasti vlivů důlní činnosti. Na základě mapy poklesových izolinií lze předpokládat, že v důsledku dobývání v letech 1994-2010 dojde na zájmové ploše k poklesům v rozsahu 1-5 m. Po proběhlých poklesech se kontaminovaná zemina nedostane do vlivů podzemní vody, a tudíž nebude docházet k vyluhování a šíření znečišťujících látek mimo zájmovou lokalitu.

V prostoru OK-Koksovny se nachází nepravidelně situovaný porost listnatých stromů a keřů z náletu. Část plochy je zamokřena.

Potenciální škodliviny byly vytipovány na základě dostupných informací o dříve provozovaných činnostech a používaných technologiích. Pro stanovení úrovně kontaminace horninového prostředí v areálu bylo provedeno srovnání zjištěných koncentrací s legislativními předpisy ("Kritéria znečištění zeminy a podzemní vody, příloha zpravodaje MŽP ČR č. 8/1996 "). Pro značnou obsáhlost není možné uvést na těchto stránkách tabulkový přehled kontaminace v zeminách, v podzemní vodě, ani posouzení vlivu kontaminace území na vegetaci.

Zájmová lokalita byla pro účely rizikové analýzy rajonizována do pěti racionálních ploch:

Rajon A -Chemický provoz

Zahrnoval provoz benzolky, síranky, zásobníky smoly, trubkovou pec, nádrž odpadních vody, zásobníky pracího oleje, podzemní zásobníky dehtu, chladiče ( oleje, plynu), plynojem. Převažující kontaminace -PAU, BTX, fenoly, NH4, Hg, As, Pb, podružně CIAU. Rajon A je silně kontaminován, znečištění se projevuje do hloubky 2 m. S ohledem na bezprostřední styk s polohami kolektorského materiálu typu hlušiny přechází kontaminace do vody. Uvolňování není kontinuální, ale má charakter rázů v závislosti na atmosferických podmínkách.

Rajon B -Koksárenské a smolné baterie

Zahrnoval provoz baterií, a to v severní části smolných, v jižní části klasických koksových. Mezi nimi byla uhelná věž, hrubá čistírna, hasící věž a objekt laboratoří. Převažující kontaminace -PAU, BTX, fenoly, NH4. Plocha rajonu B je znečištěna převážně do hloubky 1 m. Znečištěn je především materiál navážky typu hlušinové, ale i hlinité navážky.

Rajon C -Úprava

Zahrnoval především provozy úpravy ( třídírna, mlýny, prádlo), dále objekt staré remize a sklady. Převažující kontaminace - NEL, BTX, CIAU, zprostředkovaně PAU. Plocha rajonu C je znečištěna do hloubky dvou metrů. Fakt, že povrch miocénu se nachází v malé hloubce (vesměs od 3 m), způsobuje, že znečištění zeminového profilu nezasahuje do větších hloubek.

Rajon D -Obslužné provozy, okrajová část provozu Chemie

Zahrnoval především obslužné provozy, dílny, požární zbrojnici, kovárnu, rozvodnu, šatny, koupelny, novou remizu, částečně zde zasahuje chemický provoz (malá nádrž odpadních vod, benzolové pračky). Převažující kontaminace -NEL, BTX, PCB, CIAU, zprostředkovaně PAU. Plocha rajonu D je znečištěna převážně v hloubce 1-2 m, nicméně celkový charakter znečištění je z hlediska plošného rozložení stabilnější a vertikálně vyrovnanější.

Rajon E -prostor mezi rajonem D a rybníkem Taliankou, znečištěný do hloubky jednoho metru. Jedná se o projev splachů od koksovny a nelze také vyloučit i atmosferický spad.

Výsledky chemických analýz v jednotlivých rajonech byly podrobeny grupovací analýze a tab. 2 shrnuje výsledky grupování.

Návrh řešení

S ohledem na dlouhou dobu, která uplynula od likvidace koksovny, lze předpokládat, že došlo k relativní stabilizaci znečištění v hodnoceném areálu.

Filtrační vrstva hrubozrnných navážek je za 30 let promyta a neobsahuje již významná ložiska kontaminace, která by byla permanentně vyluhována, a z nichž by se znečištění šířilo dále. Znečištění je vázáno především na méně propustné hlinitojílovité materiály, které nejsou v tak intenzivním styku s vodou jako svrchní vrstva filtrační.

Po navrtání znečištěných vrstev došlo k místnímu porušení rovnováhy a k vyloužení obnaženého znečištěného materiálu do vody, pomalu se akumulující ve vrtu, takže koncentrace zjištěné v analýze rizika staré ekologické zátěže zpracované akreditovanou laboratoří DPB Paskov jsou spíše záležitostí lokálního vyluhování v tom kterém místě, a nelze je generalizovat na celou lokalitu nebo její příslušnou část.

Po zrušení a demolici koksovny bylo území překryto hlušinou a stavební sutí. Stavební a suťový materiál překrývá pod současným povrchem ložiska velmi intenzivně kontaminovaného materiálu. Krycí vrstva není nositelkou hlavního podílu kontaminace a slouží jako ochranná izolační vrstva před ovlivněním širšího území silně kontaminovaným podložím. V podloží se vyskytují miocenní jíly, které fungují jako bazální izolátor.

Případným zásahem do tohoto 30 let starého a relativně stabilního systému se patrně zvýší riziko ohrožení sídelního útvaru Staré Orlové. Z těchto důvodů je nutné realizovat rekultivační záměr podle metod asanačně rekultivačních prací na poddolovaném území v Ostravsko-karvinském revíru. V rámci úprav povrchu terénu je nutné odstranit z území černé skládky, pro sanaci depresí je možné použít hlušinu z Dolu Lazy, což je běžný výplňový materiál poklesového území, a následné převrstvení těchto ploch kulturními vrstvami půdy s osázením dřevinami (autochtonní druhy). Cílovou kulturou je les se zařazením do kategorie lesů ochranných.

Plochy, které jsou již osídleny ruderální vegetací, zůstanou bez zásahu, pouze s odstraněním suchých či nemocných dřevin (tzv. probírka).

Dalším důležitým krokem je provedení detailnějšího monitoringu chemismu a vydatnosti "Lazecké stružky" s důrazem na srážkově vydatnější období. Pokud se prokáže riziko vyplavování kontaminace z rajonu A, který je nositelem největšího znečištění s následkem zhoršení parametrů povrchového toku ( NV 171/92 Sb.), bude možno situaci řešit před vlastní rekultivací buď překrytím plochy chemie a okolí uhelné věže vrstvou nepropustné zeminy, nebo v odtokové linii rajonu "A" (délka 70 m) realizovat nepropustnou bariéru (larseny) do nepropustného podloží (kolem 6,5 m). V rámci tohoto monitoringu by bylo možno po doporučení KHS provést v letních měsících odchyt ryb z Lazecké stružky a Taliánky a sledovat mutagenitu.

Tento způsob obnovy a ochrany krajiny můžeme přiřadit k ekologicky přijatelným způsobům rekultivace a revitalizace, tzn. k likvidaci biologickou metodou, kterou řadíme k méně ekonomicky náročným. Využívá se poznatků z biodegradace zeminy v oblasti Koksovny Karolína v Ostravě, která je značně finančně, ale i časově náročná.

DPB Paskov zpracoval analýzu rizika znečištěného horninového prostředí lokality bývalého závodu Koksovny Lazy s cílem stanovit míru rizika z působení staré ekologické zátěže na zdraví lidské populace a pro jednotlivé složky životního prostředí, stanovení rozsahu nezbytně nutné sanace a určení cílových sanačních limitů pro jednotlivé rizikové kontaminanty se zřetelem na plánované využití území. Fond národního majetku nechal zpracovat oponentní posudek analýzy rizik u fy AQ-test, s. r. o., Ostrava. Z oponentního posudku vyplynulo vyhodnocení, že kontaminace zemin, podzemní vody a půdního vzduchu uvedenými látkami může ohrozit lidské zdraví v případě pobytu osob na uvedeném místě (pracovníci při rekultivačních pracích). K překročení přijatelného rizika pro osoby může dojít především v případě PAU a arsenu. Oponenturou bylo doporučeno provedení rekultivace celého území s minimálním zásahem do stávajícího půdního krytu s doporučením dlouhodobého monitoringu.

Fond národního majetku požádal na základě oponentury DPB Paskov o doplnění závěrečné zprávy a upřesnění výsledků analýzy rizika staré ekologické zátěže, která byla zpracována v listopadu 2000. Doplněná závěrečná zpráva vycházela z oficálního podkladu, který poskytl OKD, a. s. Důl Lazy, o. z. - mapa izokatabáz z předpokládaného dobývání od roku 1999 do vydobytí zásob (rok 2020), zpracovaný v lednu 1999 OKD, IMGE, o. z. Na základě zpracovaného Komplexního řešení území Lazy-sever a doplněné závěrečné zprávy analýzy rizika staré ekologické zátěže je zřejmé, že se prostor bývalé Koksovny po vydobytí zásob nedostane pod hladinu vody. Současně je v tomto dokumentu navržen rozsah sanačních prací.

Jana Krzyžánková,

technik povolování a zahlazování následků hornické činnosti, OKD, a. s., důl Lazy, Orlová

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down